Protesty v Hongkongu neberou konce. Proč lidé demonstrují a čeho se obávají?
- V Hongkongu pokračují demonstrace kvůli spornému návrhu zákona, jenž by zjednodušil vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny.
- Vládní úřady kvůli protestům zůstanou do konce týdne zavřené. Během středečních demonstrací bylo zraněno přes 70 lidí.
- Správkyně Hongkongu Carrie Lamová odsoudila násilnosti a vyzvala k rychlému obnovení pořádku. Odložit či stáhnout návrh zákona odmítla. „Takhle se láska k Hongkongu neprojevuje,“ uvedla.
- Proč návrh zákona vyvolal jednu z největších protestních akcí v Hongkongu, čeho se demonstranti nejvíc obávají a jakou roli v tom všem hraje Peking?
Sporný návrh změn extradičního zákona, který předložila hongkongská vláda v únoru, by umožnil jednoduší vydání podezřelých osob do pevninské Číny, Tchaj-wanu i do oblasti Macao.
Podle příznivců jde o klíčovou změnu, která pomůže zabránit tomu, aby se z Hongkongu stal ráj zločinců na útěku. Podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli podle demonstrantů čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům.
Tisíce lidí opět protestují v Hongkongu. Parlament odložil projednávání zákona o vydávání do Číny
Číst článek
Podle vlády návrh vznikl v reakci na vraždu hongkongské ženy při návštěvě Tchaj-wanu. Tamní úřady podezřívají z vraždy jejího přítele, který zůstává v Hongkongu a nemůže tak stát před čínským soudem.
Návrh počítá s tím, že vydávání do pevninské Číny se bude týkat podezřelých, kteří by mohli čelit sedmi a více letům vězení. Výjimkou budou ti, kterých by se týkal trest smrti či trestní stíhání z náboženských či politických důvodů. Jednotlivé žádosti o vydání by pak po přezkoumání soudem měla schvalovat hongkongská správkyně. Hongkongská legislativní rada by tak nad procesem neměla žádný dohled, upozorňuje britský The Guardian.
Proč zákon vadí?
Podle některých demonstrantů by přijetí změn extradičního zákona znamenalo větší čínskou kontrolu nad Hongkongem i tlak na správkyni, která by nemohla žádosti Pekingu odmítnout. Strach panuje také z toho, že by legislativa mohla mířit na politické oponenty čínského režimu a ukončit politiku „jedné země, dvou systémů“.
The Guardian cituje demonstranty, kteří tvrdí, že Číně nelze věřit, jelikož už v minulosti před soud postavila protivládní kritiky na základě nepolitických obvinění. Experti také varují před tím, čemu mohou vydané osoby v Číně čelit. Jako běžné postupy uvádí například mučení či upření právního zástupce.
A tak, i když se na první pohled může zdát, že Hongkonžané protestují pouze proti přímým dopadům navrhovanému zákonu, nic se neděje ve vakuu, jak upozorňuje BBC v článku popisujícím širší kontext demonstrací.
‚Žádné vydávání do Číny, žádný špatný zákon!‘ V Hongkongu protestují davy lidí proti návrhu vlády
Číst článek
Co Peking?
Hongkongští i čínští zástupci opakovaně odmítají, že by návrh vznikl na podnět čínské centrální vlády. Server The South China Morning Post uvádí příklad čínského ambasadora v Británii Liu Siao-minga, který jakoukoliv účast Pekingu odmítl a Británii varoval před zásahy do její bývalé britské kolonie.
BBC ale upozorňuje, že je nutné pochopit také historii a specifický vztah Hongkongu k Číně. V článku server například popisuje, že díky politice „jedné země, dvou systémů“ má Hongkong vlastní právní systém, hranice a těší se vysokému stupni autonomie a platí zde shromažďovací právo. I díky tomu je například Hongkong jedním z mála míst v Číně, kde se mohly minulý týden konat připomínkové akce k 30. výročí masakru na náměstí Nebeského klidu.
Jaký má Čína vliv na Hongkong?
Podle některých kritiků se Čína čím dál více vměšuje do hongkongských záležitostí. Mezi příklady řadí třeba zákony, která diskvalifikují prodemokratické zákonodárce, zmizení pěti hongkongských knihkupců či magnáta, který se později objevil v jednom z čínských vězení, upozorňuje britský server.
Hongkongský správce je navíc volen 1200člennou volební komisí, která se zodpovídá Pekingu a je volena pouze malým procentem oprávněných voličů. Ačkoliv hongkongská miniústava, takzvané základní právo, uvádí, že by se měl správce volit více demokraticky, mezi zákonodárci neexistuje shoda, jak toho dosáhnout.
HONGKONGSKÉ PROTESTY
Už v neděli podle organizátorů demonstrací vyrazilo do hongkongských ulic přes milion lidí. Po půlnoci na pondělí místního času se objevily násilnosti, když se několik set protestujících podle médií střetlo s policisty před parlamentem.
Ve středu hongkongská policie zasáhla slzným plynem, vodními děly a gumovými projektily proti demonstrantům, kteří se shromáždili u vládních budov. BBC píše, že protesty si vyžádaly nejméně 72 zraněných a 11 demonstrantů policie zatkla. Ve středu měl parlament začít projednávat návrh ve druhém čtení. Kvůli protestům byla ale schůze poslanců odložena.
Čínská vláda v roce 2014 navrhla, že by si voliči mohli správce volit z volební komisí schváleného seznamu kandidátů. To ale hongkongští zákonodárci v hlasování zamítli, uzavírá BBC.
Jak reaguje Západ?
Na hongkongskou vládu v souvislosti s návrhem sílí tlak i ze zahraničí. Evropská unie k návrhu zákona uvedla, že EU „sdílí některé obavy občanů Hongkongu“ a požaduje, aby byla respektována práva protestujících.
„Norma by mohla mít značné dopady na Hongkong a jeho obyvatele i na zahraniční občany, stejně tak jako na důvěru podnikatelského sektoru v Hongkong,“ varovala EU. Čína vyjádření Evropské unie označila za vměšování do vnitřních záležitostí.
Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že doufá, že Čína a Hongkong budou situaci schopny vyřešit. Britská premiérka Theresa Mayová v parlamentu apelovala na dodržování práv a svobod, která vyplývají ze společné čínsko-britské deklarace z roku 1984, jež ukončila 156letou britskou správu teritoria.
