Je naprosto neuvěřitelné, jak můžeme spolupracovat s ruskými politiky, říká gruzínský právník

Gruzií otřásají protesty poté, co poslanci přijali kontroverzní zákon o zahraničních agentech. Cílí na neziskové organizace, novináře, politickou opozici a občanskou společnost. Kritici ho pokládají za posun zakavkazské republiky k autoritářskému režimu. „Velmi zvláštní bylo, jak vedení parlamentu během plenárních slyšení vypínalo mikrofony pro členy opozičních stran,“ říká gruzínský právník Lado Javachišvili v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Gruzie loni v prosinci získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii

Gruzie loni v prosinci získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii | Foto: Irakli Gedenidze | Zdroj: Reuters

Začala bych zákonem o zahraničních agentech. Ten byl v Rusku prosazen v roce 2022, umlčel novináře z neziskových organizací a občanskou společnost jako celek. Mohl byste popsat, v čem je zákon, který se v současné době schválil parlament v Gruzii, podobný nebo v čem se liší vůči tomu ruskému?
Není tak podobný jen tomu ruskému, ale je podobný i s jinými zeměmi ze střední Asie. A pokud vím, tak i s některými východoevropskými zeměmi, například s Běloruskem. Jsou tam určité podobnosti, samozřejmě nejde jen o články a číslování, ale celá myšlenka je podobná. A vypadá to, že tento zákon má kontrolovat nevládní organizace.

Lado Javachišvili

Javachišvili má více než desetiletou zkušenost v oblasti justice. Dříve působil na ministerstvu spravedlnosti a od listopadu 2021 pracuje v nevládním sektoru. Je zakladatelem nevládní organizace Institut pro demokracii a spravedlnost. Ta se zabývá prosazováním demokratických hodnot a posilování euroatlantického integračního procesu Gruzie.

Zaprvé nejproblematičtější je, že pro tento zákon není žádné omezení. Funguje pro všechny nevládní organizace a všechny mediální organizace, které mají financování z více než 20 procent pocházející ze zahraničí. Takže to není určeno pouze ke kontrole toku peněz z proruských zemí, ale také z Evropské unie a ze Spojených států nebo všech ostatních zemí.

To znamená, že zákon není jen proti, nechci použít slovo nepřítel, ale proti nespolupracujícím zemím nebo těm, které neuznávají gruzínskou územní celistvost, ale také ovlivní organizace, které pracují se sousedními a spřátelenými zeměmi.

A další problematickou otázkou je pro mě osobně to, že umožňuje vládním orgánům, konkrétně ministerstvu spravedlnosti, sledovat pracovní proces nevládních organizací.

To znamená, že každých šest měsíců může ministerstvo spravedlnosti zahájit vyšetřování proti kterékoli organizaci, která je takzvanou nevládní, neziskovou nebo mediální organizací.

Prošetřit všechny informace z organizace, včetně těch důvěrných, e-mailovou komunikaci. V případě nespolupráce je tam pro organizace pokuta 25 tisíc lari, což je asi 10 tisíc eur (téměř čtvrt milionu korun – pozn. red.). Pro gruzínské organizace je to obrovská částka.

Minulý týden byl také přidán zvláštní článek proti neutrálním osobám, což znamená, že mohou sledovat nejen organizaci, ale také neutrální osoby. Tedy dá se říci, že kdykoli mohou požádat o jakoukoli informaci bez omezení jakoukoli neziskovou organizaci, jakoukoli mediální organizaci nebo jakoukoli neutrální osobu.

A v případě neutrálních osob je výše pokuty asi 5000 laris, což je asi 2000 eur (necelých 5 tisíc korun – pozn. red.). Existují i další články, které jsou problematické, ale tato část je podle mého osobního názoru v této právní normě nejdůležitější.

Obecně však tento zákon nemá být součástí procesu gruzínské evropské integrace. A také bude vytvářet problémy z hlediska asociační agendy, protože bude v rozporu s evropským právem.

V případě Maďarska s podobným zákonem máme velmi důležité rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Takže to způsobí mnoho problémů, nejen politických, ale i právních.

Zmínil jste, že to ovlivní nevládní organizace. O jaké nevládní organizace přesně jde?
V Gruzii nazýváme nevládními organizacemi všechny neziskové organizace. Zahrnuje to všechny druhy organizací, think-tanky, neziskové organizace, nadace, každou organizaci, která je v Gruzii registrovaná jako nekomerční a ročně získala více než 20 procent finančních prostředků z jakékoli jiné země než z Gruzie.

Demokratický regres si Gruzie nemůže dovolit. Ohrozil by evropské aspirace, hodnotí politolog sporný zákon

Číst článek

A funguje také pro všechny mediální organizace, a to bez závislosti na statusu. Může to být komerční nebo nekomerční organizace, ale pracující v oblasti médií. Takže všechny mediální organizace budou také zahrnuty do tohoto takzvaného registru, který bude vytvořen, pokud tento zákon projde.

