Otázky a odpovědi k chaosem zmítanému Hongkongu. ‚Situace se může vrátit do stavu válečné zóny,‘ říká expert
Obyvatelé Hongkongu, kteří už pátý měsíc zažívají násilné protesty proti omezování demokracie ze strany Pekingu, v neděli zamíří k hlasovacím urnám. Volby do 18 místních rad by se za normálních okolností odehrály bez většího povšimnutí zahraničních médií, tentokrát ale mohou být zlomovým momentem, který situaci buď uklidní, nebo povede k eskalaci napětí a dalšímu násilí. Co znamenají pro budoucnost Hongkongu? Čtěte odpovědi na palčivé otázky.
Co Hongkong zažil v posledních dnech?
Obrovský chaos, stovky zadržených, násilí a ochromení dopravy. Tak od minulého týdne vypadala situace v bývalé britské kolonii, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současnosti je (či má být) řízena podle principu „jedna země, dva systémy“.
Zpravodajka České televize o situaci v Hongkongu: Boj o univerzitu je ztracený, vypadá to tu jako po válce
Číst článek
Protesty proti omezování demokracie vyvrcholily minulý týden prudkými střety na polytechnické univerzitě, kterou obsadilo několik set studentů. Následně policie univerzitní areál obklíčila a použila proti protestujícím slzný plyn. Na to demonstranti odpovídali útoky zápalnými láhvemi a jinými, podomácku vyrobenými zbraněmi.
Střety, které se neobešly bez zranění, jsou považovány za dosud nejdramatičtější okamžiky pětiměsíčních hongkongských demonstrací. Jen během obléhání univerzity byla zadržena víc než tisícovka protestujících, celkově však policie od června zatkla přes pět tisíc lidí, z nichž mnohým nebylo ani 18 let. Většinu z nich policie obvinila z výtržnictví nebo držení „pouličních zbraní“, za což jim hrozí až deset let vězení.
„Dění minulého víkendu, kdy policie oblehla kampus polytechnické univerzity v Hongkongu, přineslo další eskalaci násilí – především ze strany policie, která si dala za cíl všechny protestující v kampusu pozatýkat. Proto se také počet zadržených pohyboval kolem 1100, což je téměř nový hongkongský rekord,“ komentuje pro iROZHLAS.cz sinolog z projektu Sinopsis Filip Jirouš.
Po bouřlivém víkendu se začala situace postupně uklidňovat a protestující začali areál univerzity postupně opouštět. Ve středu se po šesti dnech otevřely školy a zmírnila se i intenzita střetů. „V posledních dnech se situace uklidnila, pravděpodobně i proto, že demonstranti nechtějí dávat hongkongské vládě žádnou záminku k tomu, aby nedělní volby zrušila,“ dodává odborník.
Jak do situace promluví volby?
Nedělní hlasování do 18 místních rad se pro chaotickou situaci v Hongkongu může stát zlomovým momentem. Kvůli dění na polytechnické univerzitě a obavám o bezpečnost ale vláda v čele s propekingskou správkyní Carrie Lamovou několikrát pohrozila, že by termín voleb mohl být odložen. To demonstrující samozřejmě nechtějí – volby totiž znamenají šanci na změnu.
Jeho rodiče poslali na převýchovu. ‚Čekal jsem pláč, máma místo toho chválí Čínu,‘ říká ujgurský aktivista
Číst článek
„Volby jsou skutečně klíčové a většina protestujících do nich vkládá velké naděje. Mají totiž poměrně slušnou šanci vyhrát ve většině a možná i ve všech 18 okrscích, těžko se to ale předem odhaduje,“ říká Jirouš.
V místních radách v současné době sedí převážně propekingští politici, tentokrát jde ale prodemokratický tábor do voleb velmi dobře připraven – své kandidáty by měl mít prakticky ve všech 452 volebních okrscích. Chce tak předejít situaci z roku 2015, kdy ve více než 60 okrscích neměli propekingští politici protikandidáty.
„Účast bude vysoká, je tam spousta prvovoličů a nálada ve městě je do značné míry na straně požadavků protestujících, kteří požadují, aby byla skutečně nastolena demokracie slíbená Hongkongu při předání a aby bylo vyšetřeno policejní konání během protestů,“ dodává sinolog.
Přijde další eskalace?
Vzhledem k dlouhotrvajícímu napětí a důležitosti nedělního hlasování hrozí, že se volby zvrtnou v další kolo násilí. Podle Jirouše ale v první řadě záleží na tom, jak a zda vůbec hlasování nakonec proběhne.
