Masakr na Náměstí nebeského klidu i vliv Číny. Ulicemi Hongkongu prošly tisíce demonstrantů

Tisíce lidí pochodovali ulicemi Hongkongu. Protestovali proti stále většímu vlivu komunistické Číny na každodenní život ve městě. A otevřeně vyzývali, aby svět nezapomněl na blížící se třicáté výročí masakru na Náměstí nebeského klidu v Pekingu. Právě tahle událost přitom patří v Číně mezi největší společenská tabu.

Hongkong Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ulice Hongkongu znovu zaplnili demonstranti. Protestují proti potlačování občanských práv a svobod a upozorňují na blížící se třicáté, výročí masakru na Náměstí nebeského klidu | Foto: James Pomfret | Zdroj: Reuters

Hongkongské soudy stále častěji rozhodují, jakoby zasedaly v pevninské Číně. A občanské svobody obyvatel Hongkongu pomalu mizí. To jsou dvě nejčastější výtky demonstrantů, směrem k autonomní hongkongské vládě.

Hongkongské utahování šroubů. Skončilo poslední knihkupectví, kde si Číňané četli o sexu i demokracii

Číst článek

„Lidé nezapomenou. Odčiňte 4. červen. Spravedlnost zvítězí,“ křičeli demonstrující podle serveru Bangok Post a odkazovali tím na masakr na Náměstí nebeského klidu.

„Už je to třicet let. Jak může čínský komunistický režim stále odmítat přijmout zodpovědnost za tento incident? Musíme pokračovat a žádat po Číně nápravu,“ cituje server osmnáctiletého studenta na univerzitě s příjmením See.

Jedna země – dva systémy

Ta to ale odmítá a tvrdí, že se jen snaží zabránit nárůstu kriminality a postupovat v duchu hesla „jedna země – dva systémy“. Tento týden například Německo udělilo poltický azyl dvěma mladým mužům, kterým za účast na protičínských demonstracích před dvěma lety, hrozilo v Hongkongu trestní stíhání.

Peking proti tomuto kroku Berlína ostře protestuje a oba hongkongské azylanty označuje za výtržníky.

Desetitisíce obyvatel Hongkongu vyšly s deštníky do ulic. Protestují proti místní vládě

Číst článek

Na konci dubna o utahování šroubů nepřímo hovořil také hongkongský knihkupec Lam Wing-kee. Na toho mají spadeno čínské úřady a Lam tak usiluje o získání azylu na Tchaj-wanu. Tvrdí, že jeho domovské město už pro něj nebude bezpečné, až vstoupí v platnost chystaný zákon umožňující vydávání lidí do Číny.

Lam pracoval v knihkupectví vlastněném vydavatelstvím, jehož knihy byly kritické vůči čínským vůdcům. V roce 2015 byl stejně jako dalších pět knihkupců zadržen čínskými agenty.

Po zadržování v Číně byla Lamovi na kauci umožněna krátká návštěva Hongkongu, ale knihkupec už tam zůstal jako uprchlík chráněný tím, že Hongkong dosud neměl zákon o vydávání osob.

Vydávání do Číny

Jenže se očekává, že Hongkong schválí kontroverzní zákony, které mají umožnit vydávání osob, včetně cizinců, do řady zemí, včetně Číny.

Čína testuje svou propagandu, snaží se ovlivnit komunální volby na Tchaj-wanu

Číst článek

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová tvrdí, že zákony o vydávání jsou nezbytné, pokud se Hongkong nemá stát rájem zločinců na útěku.

V reakci na tyto plány vyšli v dubnu lidé do hongkongských ulic. Organizátoři protestů odhadovali účast na demonstraci na zhruba 200 000, policie naopak mluvila o 22 800 účastnících.

Bývalá britská kolonie Hongkong má od roku 1997 status zvláštní správní oblasti v rámci. Po roce 2014, kdy ve městě propukly prodemokratické demonstrace požadující svobodné volby správce Hongkongu, komunistické vedení v Pekingu vůči oblasti utáhlo opratě, ačkoli slíbilo zachovat jeho svobody a vysokou míru autonomie.

„Princip jedna země, dva systémy postupně mizí a Hongkong se stává dalším čínským městem,“ citoval deník The Guardian hongkongského komentátora Alberta Chenga.

daj, och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme