Vojáci vůči protestům v Hongkongu nezasáhnou, tvrdí server. Odvolává se na jednání Číňanů s Američany

Čína se nechystá nasadit armádu na potlačení nepokojů v Hongkongu, informoval singapurský zpravodajský server The Straits Times, který se odvolává na schůzku čínského generála Čen Tao- sianga a Davida Helveye, sekretáře amerického ministerstva obrany. V současnosti se v čínských vojenských základnách ve městě nachází osm až 10 tisíc vojáků. Kontroverzní návrh zákona, který protesty v červnu vyvolal, označila v úterý správkyně Lamová za „mrtvý“.

Hongkong Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstranti v ulicích Hongkongu | Foto: Tyrone Siu | Zdroj: Reuters

V minulých dnech se přitom v čínských médiích objevily fotografie a záběry čínských vojáků ve městě. Čínská armáda totiž využívá hned několik pozemních i námořních základen v Hongkongu, které obsadila po odchodu britské armády v roce 1997.

Podle odhadů amerického ministerstva obrany má Čína ve městě a na jeho hranici momentálně osm až deset tisíc svých vojáků, včetně námořních a leteckých sil. Po městě se ale čínští vojáci nepohybují v uniformách.

Návrh je mrtvý, řekla správkyně Hongkongu o zákonu, proti kterému protestují statisíce lidí

Číst článek

Podle smlouvy mezi Pekingem a Londýnem může hongkongská vláda požádat čínské ozbrojené síly o pomoc při ohrožení bezpečnosti města. Protesty přitom v Hongkongu probíhají už od června.

Požadavek demonstrantů

Lidé protestují proti kontroverznímu návrhu zákona, který by umožnil vydávání osob podezřelých z trestného činu do pevninské Číny. Kritici návrhu jsou totiž přesvědčeni, že by tato norma narušila právní nezávislost poloautonomního regionu.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová v úterý prohlásila, že tento návrh zákona je „mrtvý“. Pod tlakem správkyně už v červnu pozastavila proces schvalování zákona, demonstranti však požadují jeho úplné zrušení.

Proto opozice nejnovější prohlášení Lamové odmítla. „Náš požadavek je úplné stažení návrhu zákona. Lamová si jen hraje se slovy,“ uvedl Chan Wai Lam William, který stojí v čele jedné ze studentských organizací, jež demonstrace organizují.

Další rušná noc. Hongkongem pochodovaly desetitisíce lidí, policie je rozháněla obušky

Číst článek

Čínská cenzura

V čele protestních akcí stojí především mladí obyvatelé Hongkongu, k demonstracím se však v nebývalé míře připojují i lidé z dalších věkových a společenských vrstev. V neděli proběhla další protestní akce, jejíž účastníci se snažili upozornit na politickou krizi v Hongkongu návštěvníky z pevninské Číny, která dopadla potyčkou mezi policisty a aktivisty, jež blokovali ulice. Šest lidí bylo poté podle Reuters zatčeno.

Demonstrace v Hongkongu již několikrát v minulých týdnech přerostly v násilí. V červnu policisté zasahovali proti protestujícím slzným plynem, vodními děly a gumovými projektily. V den 22. výročí návratu Hongkongu pod čínskou správu 1. července policie znovu použila slzný plyn, když demonstranti pronikli do budovy parlamentu a vyplenili ji.

Komunistická vláda v Pekingu zprávy o hongkongských protestech přísně cenzuruje v obavách, aby se nestaly inspirací pro podobné demonstrace na pevnině. Například nedělní protest čítal podle organizátorů 260 tisíc lidí, zatímco policie hovoří jen o 53 tisících účastníků.

daj, mpr, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme