Gruzie zvažuje přerušení diplomatických vztahů s Ruskem

Západní státy zesilují tlak na Rusko. A to kvůli uznání nezávislosti dvou gruzínských separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie. Britský ministr zahraničí David Miliband jedná na Ukrajině s tamními představiteli a západními spojenci o vytvoření široké koalice proti "ruské agresi" v Gruzii.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský důstojník ve městě Poti, kde je  gruzínský vojenský přístav .

Ruský důstojník ve městě Poti, kde je gruzínský vojenský přístav . | Foto: AFP

Spojené státy, Severoatlantická aliance a evropské země předtím odsoudily rozhodnutí Kremlu a uvedly, že ho považují za nelegitimní. Neuznává ho ani Gruzie, která krok Moskvy označila za faktickou anexi svého území. Gruzínští politici zvažují, zda v reakci na rozhodnutí Moskvy přeruší s Ruskem diplomatické vztahy.

Podle ministra pro evropskou integraci Timura Jakobašviliho na krajní řešení zřejmě nedojde, protože Tbilisi nechce ohrozit své občany žijící v Ruské federaci. Gruzie ale podle něj s největší pravděpodobností omezí vztahy s Moskvou na minimum.

Do abcházských vod dnes podle agentury Interfax připlulo několik ruských vojenských lodí, které mají údajně střežit klid v regionu. V gruzínském přístavu Batumi mezitím zakotvilo americké plavidlo s nákladem humanitární pomoci, další loď by měla dorazit do přístavu v Poti, které má stále částečně pod kontrolou ruská armáda.

Kreml včera nařknul Washington, že humanitární pomoc je jen zástěrkou pro dovoz zbraní gruzínské armádě. Američtí představitelé ale všechna obvinění odmítli jako absurdní.

Pro jednání mimořádného summitu EU svolaného francouzským prezidentem Sarkozym poté, co Ruská federace vyhrála krátké ozbrojené střetnutí s Gruzií, chce česká vláda ve středu dohodnout "otevřenější mandát bez hodnotících soudů".

Ruský prezident telefonoval s německou kancléřkou

Šéf Kremlu Dmitrij Medveděv dnes telefonicky vysvětloval spolkové kancléřce Angele Merkelové důvody, proč se Moskva rozhodla uznat gruzínské odštěpenecké provincie. Tento krok Berlín velmi ostře kritizoval. Merkelová dokonce do budoucna nevyloučila variantu přerušení dialogu s Ruskem.

V tuto chvíli se ale linky mezi Berlínem a Moskvou rozžhavily do ruda, jak poznamenal server Focus.ONLINE. Ruský prezident spolkovou kancléřku ujistil, že se jeho země řídí šestibodovým mírovým ujednáním, které zprostředkovala Francie.

Medveděv taky prohlásil, že Západ dopředu o úmyslu uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie informoval. Podle Merkelové je ale tento krok porušením mezinárodního práva.

Německá vláda dnes rozhodla o vyslání 15 vojenských pozorovatelů do Jižní Osetie. Ti sice budou nosit uniformy, ale nebudou ozbrojeni, takže jejich misi nemusí posvětit Spolkový sněm.

Před další eskalací konfliktu na Kavkaze varoval německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, podle něhož jde už beztak o jeden z nejhorších střetů od konce studené války. "Příliš mnoho protagonistů konfliktu pobíhá se zápalkami, místo aby se chopili hasícího zařízení," prohlásil ministr.

Milan Kopp, Jiří Hošek, Lenka Kabrhelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme