Haiti je dva roky po katastrofě v půli cesty k obnově, pomáhají i Češi

Zemětřesení na Haiti před dvěma lety zabilo více než 200 tisíc lidí. V provizorních táborech zatím stále zůstává přes půl milionu lidí. Díky mezinárodní pomoci se sice pomalu, ale jistě daří zemi obnovovat. A pokud půjde vše podle plánu, tak na tom nakonec budou Haiťané lépe než před zemětřesením.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Haiti dva roky po ničivém zemětřesení | Foto: Reuters

„Objektivně, když se člověk podívá, co už se udělalo, tak je toho hrozně moc. Povedlo se obnovit celou řadu institucí, stojí první desítky škol, povedlo se odstranit většinu viditelných sutin,“ říká Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni, ale zároveň dodává, že obnovovací práce jsou teprve na začátku.

„Když se pak podíváte hlouběji pod povrch, tak zjistíte, že ta situace je pořád velmi špatná. Větší část práce je tedy v té druhé fázi, ve fázi obnovy. Ta je pořád ještě před mezinárodní komunitou,“ dodává Šimon Pánek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tom, jak vypadá situace na Haiti dva roky po ničivém zemětřesení, vedl rozhovor reportér Radiožurnálu Ondřej Bouda s ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem

Zatím se podařilo postavit asi 20 procent obytných domků nebo škol. Chybí ale finance na větší projekty. Část přislíbených peněz dárci totiž nikdy neposkytli, což je v podobných situacích celkem běžné. Příjem pomoci ale komplikovala i nejasná politická situace na Haiti.

„Byla do jisté míry oprávněná obava, že dokud není prezident a není jasné, kdo bude zemi řídit, není partner, tak uhlídat veřejné rozpočty je těžké i v rozvinutých zemích, natož pak v nerozvinuté zemi bez politického vedení a po obrovském zemětřesení,“ vysvětluje Šimon Pánek.

Stále tak chybí třeba silnice, mosty nebo projekty městské zástavby v Port au Prince.

Na Haiti se ale jen těžko dá rozlišit mezi obnovou po zemětřesení a rozvojovými projekty. Půl milionu obyvatel, který žije v provizorních táborech, pocházel většinou z nuzných poměrů. To se ale teď nedá zjistit.

Pokud se podaří uskutečnit všechny plánované projekty, tak na tom Haiťané budou podle Šimona Pánka nakonec lépe než před zemětřesením. I třeba proto, že díky stavebním projektům se zvyšuje zaměstnanost. A už teď se například zlepšuje situace ve školství.

Vzdělání pro více dětí

„Doteď bylo 90% škol soukromých a za vzdělání se platilo, což diskriminovalo ty nejchudší. Teď je tlak na to, když se obnovují ty školy, aby byly komunitní nebo aby se staly součástí státního systému. Zároveň to podporuje prezident, který řekl, že to je jedna z priorit,“ dodává Šimon Pánek.

Školy se tedy více otevřou dětem, které pocházejí z chudých vrstev, a to je podle Šimona Pánka velká posun.

A po prvotní pomoci, určené především na záchranu životů, se právě dětem věnovala česká charita Člověk v tísni.

„V druhé fázi pak už pracujeme v městečku Petit Goaf, které je asi 60 kilometrů od Port au Prince a kde bylo druhé epicentrum. Tam se věnujeme téměř exkluzivně dětem,“ říká Šimon Pánek.

Nejprve Člověk v tísni zbudoval v oblasti psychosociální centra, kde děti uprostřed paranormální skutečnosti zdevastované země našli prostor pro vyžití. Dochází tam také lékař a psycholog.

Také se podařilo postavit a otevřít už 16 škol. Další dvě se dokončují a zbývají peníze ještě na několik, které by se měly být hotové do půl roku. Pak Člověk v tísni svou misi na Haiti ukončí, ale obnova bude pokračovat dál ještě několik let.

Obnova je běh na dlouhou trať

Podle odhadu Šimona Pánka bude hrubá obnova země po zemětřesení trvat tak 4 – 5 let. „Velké katastrofy vyžadují dlouhou dobu, než se to dá do pořádku,“ dodává Šimon Pánek.

Vše je tedy v rámci možností zatím na dobré cestě. A není tak divu, že na Haiti vládne celkem dobrá nálada.

„Lidé jsou v zásadě spíše radostní. Je to Karibik, to v tom hraje taky určitou roli. Takže ten pocit z Haiti není nijak tísnivý navzdory tomu, kolik se toho ještě nepovedlo. Řekl bych, že na Haiti je možná lepší nálada než v české společnosti,“ uzavírá Šimon Pánek.

Zda se ale nejchudší země západní polokoule odlepí ode dna bude záležet především na Haiťanech samotných. Dosud byla země špatně spravovaná. A tak si musí zvolit politiky, kteří budou opravdu pracovat pro dobro celé země a nejen pro vlastní kapsu.

Ondřej Bouda, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme