V Hongkongu začal platit nový zákon o národní bezpečnosti, který měl nastolit klid. Situace je opačná

Na jedné straně skoro 400 zatčených, na té druhé pobodaný policista a minimálně šest jeho kolegů zraněných. Slzný plyn, pepřové náboje, dokonce i vodní dělo, tak vypadala v Hongkongu oslava třiadvacátého výročí předání města zpět pod čínskou správu. Přestože se Peking všemožně snaží nastolit v Hongkongu klid, situace je tam přesně opačná. Ve městě platí od středy nový zákon o národní bezpečnosti, ale klid do ulic zatím zdaleka nepřinesl.

Hongkong Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace proti novému zákonu o národní bezpečnosti. | Foto: Tyrone Siu | Zdroj: Reuters

Hongkongské úřady středeční pochod městem zakázaly a pohrozily, že kdo bude zatčen, bude obviněn už podle nového zákona o národní bezpečnosti. Do ulic přesto vyšly tisíce lidí, a to navzdory tomu, že být zatčen před rokem a nyní je opravdu velký rozdíl. Na základě nově přijatého zákona prakticky neexistuje možnost podmínečného propuštění nebo pokuty, ale už pouze tvrdé vězení.

Čína přijala kontroverzní bezpečnostní zákon pro Hongkong. Podle kritiků výrazně omezí svobodu

Číst článek

Lidé, kteří sebrali odvahu vyjít do ulic demonstrovat proti hongkongské samosprávě a hlavně centrální vládě v Pekingu ale říkají, že jim demokracie a osobní svoboda za toto riziko stojí.

Přijetím nového zákona o národní bezpečnosti se protestům vrátilo téma, které celé nepokoje odstartovalo. Obyvatelé Hongkongu a také cizinci totiž mohou být za své skutky vydáváni na území pevninské Číny a tam být také souzeni.

Peking s novým zákonem příliš neotálel. Na jeho sepsání, schválení a zveřejnění potřebovala vláda jen 40 dní. Teď už je součástí hongkongské ústavy. Důvodem spěchu centrální vlády je bezpochyby i strach z toho, že by se protesty mohly přelít z Hongkongu i do velkých měst pevninské Číny a spustit lavinu nepokojů.

Stíhání cizinců

Proto nasadila komunistická strana tvrdou cenzuru v čínských médiích a vede cílenou kampaň proti hongkongským aktivistům. Sami čínští komunisté pak říkají, že zákon platí doslova po celém světě. Za protičínskou činnost tak mohou být na území Hongkongu stíháni i cizinci.

Načasování přijetí kontroverzního zákona odpovídá časově vypuknutí pandemie koronaviru a mírnému odklonu zájmu veřejnosti od ostatních témat právě směrem k šíření nákazy. Stejně tak tomu je i v případě dění na Tchaj-wanu, kde roste napětí mezi Pekingem a tamními představiteli.

Twitter dál bojuje proti dezinformacím, zablokoval čínskou operaci zaměřenou na covid či Hongkong

Číst článek

Peking ale podle různých signálů dosáhl přesně opačného efektu, než zamýšlel. Averze vůči jeho chování přibývá. Mezi nejhlasitější kritiky Číny se řadí Spojené státy a Velká Británie. Londýn už slíbil, že vybraným držitelům takzvaných přistěhovaleckých pasů bude udělovat občanství.

S poměrně jednotnou kritikou vystoupila také Evropská unie a vůči čínským krokům se ohradilo i Japonsko. Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen pak prohlásila, že poslední události v Hongkongu jsou důkazem, že systém jedné země a dvou systémů nefunguje a Čína porušuje své sliby.

Blíží se volby

Aktuální situace v Hongkongu, respektive blížící se týdny a měsíce, ale Číně nahrávají. Už 6. září se budou konat volby do sedmdesátičlenného místního parlamentu, a brzy tak začne předvolební kampaň.

Pozornost se tak upíná k tomu, jestli některým z prodemokratických politiků zakáže pekingská vláda kandidovat, nebo vyřadí dokonce celé strany. Panují totiž obavy z toho, aby se už samotné programy takových politiků nestaly terčem cenzury, protože by naplňovaly skutkovou podstatu trestných činů separatismu, rozvracení státu nebo pobuřování, o kterých nově schválený zákon pojednává.

David Jakš, zit Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme