Hongkongské utahování šroubů. Skončilo poslední knihkupectví, kde si Číňané četli o sexu i demokracii

Pokud jste si v Číně chtěli koupit literaturu z komunisty zakázaného seznamu, zbývala vám donedávna jedna legální možnost: zajet do literární kavárny v Hongkongu. I poslední ze zástupců nezávislých prodemokratických knihkupectví ale skončil. Podle lidskoprávních aktivistů k tomu knihkupce donutila vláda v Pekingu, která v bývalé britské kolonii v poslední letech posiluje svůj vliv.

Hongkong Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

People’s Bookstore (uprostřed) bylo posledním knihkupectvím, které v Hongkongu prodávalo komunisty zakázanou literaturu. | Zdroj: Google Earth Pro

Bylo to malé knihkupectví, jehož ceduli šlo mezi světelnými poutači lehce přehlédnout. Je na ní Mao Ce-tung a nápis People's Bookstore (Lidové knihkupectví). Obchod v hustě zastavěné a lidnaté čtvrti lákal na kávu, knihy a internet.

Knihy, jazz a Mao

Návštěvníci procházeli kolem směnárny nahoru po úzkých schodech do místnosti plné knih. Stěny vymalované na červeno doplňovaly plakáty z dob kulturní revoluce a vlády Mao Ce-tunga.

Vzduch voněl kávou a k vybírání knih a jejich četbě hrála jazzová hudba. Tak atmosféru svobodomyslného knihkupectví zachytila dva roky stará reportáž americké stanice National Public Radio (NPR).

null

null

Literární kavárnu založil hongkongský podnikatel Paul Tang. V roce 2002 začal prodávat čínskou literaturu. O rok později pekingská vláda povolila do Hongkongu cestovat jednotlivcům, do té doby tam mohly jezdit jen skupinové výpravy.

Číst si o tom, co je tabu

Toho Tang využil a začal se orientovat na zákazníky z kontinentální Číny. Prodával publikace o náboženství, intrikách a skandálech v politice nebo sexuálních aférách, tedy tématech, která se v Hongkongu mohla legálně vydávat a prodávat, zatímco v pevninské Číně jsou tabu.

V životopise Mao Ce-tunga se lidé mohli dozvědět o masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, v dalších esejích pak o boji s komunistickou stranou. Dostupná ale byla i témata erotiky: bible orálního sexu nebo průvodce sadomasochismem.

null

null

Větší pozornosti se Tangově obchodu dostalo v souvislosti se zmizením pěti knihkupců pracujících pro nakladatele, který publikoval citlivá díla o vrcholných čínských politicích včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Příliš malí?

„Je to příšerné, příšerné se na to dívat,“ říkal k tomu před dvěma roky Tang pro NPR. „My jsme pro vládu příliš malí,“ neobával se tehdy o svoje podnikání ani o vlastní bezpečnost. To už letos neplatí, knihkupectví totiž zavřelo.

Zřejmě nebylo malé natolik, aby pozornosti Pekingu uniklo. „Bylo to místo, kde čtenáři hledali pravdu. Ale v dnešních dnech se tahle zakázaná témata bojíte vůbec jen zmínit,“ cituje britský deník The Guardian někdejšího pravidelného zákazníka knihkupectví.

Za koncem prodejny má podle hongkongských lidskoprávních kruhů stát nátlak čínské vlády, která v poslední době posiluje svůj vliv na Hongkong, a restrikce proti zbytkům nezávislé scény upozorňující na porušování lidských práv a zásad demokracie.

Na pupeční šňůře

Projevem vlivu Pekingu je i nově otevřený most spojující Hongkong s pevninskou Čínou. Pětapadesát kilometrů dlouhý most je podle kritiků hlavně politickým symbolem „spojení s mateřskou zemí“.

Most představuje klíčový prvek plánu Pekingu pro těsnější propojení 11 měst delty Perlové řeky, která pokrývá 56 000 kilometrů čtverečních a je domovem 68 milionů lidí. | Zdroj: Reuters

Psalo se také o cenzuře bestselleru japonského spisovatele Harukiho Muramakiho Komturova smrt a jeho označení za nemravný. Román byl letos v červenci zpětně odstraněn z pultů na hongkongském knižním veletrhu.

V říjnu zas hongkongské úřady odmítly obnovit vízum novináři deníku Financial Times Victoru Malletovi, který z pozice předsedy Klubu zahraničních novinářů povolil v klubu promluvit hongkongskému separatistovi Andymu Chanovi.

Šest let za protesty

Chanovu Národní stranu Hongkongu zakázaly úřady už na konci září, zdůvodnily to obavami o národní bezpečnost. Strana byla jedním z mála uskupení, která otevřeně prosazují nezávislost Hongkongu. V místním parlamentu dosud neměla žádného zástupce.

Jiného politika, Edwarda Leunga, letos v červnu poslal soud do vězení na šest let. Bývalý přední prodemokratický aktivista měl podle soudu podněcovat nepokoje v roce 2016.

Požadoval nezávislost Hongkongu na Číně. Aktivista dostal šest let vězení za výtržnictví

Číst článek

Proces se týkal demonstrace, při níž maskovaní aktivisté rozlícení čínskými zásahy do autonomie Hongkongu a místní kultury házeli cihly a zapalovali odpadkové koše.

Jedna země, dva systémy?

Pošramocenou pověst Hongkongu jako „otevřeného, světového města“ komentoval v říjnu předseda místního PEN klubu Jason Y. Ng: „Peking neustále posouvá hranice ohledně toho, co je ‚citlivé‘ a nepřijatelné téma, a tak se citelně zvyšuje tlak na jednotlivce i organizace, aby své projevy sami cenzurovali.“

V Hongkongu přitom až dosud existovala větší míra svobody než v pekingské Číně, a to i přesto, že se bývalá britská kolonie v roce 1997 stala zvláštní administrativní zónou nedemokratické Čínské lidové republiky s jistou mírou autonomie.

Její omezování vzbuzuje odpor aktivistů. Stěžují si mimo jiné na čínský vliv na volby. Při volbách v roce 2016 byli diskvalifikováni kandidáti, kteří odmítli podepsat prohlášení, že Hongkong je nedílnou součástí Číny.

„Princip jedna země, dva systémy postupně mizí a Hongkong se stává dalším čínským městem,“ cituje The Guardian hongkongského komentátora Alberta Chenga.

haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme