Hagia Sofia se stala mešitou. Muslimové před chrámem nocovali, křesťané se bojí odlivu turistů
Chrám Boží moudrosti v Istanbulu se v pátek definitivně stal mešitou. Na byzantských mozaikách leží modlitební koberce a ikony jsou zakryté závěsy. Televizní štáby od čtvrtka vyhlížely tureckého prezidenta Recepa Tayyiba Erdoğana, který se velké páteční modlitby zúčastnil společně s tisícovkami lidí. Proti navrácení chrámu muslimským bohoslužbám protestuje hlavně Řecko. Hagia Sofia vznikla v 6. století jako křesťanská katedrála.
„Tak, jako je pro nás červenou čarou Jeruzalém, tak je červenou čarou také Ayasofya. Máme na ni právo meče. Když sultán Mehmed Fátih dobyl Istanbul, vjel do chrámu a změnil ho v mešitu.“
Proměna chrámu Hagia Sofia na mešitu. Mozaiky a fresky budou během modliteb zakryté
Číst článek
Pan Necati tu sedí na lavičce u vodotrysku, má skoro středověký muslimský vzhled a navrácení Ayasofye muslimským modlitbám mu hodně leží na srdci. „Jel jsem třináct hodin až z Manisy na východě Turecka. V parku tady přespím a zítra se pomodlím.“
Právě zanícení islamističtí aktivisté, jako je pan Necati, usilovali celá desetiletí o to, aby se z muzea znovu stala mešita. Volání k modlitbě se teď ozývá z protější mešity Sultanahmet, brzy se ale poprvé rozezní i z minaretů Ayasofye.
V předvečer první muslimské modlitby po více než 80 letech zůstala Ayasofya turistům uzavřená. Ohrazený prostor před památkou hlídají policisté, v přilehlém parku už je připravená řada televizních přenosových vozů, zkouší se zvuková technika. Historické polední páteční modlitby se totiž zúčastní sám turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.
Policista u železné zátarasy říká, že v pátek je vstup zakázaný, ale v sobotu si prý můžu hrám před i po modlitbě prohlédnout.
Odradí proměna turisty?
„Myslím, že to turismus trošku ovlivní. Turisté si možná budou myslet, že poškozujeme křesťany,“ říká prodavač koberců Korkut, který má obchod pár desítek metrů od Aysofye. „Ale my, Turci, žádné křesťany nepoškozujeme. Tohle je naše země. A Turkům se nelíbilo, že musí za vstup do mešity platit. Hodně Turků je chudých. Je to mešita, má i minarety a my se jen chceme svobodně v Ayasofyi modlit.“
Korkutovy obavy, že proměna Ayasofye v mešitu odradí turisty, sdílí velká část nedalekého Velkého istanbulského bazaru. Některé zlatnické krámky tu mají i příslušníci drobné křesťanské menšiny.
A těch se události kolem Ayasofye dotýkají dvojnásob: „Já už nebudu chtít Ayasofyi nikdy navštívit. Neměl bych z toho radost. Atmosféra místa se dramaticky změní. Pro nás, křesťany v Turecku, je to velmi bolestivé.“
Zlatník nechtěl, abych zmiňoval jeho jméno. Se svým nesouhlasným postojem by prý mohl mít problémy.
„Já bych řekl, že rozhodnutí udělat z Ayasofye znovu mešitu podporuje tak 40 procent Turků. 60 procent je proti. Tady na bazaru se obchodníci bojí, že ubude turistů. Ayasofya byla obrovským magnetem, byla muzeem celého lidstva. Teď, když z ní bude mešita, tam budou pouštět turisty jen mimo modlitby. Evropa by měla proti tomu něco podniknout. Ale bohužel nad tím zavírá oči a nic nedělá. Jen mluví.“
Udělat někdy v budoucnu z mešity znovu muzeum, si prý už žádný turecký politik nedovolí.
Mladí nemají názor
Velkou část Turků ale nechává celá záležitost chladnou. Stále chladnější je totiž hlavně mladá generace k náboženství obecně. „Na tu náboženskou stránku věci žádný názor nemám,“ říká Ozan, který má ateliér v centru Istanbulu. „Myslím ale, že přeměna z muzea na mešitu není dobrý nápad. Hlavně z hlediska turismu a byznysu. Moji známí a kamarádi se na to dívají stejně.“
Proměna památky zpět v mešitu budí hlavně v Evropě vášně. Po páteční polední modlitbě ale služba sbalí koberce a turisté budou znovu moci obdivovat krásné byzantské mozaiky a ikony.