Útok v Halle nebyl překvapivý, antisemitské nálady jsou na vzestupu, varují německé židovské organizace
Německem před dvěma týdny otřásl xenofobní útok ve městě Halle. Útočník tam před synagogou a tureckým stánkem zabil dva lidi. Židovské organizace to jednotně komentují tvrzením, že se něco takového dalo očekávat. Antisemitismus prý v Německu dlouhodobě sílí.
„Vyrůstal jsem v jedné malé obci v Sársku. V sedmdesátých letech ale i tam při každičké bohoslužbě stála před synagogou policie. Teď o skoro padesát let později nehlídal chrám v Halle nikdo. Jako by už nic nehrozilo. To je naprostá bláhovost.“
To jsou slova Sigmounta Königsberga, kterého německá židovská obec pověřila sledováním antisemitských nálad. Problému se na berlínské technické univerzitě odborně věnuje i profesor Samuel Salzborn.
„Nedělejme si iluze. Antisemitismus z německé společnosti nikdy nevymizel. Po sestavení prvního Spolkového sněmu v roce 1949 skoro ihned vznikl zákon, který omilostnil komplice nacistů,“ přibližuje Salzborn. „Mnoho viníků holokaustu se tak znovu zařadilo do běžné společnosti a s nimi i jejich postoje. Nenávist k Židům tak pádem nacismu neskončila.“
Podle Salzborna ale německé Židy neohrožují pouze neonacisté. „Islamisté a pravicoví extremisté v tomhle sledují úplně stejný cíl. Ve většině jiných věcí se neshodnou, v nenávisti vůči Židům jsou ale naprosto jednotní. Koho útok v Halle překvapil, tak asi několik let vůbec nečetl zprávy a zavíral oči před tím, jak se obě scény radikalizují,“ dodává.
Berlínem prošel po útoku v Halle pochod proti antisemitismu. Podle policie dorazilo 6 000 lidí
Číst článek
Königsberg v tomto ohledu kritizuje přístup německých úřadů. „V minulosti se mnoho našich obcí setkalo s jednou věcí: při nahlášení antisemitského útoku se ten motiv úplně přehlížel. Dám příklad: začalo to nenávistnými nadávkami a přerostlo to v napadení. U soudu se ale řešilo jen to ublížení na zdraví – všechno, co tomu předcházelo, se z vyšetřování vypustilo,“ uzavírá.
Tisíc útoků za rok
Ve spolupráci s židovskými organizacemi proto vzniklo zvláštní sdružení, které podobné kauzy samo dokumentuje. Pomocí rešerší a výpovědí jednotlivých obětí přináší hrubý nástin toho, jak nenávist vůči německým Židům sílí. V čele skupiny je Benjamin Steinitz.
„V roce 2014, kdy jsme ještě neexistovali, bylo v Berlíně registrováno jen 202 takových útoků. O rok později jsme spustili náš projekt a zaznamenali 405 incidentů. Tedy dvakrát tolik než předtím,“ vypočítává Steinitz. „V roce 2016 to pak bylo 590, v roce 2017 už 947, loni dokonce 1083 antisemitských útoků. A to jen v Berlíně. V průměru se v něm denně stanou hned tři incidenty.“
Podle Steinitze roste počet zaznamenaných útoků i proto, že je úřady dokážou lépe rozeznávat. Univerzitní profesor Salzborn tvrdí, že policie zmeškala celá desetiletí.
Ostraha židovských objektů i Letiště Václava Havla. Česká policie po střelbě v Halle zvýší kontroly
Číst článek
Radikalizace na internetu
„Je to tady už dvacet nebo třicet let. Začalo to dlouho před internetem. Tyhle lidi nespojuje žádná členská legitimace, ale světonázor. Internetová fóra jen usnadňují jejich vzájemnou domluvu a postupnou radikalizaci,“ říká Salzborn.
„Uživatelé na internetu najdou určitou formu sociálního zázemí a sdruží se nehledě na to, kde bydlí. Celý koncept takzvaného osamělého vlka sice z právního hlediska funguje – vinu nese jediný útočník. Jinak je to ale naprostý nesmysl. Neexistuje žádný osamělý pravicový radikál. Než se někdo stane teroristou, tak projde mimořádně dlouhým procesem, kdy ho ostatní sympatizanti utvrzují v tom daném světonázoru,“ vysvětluje Salzborn.
Berlínská vláda označila boj s xenofobií a rasismem za jednu z priorit a po útoku v Halle začala pracovat na plánu, jak podobné hrozbě do budoucna zabránit.
