Hlubší integrace? Euro? Východní Evropa je rozpolcená, píše server Politico
Nakolik se přimknout k takzvanému jádru Evropské unie? Zda, kdy, a jestli vůbec přijmout společnou evropskou měnu? Právě tato dilemata se v současné době řeší ve státech, které se členy unie staly až po roce 2000.
Pohledy zemí, které do evropské rodiny vstoupily z východu kontinentu, se přitom často diametrálně liší, upozorňuje ve své analýze evropská odnož serveru Politico. A představuje pestré spektrum názorů na plány užší integrace, které reprezentuje rýsující se tandem Macron - Merkelová.
A tak zatímco v Paříži a Berlíně uvažují o budoucnosti Evropské unie po odchodu Velké Británie, země bývalého východního bloku zvažují reakce na současné výzvy – na těsnější integraci v rámci eurozóny, vícerychlostní Evropu a rozšíření schengenského prostoru, zaručujícího volný pohyb osob, zdůrazňuje portál.
Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko se podle něj aktivně zasazují za těsnější integraci, zahrnující i otázku Schengenu, a už oznámily konkrétní kroky k zahájení procesu zapojení se do projektu společné měny.
Ve všech třech balkánských zemí se idea užší integrace těší značné popularitě obyvatel. Většinou si přejí přijetí eura a v podobné míře oceňují i fungování Evropské unie.
Hlasitá kritika z Polska a Maďarska
Polsko a Maďarsko jsou sice členy schengenského prostoru, na druhé straně se ale zdráhají připojit k eurozóně. Varšava i Budapešť se navíc netají obavami z toho, že užší integrace by mohla „moc Bruselu“ ještě více posílit. Z obou zemí proto zní na adresu hlubšího prohlubování spolupráce nejhlasitější kritika.
Západní kapitál kolonizoval východní Evropu. Na populistický nacionalismus je pozdě, míní Bloomberg
Číst článek
Polský prezident Andrzej Duda varoval, že zavedení vysokorychlostní Evropy povede k zániku Unie. A skepticismus vládne i v otázce eurozóny. Podle místopředsedy Evropského parlamentu a vlivného člena polské vládní strany Právo a spravedlnost Ryszarda Czarneckého je eurozóna „ideou jen pro bohaté státy“. Polsko podle něj naopak v rámci Evropské unie patří, pokud jde o výši HDP na obyvatele, do skupiny sedmi nejchudších zemí.
Maďarská politická reprezentace zastává podobný postoj jako Varšava. Ačkoliv většina maďarských voličů, na rozdíl od jejich polských protějšků, členství v eurozóně většinově podporuje, vládnoucí strana Fidesz preferuje kontrolu domácí měnové politiky.
Budapešť trvá na tom, že integrace se má upevňovat, ale ne za každou cenu. „V podstatě jen, když je to užitečné a nutné, jako v případě otázek bezpečnosti, obrany nebo boje proti terorismu,“ cituje Politico Györgyho Schöpflina, europoslance za Fidesz.
Česko ve středu
Ze zmíněných států je členem eurozóny pouze Slovensko. Bratislava je podle citovaného serveru otevřena hlubší integraci a nemá ani problém s vizí vícestupňové Evropy, jak ji například prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron.
Nejlepší cesta k vlivu na eurozónu je do ní konečně vstoupit
Číst článek
Česká republika se podle komentáře Politica ocitá kdesi ve středu. Veřejnost je prý k silnějším integračním snahám a přijetí eura značně skeptická, politická reprezentace se nicméně snaží zajistit, aby dveře pro budoucí užší spolupráci zůstaly pro Prahu otevřené.
Údaje Eurobarometru z letošního jara ukazují, že zavedení eura podporuje jen 29 procent Čechů. A podobné je to i s důvěrou k Unii jako takové. Česká vláda, naposledy slovy sociálně demokratického premiéra Bohuslava Sobotky, se nicméně hlásí k aktivní roli a chce být přítomna utváření budoucnosti eurozóny.
Zakotvíme v eurozóně?
Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař soudí, že by měla být garantována plná účast nečlenů eurozóny v diskuzích o její podobě a funkci. A připomíná iniciativu Prahy, která v tomto případě usiluje o status pozorovatele. Čeští politici ale přiznávají, že jakékoli naděje na vstup do eurozóny jsou kvůli domácí atmosféře hodně mlhavé.
„Politici rádi těží z unijních výhod, ale od nepopulárních kroků Bruselu se ostře distancují,“ říká Petr Ježek, europoslanec za hnutí ANO. Zakladatel a lídr tohoto uskupení Andrej Babiš je podle portálu Politico na nejlepší cestě stát se po parlamentních volbách předsedou české vlády.
Zatímco Ježek se domnívá, že by se Česká republika měla úžeji přivinout k Západu a připojit se k euru, názory velké většiny populace jsou zcela opačné. Navíc Andrej Babiš a jeho hnutí ANO vedou ostře euroskeptickou předvolební kampaň, která se staví proti tomu, aby republika zakotvila v eurozóně, informuje Politico.
