Guggenheimova laboratoř hledá v Berlíně recept na lepší městský život
Jak byste vylepšili život ve vašem městě? V jakém městě byste chtěli žít? Tak zní základní otázka, kterou si pokládají zakladatelé, provozovatelé i návštěvníci mobilní Guggenheimovy laboratoře. Na šestileté pouti přes devět světových metropolí zavítala teď do Berlína.
V německém hlavním městě, které je jedinou evropskou zastávkou, se zvedl proti mobilnímu projektu tak silný odpor, že vedení Guggenheimova muzea nejprve uspořádání akce zrušilo. Nakonec ale laboratoř hledající recept na lepší život začala fungovat.
Starší dámy sedí na dřevěné lavici a se zaujetím buší do počítače. Jak vysvětluje jeden z mnoha laborantů, kteří tu vedou s návštěvníky laboratoře živý dialog, právě se učí, jak ovládat prostřednictvím počítače různé domácí spotřebiče. Učí se jednoduše programovat.
Gugenheimovu laboratoř navštívila při její zastávce v Berlíně zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová
„Myslím, že to je dobrá příležitost. Sama nemám moc velké ponětí o elektronice, ale u dětí, které jsou k tomu vedeni od počátku, je to jiné. Je to dobrá myšlenka takhle pracovat na nových vizích.“ 67letá Berlíňanka je jednou z šestnácti set návštěvníků, kteří během prvního dne do Guggenheimovy laboratoře zavítali.
Horní půlka mobilní konstrukce je obalena průsvitným pletivem, za kterým je uložena veškerá technická aparatura. Dolní část je otevřená a slouží k workshopům, promítání nebo diskuzím na různá témata související se životem ve městě.
Zdá se až neuvěřitelné, že jde o jeden z nejkontroverznějších kulturních projektů, který do Berlína málem nedorazil. Kvůli hrozbám levicových radikálů.
„Protestům rozumím. Tady v Berlíně se vše strašně rychle vyvíjí. A často proti přání samotných Berlíňanů. Myslím, že je dobře, že se začalo o těch problémech veřejně mluvit“, říká mi psycholožka Corin Roseová.
Ceny nemovitostí a nájmy v centru Berlína dramaticky rostou. Původní nájemníci jsou vytlačováni do okrajových čtvrtí. Obyvatelé Kreuzbergu, kde měla laboratoř stát, se obávali, že projekt přitáhne pozornost a povede to jen k dalšímu zdražování. Nakonec tedy laboratoř stojí uprostřed nádvoří bývalého pivovaru ve čtvrti Prenzlauerberg.
Jedna z návštěvnic přiznává, že právě kvůli těmto protestům se do laboratoře vydala.
„Ale myslím, že je důležité, aby se vyvíjely nové věci.“
Myšlenka městské laboratoře, která slouží jako centrum společenského života, diskuzní centrum a základna občanů, kteří se snaží o zlepšení podmínek života ve městě, se zrodila v hlavě Davida van der Leera a kurátorky Marie Nicanorové.
„Tady v tomto veřejném prostoru diskutujeme o tom, jak docílit symbiózy urbanismu, architektury a designu. Nejenom o efektivní hromadné dopravě nebo soužití sociálních minorit. Debatuje se tu o sociálních vztazích, mezigeneračním soužití. Pořádáme workshopy v problematických čtvrtích, potravinářských velkoobchodech, dokonce organizujeme i výlety na skládku."
Psycholožka Roseová by byla ráda, kdyby se v Berlíně v příštích šesti týdnech zapojili do debaty o životě ve městě všichni od 4 do 99 let:
„Například s tímto požárnickým autem, budeme jezdit po celém městě. Každý týden na jiné místo. A tam budeme s lidmi, kteří tam bydlí nebo chodí okolo diskutovat o plochách, které jsou k prodeji. Co se může stát, co by si oni sami přáli, aby v jejich čtvrti bylo. Aby každý člověk dostal možnost vyslovit své názory a své zkušenosti.“