Proměna chrámu Hagia Sofia na mešitu. Mozaiky a fresky budou během modliteb zakryté

Mozaiky a fresky v istanbulském chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) budou během muslimských modliteb zakryty závěsy či laserem, řekl novinářům v pondělí mluvčí turecké vládní strany Ömer Çelik. Turisty hojně navštěvovaná dominanta Istanbulu se má podle pátečního rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přeměnit na mešitu poté, co byla 85 let muzeem. První velká modlitba se v ní má konat 24. července.

Istanbul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Erdoganovo rozhodnutí o přeměně na mešitu ale slavily už v pátek v Istanbulu před chrámem Hagia Sofia stovky lidí, mnozí se před ním večer i modlili, řada z nich přinesla turecké vlajky | Foto: Murad Sezer | Zdroj: Reuters

Podle agentury Reuters ale není jasné, jak by mělo laserové zakrytí fungovat.

„Všechny (charakteristické) rysy Hagie Sofie budou zachovány. Od nynějška bude ještě lépe chráněna,“ ujišťoval novináře Çelik podle agentury Anadolu. Podle něj je vláda připravena ke spolupráci s organizací UNESCO, která památku vede od roku 1985 na seznamu světového kulturního dědictví. V pátek ale výbor UNESCO uvedl, že tento stav přehodnotí.

‚Podnítí náboženskou nenávist.‘ Evropská unie kritizuje změnu chrámu Hagia Sofia na mešitu

Číst článek

Çelik podle agentury Reuters v pondělí novinářům též řekl, že největší neúctu k chrámu Hagia Sofia mělo „papežství“ ve 13. století, kdy chrám drancovali křižáci.

Mluvčí vládní strany také zopakoval, že i jako mešita bude chrám nadále otevřen zdarma všem návštěvníkům a s výjimkou modliteb zůstanou křesťanské ikony odkryté.

Už minulý týden také mluvčí prezidenta Ibrahim Kalin zdůraznil, že přístup ke kulturnímu dědictví, kterým tato památka je, zůstane zachován všem. Kalin připomněl, že i další velké mešity v Istanbulu, jako Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou otevřené jak turistům, tak věřícím.

Podpora i opozice

O víkendu Kalin uvedl, že přeměna chrámu Hagia Sofia zpět na mešitu má v zemi podporu všech politických stran. Například starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu z největší opoziční strany pondělí místním médiím řekl, že chrám vždy považoval za mešitu.

Chrám Hagia Sofia v Istanbulu se znovu stane mešitou. Závěr soudu Erdogan potvrdil dekretem

Číst článek

Uvedl, že muslimové se v ní ve zvláštní místnosti mohou modlit už řadu let a že i muezzin v ní v posledních letech svolával k modlitbě. Podle místních médií povolila vláda v roce 2006 zaměstnancům muzea v chrámu místnost k modlitbám, a to křesťanským i muslimským.

Istanbulský starosta také řekl, že změna statusu chrámu mu nevadí, pokud „obohatí zemi morálně a materiálně“.

„A pokud tato změna přinese řešení nezaměstnanosti a podpoří reputaci země na mezinárodním poli, tak ji plně podporuji,“ citoval Imamoglua opoziční server Ahval. Podle expertů se Erdogan tímto krokem snaží odvrátit pozornost od ekonomických problémů země, které ještě prohloubila pandemie covidu-19.

Roztrpčení i oslavy

Proti přeměně na mešitu se vyslovily například USA, Francie či Řecko. Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj uvedl, že tento krok rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. V neděli vyjádřil „velké roztrpčení“ i papež František.

Místo muzea mešita? Turecký soud rozhodne o Erdoganově nápadu na přeměnu chrámu Hagia Sofia

Číst článek

Erdoganovo rozhodnutí o přeměně na mešitu ale slavily už v pátek v Istanbulu před chrámem stovky lidí, mnozí se před ním večer i modlili, řada z nich přinesla turecké vlajky.

Podle analytiků tímto krokem Erdogan oslovil zejména turecké islamisty a nacionalisty, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými vojsky v roce 1453. Právě poté se z baziliky stala mešita, muzeum z ní udělal zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk v rámci svých sekulárních reforem.

„Přeměnit chrám Hagia Sofia zpět na mešitu je bohužel vzkaz zbytku světa, že už nejsme sekulární,“ komentoval krok turecký nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk. Podle něj existují miliony sekulárních Turků, kterým se tento krok nelíbí, ale jejich hlasy nedocházejí sluchu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme