Hipsterský a bezpečný. Češka pracující pro OSN vyvrací předsudky o Bejrútu
Čeští Vietnamci dobývají svět. Pětadvacetiletá rodačka z Mostu Zuzana Vuová se stala první českou mládežnickou delegátkou v OSN. Mezi velkou konkurencí uspěla a u světové organizace také získala své současné pracovní angažmá. Už několik měsíců pracuje pro OSN v Libanonu. Zpravodaj Štěpán Macháček potkal Zuzanu během své reportážní cesty v Bejrútu.
„Je velmi hipsterský, velmi mladistvý, velmi živý." Takhle popisuje Zuzana Vuová svůj oblíbený podnik ve staré části východního Bejrútu, kde to v posledních letech velmi ožívá. „Nikdy jsem se do města nezamilovala tak rychle jako do Bejrútu. Baví mě ty kontrasty, baví mě ti lidé, jsou velmi spontánní, to město je velice živé, takže tu je hodně barů, hodně restaurací.“
Zuzana teď pobaveně vzpomíná na to, jak jí známí před cestou na Blízký východ varovali. Sama už ale ví nejlíp, jak byly jejich obavy zbytečné.
„Pamatuju si, že než jsem jela do Libanonu, ptali se mě všichni moji kamarádi, jestli se nebojím, říkali, že je to tu nebezpečné, všude války, abych si dávala pozor. A když jsem sem přijela, tak je všechno v pořádku, chodím všude pěšky, i v noci. Právě proto, jaká panuje v České republice nálada, se snažím tyto své dojmy sdílet. Všem říkám, ať se přijedou klidně podívat, posílám jim fotky."
Čtvrtina obyvatel Libanonu jsou syrští uprchlíci. Země je vyčerpaná a dochází jí trpělivost
Číst článek
K životnímu stylu Bejrúťanů patří i to, že se kdykoli seberou a vyrazí autem na pláž nebo do třítisícových hor. „Lidi jsou tu akční přes víkend, takže je normální, že se na poslední chvíli sbalíte a řeknete si, že chcete jet na jih Libanonu na pláž,“ popisuje bejrútský styl života Zuzana.
Zuzana Vuová se narodila v Mostu, severočeské město jí ale bylo malé, a tak se vydala do světa. „Já mám Most samozřejmě ráda, protože jsou tam moji rodiče, ale nedokážu si představit, že bych se tam vrátila na stálo.“
I přes své kořeny se cítí v první řadě Češkou, přesto se při návratech domů dodnes setkává s narážkami na svůj původ. „I lidi před mnou nahlas něco řeknou, neví, jestli očekávají, že se k tomu nevyjádřím. Samozřejmě mě to mrzí, protože jsem Češka,“ svěřila se zpravodajovi Radiožurnálu přímo v Bejrútu.