New York Times: Čína vede informační válku proti hongkongským demonstrantům

Čínská státní média se stala nástrojem informační války Pekingu proti demonstrantům, kteří se od června bouří proti poměrům v Hongkongu. Hájí kroky tamní policie a manipulativním zpravodajstvím shazují účastníky protestů, z jejichž zosnování viní Západ. V čínském podání jsou aktuální události dílem malé skupiny násilníků, která bez podpory lidu usiluje o nezávislost Hongkongu a rozvrací Čínu, píše deník The New York Times.

Hongkong / Peking Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protestující používá prak. | Foto: Tyrone Siu | Zdroj: Reuters

Když tento týden při srážkách demonstrantů s policií zasáhl ženu do oka projektil, Čína reagovala rychle. Její státní televize uvedla, že ženu nezranil zásah polštářkem s kovovými kuličkami, jaké používá policie, nýbrž protestující. Web televize zašel ještě dál. Zveřejnil fotografii, která údajně ukazuje, jak si ona žena přepočítává na chodníku bankovky. Fotografie měla dokládat dřívější tvrzení čínských médií o tom, že na demonstracích jsou ve skutečnosti placení provokatéři.

V pondělí se zase objevilo video, na kterém jeden z účastníků manifestací drží zbraň používanou při hře airsoft, která je v Hongkongu oblíbená. List čínské komunistické strany The China Daily záběry prezentoval jako důkaz, že demonstranti se ozbrojují, přičemž předmět vydávaly za granátomet M320 používaný armádou Spojených států.

Smír v zájmu vlastní prosperity? ‚Čína kapitalistický Hongkong potřebuje,‘ říká expert

Číst článek

Tento agresivní přístup představuje změnu taktiky. Když protesty v Hongkongu v červnu začaly, čínská státní média ani představitelé státu si jich příliš nevšímali. Zlom nastal, když demonstranti 1. června vtrhli do budovy hongkongského parlamentu po dni poklidných manifestací. Následovala sprška článků a redakčních komentářů, které odsuzovaly vandalismus a násilí, aniž přiblížily příčiny protestů.

Od té chvíle čínská státní média se zápalem brání hongkongskou policii, zatímco Peking jejich prostřednictvím rozdmýchává nacionalistické a protizápadní cítění. Čínští představitelé začali dění ve zvláštním administrativním regionu označovat za předehru k teroristickým činům.

‚Zbít je do němoty nestačí‘

Kampaň nabrala na síle po 21. červnu, kdy demonstranti obklopili hlavní budovu čínské vlády v Hongkongu a postříkali černou barvou vládní znak. Horečnými se reakce v Číně staly na začátku srpna poté, co byla ze břehu moře v centru Hongkongu shozena čínská vlajka.

Nejméně deset milionů uživatelů čínské sociální sítě Weibo pak sdílelo příspěvek čínské televize CCTV s výzvou „Jsem strážcem vlajky!“.

Čínský státní aparát touto aktivitou vytváří alternativní obraz dění, za kterými je – viděno z Hongkongu – zjevně lidové protestní hnutí. Líčení o malé skupině násilných rozvracečů, které nepochybně odráží postoj čínských lídrů, vzbuzuje u veřejnosti nepochopení a v čím dál tím větší míře také vztek.

Na Weibo se množí výzvy, jejichž autoři požadují, aby Peking zasáhl. „Zbít je do němoty nestačí,“ napsal jeden uživatel o úterních protestech. „Musí být umláceni k smrti. Prostě tam pošlete pár tanků, ať je uklidí,“ dodal.

USA jsou hluboce znepokojené zprávami o přesunu čínských jednotek k Hongkongu, uvedlo ministerstvo

Číst článek

Čínští cenzoři mohou nevhodné komentáře rychle odstraňovat, jejich vysoký počet tak naznačuje, že vláda je ochotna je tolerovat. Pokusy o zasazení událostí do kontextu nebo komentáře vyjadřující soucit s demonstranty jsou naopak ze sociálních sítí rychle mazány.

Hongkong, který se pod čínskou správu z té britské vrátil v roce 1997, zůstává mimo čínský systém cenzury internetu. Snaha o zachování života bez dohledu úřadů pevninské Číny nyní představuje jeden z důvodů, kvůli němuž místní obyvatele vycházejí do ulic.

„Hluboko uvnitř mají lidé v Hongkongu a v pevninské Číně velmi odlišné životní zkušenosti a pocity,“ řekl Fang Kecheng, který na vysoké škole Chinese University of Hong Kong vyučuje žurnalistiku.

„Bez sdílených emocí není pro Číňany, včetně těch, kteří mohou svobodně vyhledávat informace, snadné soucítit s lidmi z Hongkongu, což je důležité pro pochopení toho, jak dokázala vláda vytvořit paralelní vesmír narativů,“ dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme