Hladomor v Somálsku si podle OSN vyžádal odhadem již několik desítek tisíc obětí. Krize vyvolaná bezvládím, konflikty a extrémním suchem postihla přes tři a půl milionu lidí, což je skoro polovina obyvatel zubožené země. Odborníci navíc předpokládají další zhoršení situace.

17:02 21. července 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Statisíce lidí především ze středního a jižního Somálska musely kvůli hladu a neklidné situaci opustit domov. Desítky tisíc z nich odešly do sousední Keni či Etiopie, i zde ale trpí miliony lidí nedostatkem základních životních potřeb. Příliv uprchlíků proto situaci jen zhoršuje.

Situace je podle expertů OSN nejvážnější od začátku 90. let, kdy v zemi zemřely hlady statisíce lidí. V některých regionech jižního Somálska je až padesát procent obyvatel podvyživených, což je momentálně nejvyšší číslo na světě.

„Je to velmi vážné. Dva regiony už splňují podmínky pro vyhlášení hladomoru a je pravděpodobné, že se k nim v příštích měsících další oblasti přidají. Očekáváme zhoršování situace, ale pořád máme příležitost k záchraně životů. Příští dva měsíce budou kritické. Materiální podmínky v té krizi se ale do prosince nebo ledna nezmění,“ uvedl humanitární koordinátor OSN Mark Bowden.

Bohaté státy pomáhají málo

Pomoc ze světa proudí především do uprchlických táborů. Distribuci potravin a léků v samotném Somálsku totiž komplikují k západu nepřátelské milice islamistů.

Uprchlíkům začala pomáhat i česká humanitární organizace Člověk v tísni. Soustředí se především na místa, kam se zatím žádná mezinárodní pomoc nedostala.

„Chceme začít pomáhat o něco dále na východ, kde k řece Šebeli proudí zatím neregistrovaní somálští uprchlíci a pro ně cesta k oficiálním táborům na etiopské straně v Dolo Odo trvá třeba až třicet dní, což je samozřejmě nesmírně vyčerpávající. Je zaznamenána spousta případů úmrtí dětí a starších lidí na cestě,“ vysvětlil vedoucí záchranné mise Člověka v tísni Marek Štys.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval mezinárodní společenství ke shromáždění 300 milionů dolarů pro okamžitou pomoc strádajícím Somálcům. Následovat by měla pomoc ve výši miliardy a půl dolarů.

Podle některých kritických hlasů ovšem svět zareagoval na somálskou krizi příliš pomalu. Britský ministr pro mezinárodní rozvoj Andrew Mitchell například prohlásil, že pomoc některých států je zoufale nedostatečná.

Na neochotu přispět na pomoc postiženým zemím si stěžuje i koordinátorka krizové pomoci Spojených národů Valerie Amos:

„Znepokojivý je nesoulad ve financování pomoci mezi jednotlivými krizemi. Do některých oblastí se po výzvě k potřebě určité částky pošle třetina peněz, do jiných pak až dvě třetiny. Nejméně jsou naplňovány žádosti ze západní Afriky, Zimbabwe, Džibutska nebo Nigeru. Prostředky ze zvláštního krizového fondu OSN částečně vyrovnávají tyto rozdíly, pořád je ale třeba víc dárcovských peněz a jejich lepší distribuce.“

Kombinace nepříznivých podmínek

Problémy v oblasti afrického rohu jsou ale hlubší a tak jejich řešení nespočívá jen v přísunu peněz a jídla.

Svůj podíl na hladomoru mají kromě sucha zabíjejícího dobytek a ničícího úrodu také masové přesuny obyvatel a vysoké světové ceny potravin. V Somálsku navíc panuje vleklá anarchie, ve které se daří válkám mezi klany, islamistům i různým banditům.

Nejzranitelnější jsou v takové situaci ženy a děti. Ty jsou podle svědků běžně zabíjeny, mrzačeny nebo verbovány do zbraně, ať už milicemi nebo údajně i armádou provizorní vlády.

Právě kombinace nepříznivých podmínek zřejmě způsobila, že se humanitární krize rozrostla do tak velkých rozměrů. Vše navíc nasvědčuje tomu, že v dohledné době neskončí. Naopak se může ještě prohlubovat.

O hladomoru se česká média v posledních letech zmiňovala například před zhruba deseti lety v souvislosti s KLDR, vzhledem k politické situaci země ale nebylo možné ověřovat informace. Po roce 2000 dospěla potravinová krize do nejvážnějšího stádia také v oblasti afrického Sahelu.

V současné době se potravinová bezpečnost znovu dostala mezi hlavní globální témata. Rada bezpečnosti OSN schválila prohlášení o hrozbě klimatických změn pro světový mír a bezpečnost. Stalo se tak zřejmě i v odezvě na zničující sucho, které vyostřilo situaci v již tak zuboženém Somálsku.

Jan Prokeš, Ondřej Himmer, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít