Šéf venezuelské opozice Guaidó jmenoval svou vládu a vyzval k novým masovým manifestacím
Předseda venezuelského parlamentu a lídr tamní opozice Juan Guaidó, kterého od ledna uznává více než padesátka zemí prozatímním prezidentem Venezuely, ve středu oznámil složení své vlády. Učinil tak den poté, co prohlásil, že neočekává brzké obnovení rozhovorů opozice se zástupci vlády autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Guiadó také na sobotu vyzval k novým masovým manifestacím za odstoupení Madura.
Guaidó ve středu oznámil složení takzvaného vládního centra a jednotlivé ministry nazývá prezidentskými komisaři. Uvedl, že jde o součást plánu opozice na ukončení „(Madurovy) uzurpace moci“, vytvoření přechodné vlády a uspořádání svobodných voleb.
Maduro vede vůči Venezuelanům psychologickou válku. Sankce ke změně režimu nestačí, říká analytik
Číst článek
Šestatřicetiletý Guaidó se stal předsedou parlamentu ovládaného opozicí letos v lednu a 23. ledna se během protivládních demonstrací prohlásil prozatímním prezidentem. Učinil tak poté, co parlament odmítl uznat nový Madurův prezidentský mandát s tím, že vzešel z nesvobodných voleb.
Madurův režim viní z porušování demokracie a lidských práv opozice i řada zemí, některé orgány OSN a Evropská unie. Maduro má ale stále podporu mimo jiné Ruska, Turecka a domácího armádního velení. Řada vojáků, včetně důstojníků, mu už ale sloužit odmítla, a skončila proto ve vězení nebo uprchla ze země.
V čele Guaidóovy vlády má stát jako „generální koordinátor“ známý lídr opozice Leopoldo López, který byl několik let vězněn a od letošního května se ukrývá na španělské ambasádě v Caracasu. „Prezidentským komisařem pro zahraniční vztahy“ bude Julio Borges, který byl v roce 2017 předsedou parlamentu a nyní žije v exilu v Kolumbii.
Lidská práva i finance
Guaidó jmenoval též komisaře pro hospodářský rozvoj (Alejandro Plaz), komisaře pro lidská práva (Humberto Prados) či pro správu a obnovu aktiv, tedy ministra financí (Javier Troconis).
Kvůli novým migračním pravidlům přešlo o víkendu z Kolumbie do Ekvádoru přes 10 000 Venezuelanů
Číst článek
Venezuelská opozice se snaží Madurův režim svrhnout už několik let. Naděje vzbudilo její vítězství v parlamentních volbách v prosinci 2015, po nichž ale Madurova vláda s pomocí nejvyššího soudu de facto zablokovala činnost parlamentu a ustavila si svůj parlament (Ústavodárné shromáždění).
Opozice se pokusila v roce 2016 v souladu s ústavou svolat referendum, které by Madura svrhlo. Volební komise ale proces svolání referenda zablokovala. Zástupci opozice vedli také s Madurovou vládou několik neúspěšných tajných i veřejných jednání. Naposledy jednali na Barbadosu, rozhovory ale začátkem srpna Maduro přerušil kvůli dalším americkým sankcím vůči jeho vládě.
Venezuela se potýká už několik let s hlubokou ekonomickou krizí, kvůli níž uteklo do zahraničí na 4,3 milionu lidí. Většina z nich (1,4 milionu) pobývá v Kolumbii a Peru (na 850 000). Venezuelské hospodářství zkolabovalo, v zemi je nedostatek základních potravin a léků a stále častější jsou masové výpadky elektřiny i dodávek vody.
