Hlasování o mezinárodním uznání Palestiny se blíží. Francie přislíbila podporu
Ve Valném shromáždění OSN by se mohlo už ve čtvrtek hlasovat o uznání Palestiny a jednotlivé státy světa postupně oznamují své pozice. Čeká se, že většina zemí Palestince podpoří. Izrael ovšem v zákulisí stále lobbuje, aby co nejvíce vlád palestinské ambice odmítlo. Podobně proti Palestincům vystupují Spojené státy.
Evropa je rozpolcená, podpořit Palestince chce zhruba polovina států Unie. Nejvýznamnější z nich je Francie, která jako první ze stálých členů Rady bezpečnosti oznámila, že bude hlasovat pro zvýšení palestinského statusu z pozorovatele na nečlenský pozorovatelský stát.
Potvrdil to šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius. Francie se snaží hrát roli zprostředkovatele v konfliktu na Blízkém východě a vznik samostatného palestinského státu podporuje už delší čas.
Zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák přiblížil snahu Palestinců o zvýšení statusu
Kvůli tomuto postoji, který jednoznačně deklaroval už bývalý prezident Nicolas Sarkozy, se Paříž několikrát dostala do konfliktu s Washingtonem.
Česká republika podle informací Českého rozhlasu svou pozici zatím neurčila. Za Palestince se prý ale nejspíš nepostaví a patrně se zdrží hlasování. Velká Británie váhá a Německo bude hlasovat po boku Izraele.
V Austrálii otázka Palestiny málem přivodila politickou krizi. Premiérka Julia Gillardová chtěla podpořit Izrael tím, že by její země hlasovala proti Palestincům. Gillardové se ale vzepřela její vlastní vláda, a tak se Austrálie v OSN jen zdrží hlasování.
Obcházení mírové dohody z Osla
Nový status by Palestincům umožnil vstoupit do některých mezinárodních institucí a odtud podnikat legální kroky proti Izraeli. Palestinská samospráva by tak de facto dosáhla uznání státnosti.
Izraeli a Spojeným státům vadí, že se Palestinci snaží prosadit vytvoření plnohodnotného státu prostřednictvím OSN a obchází tak mírovou dohodu z Osla, podepsanou v roce 1993.
Podle ní má samostatný palestinský stát vzniknout po dohodě Palestinské samosprávy s Izraelem. Mezinárodní společenství za ně totiž nedokáže vyřešit otázky, kudy povedou hranice nebo například kdo bude mít právo na vodní zdroje.
„To není možné vyhlásit jednostranně. Je to zapotřebí, aby byl mír trvalý, pokud tam tedy někdy vůbec mír bude, tak si to musí ty dvě strany dohodnout samy. A jestliže tedy Palestinci teď trošku obcházejí mírový proces z Osla, v tom mají Izraelci pravdu, tak zase na druhou stranu se dá argumentovat tím, že se snaží Izraelce donutit k tomu, aby se na mírová jednání vrátili a nedělali jednostranné kroky jako například rozbíjení osad na Západním břehu,“ vysvětluje zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
Abbáse nově podpořil i Hammás
Prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás usiloval o vylepšení statusu už loni prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN. Usnesení Rady mají na rozdíl od Valného shromáždění mezinárodně platnou právní závaznost. Palestinci ovšem neuspěli a nakonec žádost stáhli.
Nyní může hlasování ovlivnit i napjatá situace v pásmu Gazy. „Co je důležité a zajímavé, že Hammás a Islámský džihád, dvě organizace, které nesouhlasily se vstřícnými kroky Palestinské samosprávy vůči Izraeli, nesouhlasily s tím, že se Palestinská samospráva hlásí k mírovému procesu z Osla, i když pro něj moc nedělá, ale na druhou stranu také Izraelci pro něj moc nedělají, tak ty tentokrát na rozdíl od minulosti podpořily Mahmúda Abbáse právě v tom, aby tuto žádost Valnému shromáždění přednesl,“ dodává Slezák.