„Pokud prodemokratický tábor získá posty starostů v okrscích a nedojde k žádným incidentům – například náznaku toho, že bylo s výsledkem voleb manipulováno – situaci by to mohlo teoreticky uklidnit. Ale jestli volby prohrají, dojde k manipulacím nebo budou volby zrušeny, myslím, že vyjdou do ulic obrovské počty lidí a opět se vrátíme do situace podobné válečné zóně – tak, jak to vypadalo o minulém víkendu,“ tvrdí sinolog.
O co protestujícím jde?
Masové demonstrace v hongkongských ulicích letos v červnu vyvolal návrh zákona o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, postupně ale přerostly v požadavek na větší demokratičnost politického systému a odchod propekingské správkyně poloautonomního města Carrie Lamové. Pro pochopení aktuálního napětí v Hongkongu je nicméně potřeba vrátit se o několik desítek let zpátky.
V rozmezí let 1841-1997 patřil Hongkong pod britskou správu, kdy se rozvinul v prosperující obchodní a finanční centrum celosvětového významu. Formální nárok na Hongkong Čína vznesla v roce 1972, přímé rozhovory o jeho budoucnosti ale odstartovaly až o 11 let později. V roce 1984 se nakonec vlády obou zemí dohodly, že k 1. červenci 1997 celý Hongkong přejde pod čínskou svrchovanost.
Demonstranti na univerzitě v Hongkongu házeli benzinové bomby. Jeden z policistů byl zasažen šípem
Číst článek
Čína tehdy slíbila, že dosavadní hospodářský a politický systém ponechá 50 let beze změny podle zásady „jedna země, dva systémy“ – tedy do roku 2047. Tehdejší deklarace zakotvující zvláštní postavení Hongkongu je ale stále víc nabourávána.
„Problém do určité míry vznikl už v době předávání Hongkongu, protože záruky vyplývající z dohody z roku 1984 byly poměrně slabé a vágní. Dnes Peking argumentuje tím, že dohoda už není platná a že se podle ní nemusí řídit,“ popisuje Jirouš.
Kořeny dnešního dění nicméně leží především v takzvané deštníkové revoluci z roku 2014, kdy hongkongské ulice zaplnili demonstranti požadující plně svobodné volby. „Peking a potažmo hongkongská vláda tehdy ukázaly, že s protestujícími nehodlají příliš vyjednávat. Spoustu z nich skončilo po poměrně zvláštních procesech ve vězení,“ připomíná Jirouš.
Sinolog upozorňuje, že kromě požadavků na dodržování demokratických principů v posledních měsících vehnala lidi do ulic i ekonomická situace. „Pod povrchem protestů je i šílená situace kolem cen nemovitostí, které byly zvýšeny přílivem peněz z pevninské Číny,“ říká sinolog s tím, že zejména mladí lidé mají obavy o budoucnost Hongkongu i kvůli ekonomické situaci v rámci současného systému.
Jaká je budoucnost Hongkongu?
Tuto otázku si klade celý svět, jedno je ale jisté – půl roku trvající protesty se na budoucnosti bývalé britské kolonie výrazně podepíší. „Hongkong už nikdy nebude stejný,“ napsal ve svém zářijovém komentáři ekonom a bývalý australský velvyslanec v Číně Geoff Raby. Jakým směrem se ale Hongkong vydá, není jasné.
‚Mimořádné události.‘ Podle nejvyššího soudu si demonstranti v Hongkongu opět nesmí zakrývat tváře
Číst článek
Podle Filipa Jirouše nicméně stále existuje šance, že se situace v dohledné době uklidní. „Pokud by vláda přistoupila na pět podle mě ne nutně nepřiměřených požadavků protestujících a skutečně nastolila vyšetřování i celkovou revizi systému, myslím, že by se Hongkong mohl vrátit k normálnějšímu stavu,“ míní sinolog.
Na druhou stranu ale podotýká, že ze strany Pekingu a současné hongkongské vlády není vidět jakákoliv snaha vyjednávat nebo dělat kompromisy. „Naznačují to už závěry z říjnového, čtvrtého plenárního zasedání ústředního výboru Komunistické strany Číny, kde zaznělo, že je potřeba tvrdšího přístupu a razantnějšího konání", podotýká Jirouš.
„V tomto kontextu také můžeme interpretovat zásah proti hongkongským univerzitám, který jsme viděli minulý týden. Obecně se zdá, že Si Ťin-pchingova administrativa skutečně vnímá tyto prodemokratické síly, ale i náboženské skupiny jako nemoc – jako něco, co se musí vymýtit, a ne jako subjekt, se kterým by se mělo vyjednávat,“ uzavírá sinolog.
