Hongkongští studenti se odmítají podřídit čínskému diktátu, bojkotují výuku
Boj o budoucnost Hongkongu se přelévá do školních lavic. Dnes začíná týdenní protest vysokoškolských studentů, kteří odmítají diktát Pekingu. Čína odmítla povolit obyvatelům bývalé britské kolonie, aby si šéfa Hongkongu zvolili sami ve svobodných volbách. Mnozí lidé proto dokonce uvažují i o emigraci.
Studenti chtějí dosáhnout zachování svobody, kterou 7,5milionovému Hongkongu garantuje Sino-britská smlouva z roku 1984. V ní se mimo jiné uvádí, že někdejší britská kolonie, která je od roku 1997 součástí Číny, zůstává jakýmsi státem ve státě.
Zvláštní status Hongkongu zaručuje, že bude mít zajištěny všechny svobody, vyjadřování, shromažďování, víry i ekonomické svobody, nezávislé soudnictví, přesně podle principu "jedna země, dva systémy".
Studenti v Hongkongu zahájili týdenní protest proti čínskému diktátu. Podrobnosti zjišťoval redaktor Robert Mikoláš.
Poslední rozhodnutí Pekingu nepovolit svobodný výběr kandidátů na šéfa vlády Hongkongu tak zvedl vlnu nevole, mnozí dokonce mluví o konci nadějí na demokracii.
Čína totiž neumožní obyvatelům tohoto zvláštního administrativního regionu přímou volbu v roce 2017. Nominaci kandidátů bude schvalovat komise složená z 1200 bohatých a vysoce postavených lidí. Pozorovatelé upozorňují, že ta pustí jen pečlivě vybrané kandidáty a žádný skutečný demokrat nemá šanci tímto sítem projít.
Do protestu se zapojily tisíce vysokoškoláků z více než 20 škol. Podporuje je i 300 učitelů a dalších sto zaměstnanců univerzit. Všichni se shromáždili v prostorách Chinese University of Hong Kong, kde učí i Markéta Moore.
„Jejich bojkot začal ve dvě hodiny odpoledne, ráno ještě přednášky probíhaly. Studenti se shromáždili na čínské univerzitě, kde si oblékli bílá trička se žlutými stužkami, což je symbol prodemokratického hnutí,“ popisuje.
„Většina akademiků je na straně studentů, zahraniční akademici říkají, že se protestu účastnit nebudou, protože nepřátele protestů poukazují na to, že jsou nějak konspirovány ze zahraničí,“ dodává Moore.
Hongkong je označován za ekonomicky nejsvobodnější místo světa. Tamní finančníci a byznysmeni ale podporují spíše politiku Pekingu. Nechtějí si totiž rozhněvat vládce v Číně, kde podnikají a mají své továrny.
Právě dnes jedná 70 hongkongských magnátů v čínské metropoli, kde měli na programu i setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jejich firmy mají na účtech 4 a čtvrt bilionu korun. Tito byznysmeni protesty kritizují, tvrdí, že poškozují reputaci Hongkongu.
Studenti a prodemokratičtí aktivisté ale hrozí obsazením finančních čtvrtí Hongkongu a na 1. října pak svolávají velkou demonstraci. Hongkong tak podle komentátorů určitě čeká horký podzim.
