Hitler býval v Braunau tabu, dnes se jeho rodiště staví k minulosti čelem
Se slavnými rodáky to města nemají vždycky lehké. Rakouské Braunau by o tom mohlo vyprávět. Ve městě se v roce 1889 narodil Adolf Hitler. Všichni obyvatelé to pochopitelně věděli, ale celé desítky let o tom nikdo nemluvil. Hitler byl prostě tabu. Situace se začala měnit asi před 20 lety. Odvážný starosta tehdy praštil pěstí do stolu a vyklepal kostlivce ze skříní. Dnes je Braunau příkladem toho, co se v němčině jmenuje "výchova k demokracii".
Z hlavního náměstí v Braunau stačí projít jednou městskou bránou pár desítek metrů a hned jste u Hitlerova rodného domu. Na pamětním kameni před domem stojí jen jednoduchý nápis: Za mír, svobodu, demokracii, už nikdy fašismus. Před tím vším varují miliony mrtvých.
Tenhle kámen sem nechal v roce 1989 umístit tehdejší starosta Braunau, jistý Gerhard Skiba. Jeho jméno není ani tak podstatné jako to, že prolomil mnohaleté tabu. Vzpomíná si na to Erich Marschall, který vedl místní noviny a v polovině 80. let do nich napsal jeden upřímný článek.
„Ten můj komentář se jmenoval prostě Dějiny. Napsal jsem, že se Braunau musí vypořádat se svojí vlastní minulostí. Můžeme ji zkoušet vytěsnit z hlavy, můžeme zkusit zapomenout, ale jednou se tomu stejně musíme postavit čelem. Někteří lidé na ten článek reagovali souhlasně, ale většina nechápala, proč otevírat staré rány a proč zase dělat nějakou tlustou čáru,“ vypráví Erich Marschall.
Braunau bylo bezvýznamné město, kde Hitler strávil jen první tři roky života. Neměl k němu zvláštní vztah a mnohem osudověji spojil svoje jméno třeba se 120 kilometrů vzdáleným Lincem. Přesto si svět zapamatoval Braunau jako Hitlerovo rodiště a místní obyvatelé dostali pověst kovaných nacistů. Podle Ericha Marschalla naprosto neprávem.
„Braunau ve skutečnosti sympatizovalo s nacismem mnohem méně než jiná města v regionu, tradičně tu ve volbách vyhrávali sociální demokraté,“ připomíná Marschall.
Jenže místní se o Hitlerovi nikdy nechtěli moc bavit, a tak vznikal dojem, že ho vlastně stále uznávají. Ředitel gymnázia v Braunau Florian Kotanko je shodou okolností historik. Změny v Braunau popisuje takhle:
„Mentalita místních se změnila i díky generační výměně, to je logické. Dnes už každý o minulosti může mluvit otevřeně a my to tu v Braunau taky děláme. Každý rok se tu konají konference o historii, udělujeme taky zvláštní cenu za demokratické zásluhy a kolem výročí Hitlerových narozenin se vždycky sejde celkem početná protifašistická demonstrace.“
Za posledních 20 let v Braunau výrazně ubylo neonacistů, kteří si z Hitlerova rodného domu dělali bezmála poutní místo. Od Hitlera se letos razantně distancovali i místní politici. Když se v novinách objevily byť jen spekulace, že Hitler by ještě stále mohl mít čestné občanství Braunau, zastupitelstvo během pár dnů jednomyslně rozhodlo, že veškeré pocty Hitlerovi na věčné věky odebírá.
Historik Florian Kotanko postoj místních politiků vítá. Varuje ale, že Hitler se nedá jen tak zamést pod koberec.
„Člověk nemůže být nikdy úplně spokojený s tím, jak se věci mají, měli bychom pořád usilovat o nějaké zlepšení. I v Braunau se pořád diskutuje o tom, jestli tu vůbec potřebujeme Hitlerův rodný dům a případně jak by se s ním mělo naložit,“ říká Kotanko.
Hitlerův rodný dům byl po válce nejdřív určený k demolici. Postupně se v něm ale vystřídala knihovna, bankovní pobočka, škola a v poslední době i chráněné dílny pro postižené. Do budoucna by v domě mohlo sídlit vzdělávací centrum, které by pečovalo o demokracii a lidská práva.
