Banánový magnát s řadou nepřátel. Vražda prezidenta otřásla Haiti, karibská země míří do dalšího chaosu

Bývalý manažer banánových plantáží vedl Haiti od roku 2017. Po celou dobu svého prezidentství ale čelil ostré kritice, obviněním z korupce a násilným nepokojům. Jovenel Moïse měl řadu nepřátel a odpůrců, mezi kterými byli šéfové ozbrojených gangů i bohatí podnikatelé. V jednom ze svých projevů proto sám hovořil o tom, že se mu jeho kroky možná jednou stanou osudnými. Jeho středeční vražda otřásla celým Haiti, kterým už tak zmítá chaos a násilí.

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Port-au-Prince Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Haitský prezident Jovenel Moïse měl řadu nepřátel a odpůrců, mezi kterými byli šéfové ozbrojených gangů i bohatí podnikatelé

Haitský prezident Jovenel Moïse měl řadu nepřátel a odpůrců, mezi kterými byli šéfové ozbrojených gangů i bohatí podnikatelé | Zdroj: Reuters

Po zuby ozbrojení zabijáci vtrhli do sídla prezidenta Moïseho kolem středeční jedné hodiny ranní. Zatímco první dáma vyvázla s těžkými zraněními a v současnosti je v péči lékařů nemocnice v americkém Miami, haitský prezident útok nepřežil.

Policie zabila čtyři lidi podezřelé z vraždy prezidenta Haiti. Další dva zatkla

Číst článek

Co přesně se osudnou noc odehrálo, úřady stále vyšetřují. Podle haitského velvyslance v USA Bocchita Edmonda ale vraždu spáchalo profesionální komando, které vystupovalo jako agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Čtyři atentátníky, kteří se mezi sebou domlouvali španělsky a anglicky, policie zastřelila a další dva zadržela.

Smrtí prezidenta tak vygradovalo násilí, které nejchudší zemi západní polokoule sužuje už řadu let a které v posledních měsících nabíralo na obrátkách. Stojí za ním ozbrojené gangy, mezi kterými měl Moïse řadu nepřátel.

Americký deník Wall Street Journal (WSJ) poukazuje mimo jiné na video, které minulý týden natočil jeden z nejmocnějších vůdců haitských gangů Jimmy Cherizier známý pod přezdívkou „Barbecue“. Na nahrávce vyzývá Moïseho k rezignaci, zatímco v pozadí šermují mačetami jeho stoupenci oblečení v černých kuklách.

„Jovenel musí jít,“ říká na videu Cherizier – bývalý policista, kterému je přičítána účast na útoku v chudinské čtvrti haitské metropole Port-au-Prince, při němž v roce 2018 zemřelo přes 70 lidí. Podle vůdce haitských zločineckých organizací sdružených v „Alianci G9“ Moïse nedokázal naplnit sliby o zmírnění chudoby v zemi, vyzval proto ostatní členy gangů, aby proti prezidentovi obrátili své zbraně.

Nespokojenost s vládou 53letého prezidenta ale stále častěji vyjadřovali také obyčejní Haiťané. Lidé si dlouhodobě stěžují na zhoršující se ekonomickou situaci v zemi, ale také nepotrestanou zpronevěru státních peněz za bývalého vedení Haiti. Prezidentovi, který si podle WSJ sám říkal „Banana Man“, však političtí oponenti vyčítali především jeho autoritářský styl vládnutí.

Vojáci Dominikánské republiky hlídají hranice s Haiti poté, co ozbrojenci zabili tamního prezidenta | Zdroj: Reuters

Moïse čelil salvě kritiky

Bývalý manažer banánových plantáží zvítězil v prezidentských volbách už v roce 2015, kvůli masivním podvodům se ale výsledky anulovaly a Moïse musel o prezidentské křeslo soutěžit znovu.

V opakovaných volbách, které se konaly v listopadu 2016, získal už v prvním kole těsnou většinu 55,7 procenta hlasů, ale jen s asi 18procentní účastí. Do čela jedenáctimilionové karibské republiky nicméně nastoupil až o rok později v únoru 2017. Důvodem jeho pozdního chopení se politické funkce byly masové nepokoje, které však provázely i jeho následné prezidentství.  

Ozbrojení atentátníci zavraždili v soukromé rezidenci prezidenta Haiti. První dámu postřelili

Číst článek

Prakticky po celou dobu Moïseho vlády se na Haiti konaly protivládní protesty, které byly často násilné a vyžádaly si desítky obětí. Lidé vyjadřovali nespokojenost především s přetrvávající chudobou v zemi, například v létě roku 2018 ale nové kolo demonstrací zažehl záměr vlády zvýšit ceny pohonných hmot a nepokoje vyústily v demisi ministrů a haitského premiéra, kterých se během úřadování prezidenta Moïseho vystřídalo celkem šest.

Kritika Moïseho se nicméně zaměřovala hlavně na trvání jeho mandátu, který už podle opozice vypršel. Letos v únoru proto jmenovala prozatímním prezidentem země nejstaršího soudce nejvyššího soudu Josepha Mécènea Jeana-Louise, samotný prezident tvrdil, že jeho funkční období začalo pozdě, a o to později by také mělo skončit.

„Nejsem žádný diktátor. Můj mandát končí až 7. února 2022,“ prohlásil začátkem letošního roku podle amerického deníku The New York Times. V tom s ním byly zajedno například i Spojené státy či Organizace amerických států, které Moïseho podporovaly.

Kromě prodlužování svého mandátu mu kritici vyčítají i další kroky, jako například roční vládnutí za pomoci dekretů, ale také snahu o přepsání ústavy. Ta mu měla podle WSJ zajistit více pravomocí včetně získání větší kontroly nad armádou, imunitu před trestním stíháním po dobu trvání prezidentské funkce, a především možnost opětovně kandidovat.

„Každý sektor společnosti včetně katolické církve, protestantských duchovních a představitelů vúdú se ho poslední tři roky pokoušel od jeho autokratické cesty odradit, místo toho ale (tyto snahy) ještě zdvojnásobil,“ říká pro WSJ konzultantka Alice Blanchetová, která radila celkem pěti haitským premiérům.

Kvůli rostoucí kritice ale Moïse, který pocházel z venkova a spolu se ženou vychovával tři děti, červnové referendum o nové ústavě nakonec odložil až na září, kdy se měly konat také nové prezidentské volby.

Haiti uprostřed chaosu

Moïse čelil odpůrcům také ve vlastní straně. Nelíbil se jim například poslední, už sedmý haitský premiér Ariel Henry, kterého prezident jmenoval pouhé dva dny před svou smrtí.

Za normálních okolností by měl nového premiéra schválit také parlament, ten ale na Haiti nyní nefunguje, protože po vypršení mandátu předchozího parlamentu se nové volby neuskutečnily. Moïse proto Henryho jmenoval dekretem, zatím ale nesestavil novou vládu, premiérem tak de facto zůstal Claude Joseph. Ten se po smrti prezidenta také ujal vedení země, kde ve středu vyhlásil výjimečný stav.

Lékařka z Haiti: Tolik postřelených a pobodaných jsem za 12 let neviděla. Zraněné přiváželi co 15 minut

Číst článek

Na Haiti mezitím sílí obavy, že smrt prezidenta povede k ještě větší nestabilitě. „Mám opravdu velké obavy, že se Haiti ponoří do absolutního a totálního chaosu,“ varuje bývalý americký velvyslanec na Haiti Luis Moreno.

Jak pro agenturu AP poznamenal haitský sociolog Alex Dupuy, ideálním scénářem by bylo uskutečnit setkání úřadujícího premiéra s představiteli opozičních stran, kteří by se dohodli na uspořádání nových voleb.

„Na Haiti ale nelze nic brát jako samozřejmost. Záleží na tom, jak se na Haiti rozdělí rovnováha sil,“ říká odborník, podle kterého se ústavní zákony v zemi dodržují velmi chaoticky. Situace na Haiti tak podle něj dál zůstává nebezpečná a nestabilní.

Kritické situaci v posledních měsících čelí především hlavní město Port-au-Prince, kde kvůli sílícímu násilí ozbrojených gangů opustilo domovy už téměř 15 tisíc lidí. V době rostoucího napětí byla na Haiti i slovenská anestezioložka Emília Tomaníková, která před měsícem popsala situaci v Port-au-Prince v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

„Množství postřelených nebo pobodaných pacientů, které jsem viděla za dva měsíce na Haiti, jsem neviděla za celých 12 let, co se této profesi věnuji,“ uvedla Tomaníková, která na Haiti absolvovala svou třetí misi s organizací Lékaři bez hranic.

Vyrabované obchody a hořící dům. Demonstranti na Haiti protestovali proti prezidentu Moiseovi

Číst článek

Zatímco protivládní nepokoje i násilí ozbrojených gangů nejsou na Haiti ničím novým, vražda prezidenta „nemá ani v této zemi obdoby“, podotýká v rozhovoru pro BBC Mundo haitský analytik Robert Fatton, podle kterého může mít útok na prezidenta nepříznivé důsledky pro celý region.

Na čí popud byl Moïse ve středu ráno zavražděn, zatím není jasné. Někteří pozorovatelé a odborníci nicméně poukazují na řadu nepřátel, které měl i mezi bohatými podnikateli.

„Pro některé byl zkorumpovaným vůdcem, pro jiné byl ale reformátorem. Byl to člověk, který se snažil změnit rozložení sil, zvlášť pokud šlo o peníze a o to, kdo má kontrolu nad smlouvami o dodávkách elektřiny. Oligarchům byly vypláceny miliardy dolarů za dodávky elektřiny, země ale byla neustále zahalená tmou,“ říká pro New York Times Leonie Hermantinová, která stojí v čele haitské komunity v Miami.

Americký deník zároveň cituje bývalého senátora Haiti Simona Desrase, podle kterého Moïse možná tušil, že se mu jeho boj proti zájmům mocných a bohatých může jednou stát osudným.

„Vzpomínám si, jak v jednom ze svých projevů řekl, že se zaměřil na bohaté lidi a nechal ukončit jejich kontrakty. Prohlásil, že by to mohl být důvod pro jeho smrt, protože (bohatí) jsou zvyklí vést proti lidem atentáty a vyhánět je do exilu,“ říká pro New York Times Desras a dodává: „Jako by to sám předpověděl.“

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme