Válka stále trvá, jsme svědky změn v ruské okupaci, říká gruzínská velvyslankyně v Česku

Gruzie letos slaví 100. výročí přijetí ústavy jako nezávislé země. Málo se ví, že Gruzie byla samostatným státem od roku 1918, než ji v roce 1921 pohltil Sovětský svaz. Málo se také ví, že jedním ze vzorů gruzínské Ústavy byla ta československá. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus o tom mluvila velvyslankyně Gruzie v České republice Mariam Rakviašvili v pořadu Evropa Plus.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

moderni_batumi_210521-105926_ada.jpeg

Gruzie letos slaví 100. výročí přijetí ústavy jako nezávislé země | Foto: Petr Voldán | Zdroj: Český rozhlas

Vaše Excelence, jaké vztahy má dnes Gruzie s Ruskou federací?
V roce 2008 byla rusko-gruzínská válka. Dnes je 20 % území Gruzie okupováno Ruskem. Moskva rozšiřuje svůj vliv v regionu. Gruzie v tom není výjimkou. Gruzínské regiony Abcházie a CChinvali neboli takzvaná Jižní Osetie jsou okupované Ruskou federací. Ve skutečnosti válka stále trvá, jen se nedostává do titulků zpráv v mediích, jako to bylo dřív. Jsme svědky změn v ruské okupaci. Děje se to prakticky každý den.

‚Nucená loajalita i stvrzení výdobytků agrese.‘ Ruské pasy už získalo přes půl milionu obyvatel Donbasu

Číst článek

Třeba v Jižní Osetii se vždy přes noc posunují bariéry z ostnatého drátu o sto nebo o 200 metrů do vnitrozemí dosud nezabraného gruzínského území. Za poslední roky se tak okupované území rozšířilo o desítky kilometrů gruzínského teritoria.

Je pro nás samozřejmě důležité cítit podporu mezinárodního společenství a také České republiky, že jako jedna ze zemí podporuje územní celistvost Gruzie. Když mluvíme obecně o vztazích s Ruskem, je třeba si uvědomit, že Rusko nikdy nehraje s nikým vzájemně výhodnou hru. Rusko se vždy soustředí jen na svoje politické priority. Když uvažujeme o tom, co může být výsledkem této opravdu velmi složité situace, pak je pro nás rozhodující jednotný a semknutý přístup všech k této situaci.

Neříkáme jestli, ale až se Gruzie stane členem NATO, jaký to bude mít pro nás ostatní členy NATO přínos?
Gruzie je z uchazečů o členství v NATO zemí, která je v přípravách nejdál. Dobře se ví, že máme všechny nástroje, které napomáhají urychlení naší cesty k plnému členství v Alianci. Když země, jako je Gruzie, dělá pro členství všechno, musí mít také odezvu z druhé strany. Očekává praktická politická řešení. Bohužel je tu rozhodnutí z roku 2008 na summitu v Bukurešti neudělit Gruzii Akční plán členství jako předstupeň vstupu do Aliance. To bylo impulzem pro Rusko, aby napadlo Gruzii a zahájilo vojenské akce.

Pochopili jsme, že v současné situaci to není pro NATO, řekněme, vhodné. Že dosud nepadlo žádné politické rozhodnutí. My se ale přibližujeme členství. Až nadejte ta chvíle, měli bychom být připraveni. A pokud budeme mluvit o příspěvku, který může Gruzie jako člen NATO přinést, jsme připraveni pomoci k bezpečnosti v euroatlantickém prostoru. Nejen proto, že jsme oddaní společným hodnotám, ale i kvůli naší strategické poloze.

Vznik první ústavy

Je Gruzie zklamaná tím, že dosud nedostala Akční plán členství? Necítíte se být osamoceni?
Samozřejmě že rozhodnutí nám nedat Akční plán členství byl, jak už jsem říkala, jakýmsi signálem NATO Rusku. Způsobilo to nárůst skepse v určité části společnosti. My jsme ale dobře chápali, jaké bylo tehdy politické prostředí v evropských zemích a v členských státech NATO. Máme v plánu splnit všechny úkoly vedoucí k našemu členství, dosáhnout všech požadovaných hodnot, abychom byli připraveni na to, až padne rozhodnutí o našem vstupu.

Když se Gruzie stala v roce 1918 zemí nezávislou na carském Rusku, hledala vzory pro svou první ústavu. Jedním z jejích vzorů se prý stala i ta nově vzniklá Ústava Československé republiky. Jaký je tedy příběh gruzínské ústavy?
Tento rok si Gruzie připomíná 100. výročí své první ústavy. Po 1. světové válce Gruzie vyhlásila nezávislost v roce 1918. První ústavu měla v roce 1921. Byla vytvořená podle příkladu několika evropských ústav a jednou z nich byla i ta československá. Že to tak opravdu bylo, dokazuje jeden článek z tehdejších novin, kde se píše, že Gruzie požádala české krajany o zaslání československé ústavy, aby ji mohla zvážit jako vzor pro vytvoření té gruzínské. Je to tedy naše propojení v dějinách. Je třeba připomenout, že právě takové historické momenty lid Česka a Gruzie spojují.

Soutěživé a svobodné. Parlamentní volby v Gruzii proběhly podle dozorujícího orgánu veskrze pozitivně

Číst článek

Ke státnímu svátku Dne nezávislosti, který tento měsíc slavíme, chceme pozvat do galerie „Skleňák“ v pražských Dejvicích. Výstavu pořádáme ve spolupráci s radnicí Prahy 6, které za to moc děkuji. I v době omezení kvůli covidu-19 je to dobrá příležitost se přijít podívat do galerie, protože dává možnost vidět exponáty i zvenku. Výstava je zaměřená na gruzínské národní kroje. Jsou tam k vidění také skici tehdejších krojů, které vznikly během krátké doby naší nezávislosti.

Ty tři roky byly pro Gruzii velmi důležité, protože to byla doba jakési renesance. Nejen že vznikl nový politický systém. Vzkvétala také kultura. Prosazovaly se západoevropské trendy, které byly tehdy v Gruzii populární. Dalo to také impulz pro spolupráci různých kultur, které tehdy v naší zemi byly.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme