Gruzínská opozice slaví, Ševardnadze rezignoval
Eduard Ševardnadze po 11 letech rezignoval na funkci gruzínského prezidenta. Jeho odchod oslavují v Tbilisi desetitisíce lidí. Úřadující prezidentkou země se na 45 dnů stává předsedkyně parlamentu a jedna z hlavních představitelek opozice Nino Burdžanadzeová. Nenásilná změna vlády v Gruzii je výsledkem třítýdenních demonstrací organizovaných opozicí, která tak protestovala proti údajnému zfalšování výsledků parlamentních voleb z 2. listopadu.
Své odstoupení z funkce oznámil Eduard Ševardnadze po schůzce s lídrem opozičního hnutí Michailem Saakašvilim a ruským ministrem zahraničních věcí Igorem Ivanovem, který zprostředkovával rozhovory. "Musel bych použít svých pravomocí, ale myslím si, že to nelze udělat, a tak jsem podepsal dokument o demisi," prohlásil prezident.
Na hlavní Rustaveliho třídě v Tbilisi před sídlem parlamentu vzápětí propukly mohutné oslavy. Jeden z hlavních vůdců opozice a šéf Národního hnutí Saakašvili, který v pátek řekl, že vede "nekrvavou revoluci", za jásotu davu večer oznámil, že slíbenou revoluci se podařilo uskutečnit.
Opoziční předáci, kteří během mítinku poskytovali sérii interview zahraničním novinářům, ocenili Ševardnadzeho demisi jako statečný a bezprecedentní krok, který patrně pomohl zabránit krveprolití.
Zatím není jasné, kde se Ševardnadze nyní nachází. Nino Burdžanadzeová uvedla, že opustil zemi, ale neví se, kam odjel. Podle jiných opozičních lídrů se naopak rozhodl zůstat v Gruzii. Opozice mu garantovala plnou bezpečnost.
Co předcházelo demisi
Role zprostředkovatele se v Tbilisi ujal ruský ministr zahraničí Igor Ivanov. Od nedělního rána pendloval mezi parlamentem, kde vyjednával s opozičními předáky, a rezidencí Eduarda Ševardnadzeho. Seriál jednání pak vedl k přímým rozhovorům o východisku z krize.
Prezident Ševardnadze během odpoledne připustil, že by se v zemi mohly konat nové parlamentní nebo prezidentské volby. Jako podmínku si však kladl, že opozice opustí budovu parlamentu a další vládní objekty, které od soboty okupuje. Opoziční lídr Michail Saakašvili to ale odmítl s tím, že na rozhovory se Ševardnadzem už je příliš pozdě.
Podpořit požadavky opozice - tedy demisi prezidenta a vypsání nových voleb - odpoledne přišlo před gruzínský parlament asi 50 tisíc lidí. Mezitím se od hlavy státu odvrátili i mnozí velitelé ozbrojených složek státu a Ševardnadze dostal od opozice ultimatum do hodiny opustit Gruzii.
Michail Saakašvili ještě předtím vyzval přívržence, aby přišli blokovat budovu ministerstva vnitra, kde se prý má vládní moc pokusit svolat zasedání nového parlamentu, aby potvrdil vyhlášení výjimečného stavu. Konstatoval také, že výjimečný stav, který Ševardnadze vyhlásil předchozí den, může v zemi vyvolat občanskou válku.
Na stranu opozice se přidalo 120 mužů gruzínské Národní gardy, kteří se připojili k demonstrantům. Podle vyjádření jednoho velitele v nezávislé televizi Rustavi-2 slíbili poslušnost prozatímní hlavě státu, jíž se z prohlášení opozice stala v sobotu předsedkyně dosavadního parlamentu Nino Burdžanadzeová. Na stranu opozice se údajně přidalo také na padesát příslušníků zvláštních jednotek ministerstva vnitra.