Diskuse o zákonu v parlamentu byly nejen slovní, ale i fyzické. Pro vládu jste pracoval, můžete možná popsat: je to neobvyklé, že se to takto vyhrotilo?
Pracoval jsem v exekutivní části na ministerstvu spravedlnosti, na úplně jiných věcech. Neřekl bych, že je to obvyklé, ale neobvyklé to také není. Občas vidíme i fyzickou eskalaci, když se projednávají nějaká velmi ožehavá témata v parlamentu, ale při projednávání tohoto zákona došlo k několika incidentům a ta projednávání byla velmi zvláštní.

Například třetí slyšení ve výboru trvalo pouhých 67 sekund a začalo přesně v devět hodin. Členové byli vpuštěni do jednací místnosti, prostě se hlasovalo a skončilo se za 67 vteřin, což je pro jednání výboru naprosto neobvyklé. To znamená, že to bylo naprosto formální slyšení a nebylo určeno k tomu, aby se projednával nějaký článek nebo aby se vyjadřovaly názory různých politických stran nebo různých aktérů.

Velmi zvláštní bylo také to, jak vedení parlamentu během plenárních slyšení vypínalo mikrofony pro členy opozičních stran, členy nevládních organizací a všechny ostatní zúčastněné strany, které chtěly vyjádřit názor.

Bylo to velmi odlišné i od loňských slyšení, protože před rokem byla stejná iniciace, ale tehdy zafungovaly protesty a poslanci ten zákon stáhli.

Ale loni byl prostor pro diskusi. Při projednávání v parlamentu byla také velmi ostrá situace a velmi horká, ale opozice měla možnost se vyjádřit. Také některé různé organizace, neziskové a nevládní organizace a některé nadace měly možnost se vyjádřit. Tentokrát to bylo velmi omezené. Na vyjádření svých názorů měly pouze jednu minutu a v mnoha případech jim byl mikrofon prostě vypnut.

Prezidentka nyní zákon vetovala. Myslíte si, že to nějak pomůže? Jaká je její pozice v Gruzii a ve vládě obecně?
To je velmi těžká otázka. Na budoucnost neumím odpovědět. Je naprosto nejasné, jestli to veto (poslanci) obejdou, nebo ne. Otázka s vetem je, že to není oficiální typ veta.

Prezidentka může tento zákon vrátit parlamentu s odůvodněnými připomínkami a odůvodněnými změnami. Ale prezidentka použila pouze jeden dodatečný článek a dodatečně napsala, že zákon bude fungovat pouze jeden den.

Takže žádná diskuse neproběhla a ona nezahájila diskusi ani s parlamentem, což si nejsem jistý, ale myslím si, že to bylo správné stanovisko, protože o konkrétních článcích tohoto zákona se nediskutuje. Problematický je celý zákon, nejen těch několik článků.

Jde o to, že parlament potřebuje stejné hlasy jako při třetím projednávání. Takže to bude velmi snadné zákon prosadit, ale bylo by to politické rozhodnutí, a ne legislativní.

Jourová o sporném gruzínském zákonu: Bude to mít dopad na přístupové rozhovory, není to zdravý vývoj

Číst článek

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že tento zákon by mohl ohrozit vstup Gruzie do EU, který podporuje zhruba 80 procent Gruzínců. Co si o tom myslíte?
Ano, obecně se říká, že je asi 80 procent Gruzínců, kteří se chtějí stát součástí Evropské unie. Samozřejmě se vyskytnou určité potíže. Bude problematické i z hlediska agendy asociace k EU a také harmonizace gruzínské legislativy, zejména když má nyní Gruzie status kandidáta a čeká nás zahájení přístupových rozhovorů, což je velmi důležitá součást cesty ke členství v Evropské unii.

Pro tuto zemi je to velmi důležité období, protože nyní jsou evropské dveře opravdu otevřené. Nejde jen o prohlášení, ale Gruzie, Ukrajina a Moldavsko mají nyní obrovskou šanci stát se součástí Evropské unie. Takže se zdá, že je to i politické rozhodnutí vládnoucí strany Gruzie, aby nějakým způsobem vytvořila problémy na této cestě.

Ochrana lidských práv je jednou z podmínek vstupu Gruzie do EU. Jak si Gruzie vede v oblasti ochrany lidských práv?
Bylo to součástí prvních dvanácti kroků do EU v loňském roce, než Gruzie získala status kandidátské země. A nyní je také součástí devíti kroků a devíti podmínek pro otevření rozhovorů a vyjednávání.

Řekl bych, že situace v oblasti lidských práv se liší případ od případu. Neexistuje žádné obecné pravidlo týkající se lidských práv. I v soudním systému jsou potíže a problémy, také ve vězeňském systému existují určité potíže.

Ale během současných protestů vidíme mnoho případů porušování lidských práv. Vidíme obrovské násilí ze strany policie a speciálních jednotek. To je naprosto proti evropským hodnotám a proti chápání lidských práv, protože máme spoustu případů v posledních dnech a týdnech, kdy byli protestující zbiti speciálními jednotkami a také neznámými lidmi v ulicích. Někteří z nich jsou v nemocnicích s těžkými zraněními, díkybohu, že žijí, nikdo není mrtvý. Ale to porušování lidských práv během protestů je velmi děsivé.

Jaké má Gruzie vztahy s Ruskem? A ovlivní je případně tento zákon o zahraničních agentech? Rusko sice stále okupuje část Gruzie, zároveň má Gruzie bezvízový styk s Ruskem i s EU.
Pokud je mi známo, Gruzie s Ruskem od války v roce 2008 žádnou diplomatickou spolupráci nevede. Ale v posledních několika letech se situace a spolupráce s Ruskem posiluje, pokud jde o ekonomiku a také o cestování. V loňském roce byl z Ruska zaveden bezvízový styk pro gruzínské občany.

Nejsem si jistý, jak tento zákon ovlivní spolupráci s Ruskem, ale faktem je, že více než 20 procent gruzínského území Rusko okupuje.

A každý rok dochází k obrovským procesům měkké okupace, které se někdy nazývají hraniční. Tyto loutkové režimy každý rok a každý měsíc posouvají takzvané administrativní hranice a zvětšují okupovaná území. Takže okupace se v roce 2008 nezastavila, pokračuje každý den, víkend, měsíc.

Pro nás – pro mě, pro občanskou společnost – je naprosto neuvěřitelné, jak můžeme úzce spolupracovat s ruskými politiky. Vidíme obrovskou kritiku ze strany evropských politiků, ale velmi přátelská slova ze strany ruských politiků, kteří většinou podporují přijetí tohoto zákona v Gruzii.

Dává to také signál, že tento zákon není jen gruzínskou iniciativou, ale je spjatý s ruským vlivem a vazbami na Rusko. Já pro to neznám konkrétní důkazy.

Gruzínský zákon a jeho znění jsou velmi podobné ruskému. Zároveň je tam spousta rozdílů. Například v tom gruzínském nemáme trestní odpovědnost, ale to bylo stejné pro některé středoasijské země. A časem se to zpřísňovalo. A existovaly různé články a různé sankce proti aktivistům za lidská práva a proti nevládním organizacím a také proti neutrálním osobám.

Prezidentka Gruzie neschválenými cestami podle soudu porušila ústavu, vláda chce její odvolání

Číst článek

Myslíte si tedy, že Kreml v podstatě může nějakým způsobem zasahovat do gruzínské politiky?
To je velmi těžké říct bez důkazů, ale zdá se, že ano.

Co se podle vás bude dít v následujících týdnech?
Nejsem si úplně jistý. Protesty jsou nepřetržité. Nekončí. Proběhla dvě obrovská shromáždění. Zejména na Den Evropy bylo protestujících mnoho. Ale každý den se konají různé typy protestů. Většinou se jedná o protestující z řad mladé generace, takzvané generace Z.

Doufám, že konečné rozhodnutí o tomto zákonu bude alespoň pozastaveno do voleb, které jsou plánovány na říjen. Ale pokud ne, myslím, že protesty budou pokračovat. Ale opravdu nemám úplně jasnou představu o tom, co se bude dít, protože situace se mění každou minutu, každou hodinu a každý den.

Čekali jsme, že prezidentka využije maximální dobu pro veto. Původně se chystala tento zákon vetovat koncem května. Parlament nyní nemá konkrétní termíny, kdy má rozhodnout. Může to udělat zítra, o půl roku později, nebo o rok později. Takže nikdo neví, kdy to projednávání naplánují a jestli to veto obejdou.

Doufáme, že zákon stáhnou, ale v tuto chvíli to vypadá, že je to jen naděje. Nevím, jaká bude situace, ale doufám, že nedojde k eskalaci a konečné rozhodnutí padne v říjnu během voleb.

Ale dalším problémem je, že pokud tento zákon projde, je spousta organizací, které v Gruzii přestanou pracovat, protože nebudou chtít být součástí tohoto registru.

Také v mé organizaci, kterou zastupuji, jsme vedli nějaké diskuse a předpokládáme, že přestaneme v Gruzii pracovat a nezaregistrujeme se. Ale uvidíme, jak se situace vyvine v příštích dnech a týdnech.

V Rusku trvalo několik let, než byla demokracie nadobro zničena. Myslíte si, že před dalšími volbami v Gruzii, které se mají konat na podzim, existuje reálné nebezpečí, že demokracie v Gruzii padne? Ptám se i v kontextu zákona o zahraničních agentech. Myslíte si, že existuje možnost, že během příštích voleb nebude dostatečně silná občanská společnost a dostatečně silná politická opozice?
Určitě. Existuje obrovská pravděpodobnost, že nebude existovat silná občanská společnost a silné organizace, které budou monitorovat průběh voleb. Takže to bude dělat velké potíže i během voleb. Nebudou organizace monitorující volby, žádné neutrální osoby.

Pokud spousta organizací a nevládních organizací přestane pracovat, hrozí, že spousta měst a vesnic zůstane bez monitoringu. I v Gruzii byly iniciovány nějaké změny ve volebním zákoně. Plánují se nějaké změny i z hlediska voleb. Takže bude velmi těžké bránit svobodné volby v Gruzii.

Anna Košlerová, aur Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme