Chrám Hagia Sofia v Istanbulu se znovu stane mešitou. Závěr soudu Erdogan potvrdil dekretem

Istanbulský chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který nyní funguje jako muzeum, se po 85 letech přemění zpět na mešitu. Rozhodl o tom v pátek prezident Recep Tayyip Erdogan, který podepsal příslušný dekret. Turecký Nejvyšší správní soud předtím došel k závěru, že takový krok je legální, protože podle jeho verdiktu bylo rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 změnit mešitu na muzeum protiprávní.

Istanbul (Aktualizováno: 16:53 10. 7. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chrám boží moudrosti (Hagia Sofia) v Istanbulu | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 Public domain,©

„Bylo rozhodnuto o tom, že Hagia Sofia... se opět otevře k modlitbám,“ uvedl Erdogan v prohlášení zveřejněném na twitteru. Prezident také oznámil, že v souvislosti se soudním verdiktem v pátek po 20.00 SELČ vystoupí s projevem.

V Turecku začal soud s podezřelými z vraždy saúdského novináře Chášukdžího. Hrozí jim doživotí

Číst článek

Plány na případnou přeměnu budovy z 6. století, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, vzbudily vlnu kritiky, k níž se přidaly například Spojené státy nebo představitelé pravoslavné církve. Krok se nelíbí ani samotné Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Řecko rozhodnutí označilo za „otevřenou provokaci“.

Nejvyšší správní soud rozhodoval o stížnosti sdružení, které si říká Asociace pro ochranu náboženských základů, historických monumentů a životního prostředí. To tvrdilo, že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934, které v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka změnilo mešitu na muzeum, bylo protiprávní.

Sdružení u soudů usilovalo v posledních 15 letech o zrušení rozhodnutí z roku 1934 opakovaně, uspělo až nyní, a to navzdory postoji prokuratury, která měla za to, že někdejší rozhodnutí vlády bylo legální.

Podpora nacionalistů

Monumentální chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. O jeho přeměně na mešitu uvažovala Erdoganova vláda delší dobu, podle komentátorů zřejmě s cílem zajistit si větší podporu tureckých islamistů a nacionalistů, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole.

Místo muzea mešita? Turecký soud rozhodne o Erdoganově nápadu na přeměnu chrámu Hagia Sofia

Číst článek

Organizace UNESCO, na jejímž seznamu kulturního dědictví Hagia Sofia figuruje od roku 1985, vyjádřila v několika dopisech turecké vládě znepokojení ohledně plánovaných změn a vyzvala už dříve Ankaru k dialogu před jakýmkoli rozhodnutím, které by změnilo charakter památky. Organizace OSN upozornila, že chrám je na jejím seznamu veden jako muzeum a že Ankara proto musí zajistit, aby zůstala „zachována výjimečná univerzální hodnota“ tohoto místa. Jakékoli změny musí turecká vláda této organizaci OSN předem nahlásit, citovala ve čtvrtek agentura Reuters zdroj z UNESCO.

Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ve čtvrtek uvedl, že i v případě přeměny chrámu na mešitu zůstane zachován charakter stavby jako památky světového dědictví. „Otevření chrámu Hagia Sofia modlitbám nebude bránit návštěvám turistů v této památce,“ citovala Kalina agentura Anadolu. „Všechny naše velké mešity, jako je Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou dál otevřené jako návštěvníkům tak věřícím,“ dodal s odkazem na další mešity v Istanbulu.

Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolský patriarcha Bartoloměj prohlásil, že přeměna chrámu ve svatostánek rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. Proti se staví také Řecko, dlouholetý rival Turecka. Řecká ministryně kultury Lina Mendoniová v pátek uvedla, že krok Turecka je „otevřenou provokací“ a že znehodnocuje ekumenickou hodnotu památky.

Podle některých komentátorů změna chrámu na mešitu Erdoganovu voličskou základnu příliš neovlivní, prezidentské a parlamentní volby se navíc v Turecku konají až v roce 2023. „Bude to vítězství pro Erdogana a islámské hnutí...ale nemyslím, že se by tím Erdoganovi rozšířila jeho voličská základna,“ řekl serveru Ahval profesor Berk Esen z ankarské univerzity. Dodal, že například pro mladé voliče to není vůbec důležitá otázka, více je zajímají pracovní příležitosti a ekonomický růst.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme