Válka nervů mezi Íránem a USA, zadržené tankery i zničené drony. Co se děje v Hormuzském průlivu?

V pátek večer Írán zadržel tanker plující pod britskou vlajkou a donutil ho odplout do íránského přístavu. Došlo tak k dalšímu incidentu ve strategicky důležité oblasti Hormuzského průlivu. V posledních týdnech jde už o několikátou epizodu na obchodní trase, která zásobuje globální trh s ropou. Proč k tomu došlo? Jak se celá situace vyvíjí? A jaký může být další vývoj? Server iROZHLAS přináší otázky a odpovědi k probíhajícímu konfliktu.

Otázky a odpovědi Hormuzský průliv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vrtulník loď tanker hormuzský průliv perský záliv usa spojene státy armada | Foto: Hamad I Mohammed | Zdroj: Reuters

Co se v pátek stalo?

Nejprve se objevily zprávy, že Írán zadržel dva tankery: Mesdar a Stena Impero. Prvně jmenovaný se plaví pod liberijskou vlajkou, patří ale britské společnosti. Na jeho palubu vstoupili ozbrojení muži a upozornili ho, že má dodržovat pravidla ohledně životního prostředí, napsala íránská agentura Fars.

Druhý tanker, 183 metrů měřící Stena Impero, je pořád v držení Íránu. Lépe řečeno: zajali ho íránské revoluční gardy. K lodi se přiblížily čluny, vrtulník a poté na jeho palubu vstoupili ozbrojení muži. Posléze ho donutili odplout do strategicky důležitého přístavu Bandar Abbás, což je také hlavní základna íránského námořnictva.

Proč?

Podle Íránu měl mít tanker Stena Impero nehodu s rybářskou lodí a nechtěl jí pomoci. „Dostali se do nehody s íránským rybářským člunem... Když tento člun vyslal tísňový signál, plavidlo plující pod britskou vlajkou to ignorovalo,“ citovala agentura Reuters vyjádření šéfa úřadu spravujícího přístavy v provincii Hormozgán Alláhmoráda Afifipúra.

K tomuto sdělení dosud ale nejsou známé další podrobnosti. Íránská agentura Fars s odkazem na nejmenovaného íránského činitele uvedla, že všech 23 členů posádky zůstává na palubě, dokud neskončí vyšetřování.

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt už dříve řekl, že nejde o britské občany. Vlastník lodě, švédská společnost Stena Bulk i její provozovatel, Northern Marine Management ze Skotska, uvedly, že jde o občany Indie, Ruska, Litvy a Filipín.

Kdo jsou íránské gardy?

Íránské revoluční gardy (v doslovném překladu Armáda strážců islámské revoluce) jsou velice vlivnou složkou íránské armády. Mají na starosti národní bezpečnost. Tedy vlastně skoro vše, včetně pořádku uvnitř země.

Jsou také zodpovědné za raketovou výzbroj. Mimochodem, podle Spojených států má Írán největší balistickou výbavu ze všech států na Blízkém východě.

Jaderná dohoda s Íránem

Dohoda z roku 2015 se připravovala deset let a omezila íránský jaderný program. Teherán dříve tvrdil, že jeho jaderný program je civilní a slouží k energetickým účelům, jaderný materiál ale obohacoval na úroveň využitelnou jen k vojenským účelům. Dohoda tuto fázi íránského jaderného programu omezila a Teherán výměnou za zrušení části protiíránských sankcí zároveň souhlasil s pravidelnými kontrolami Mezinárodní agentury pro jadernou energetiku. Izraeli a části amerických politiků ale tato dohoda nestačila a prezident Donald Trump ji loni jednostranně vypověděl a sankce obnovil a zpřísnil. Letos pak prohlásil, že sankce se dotknou každé země i firmy, která bude nakupovat íránskou ropu a nově i další průmyslové výrobky.

Gardy poskytují peníze i výbavu spřáteleným militantním organizacím na Blízkém východě, jako je třeba Hizballáh, který v roce 1982 gardy založily. Spojené státy je v dubnu zařadily na seznam zahraničních teroristických organizací.

Nejde pouze o vojenskou organizaci, gardy jsou také ekonomicky významné. Podle amerického deníku The New York Times mají vazby na společnosti, které vydělávají ročně asi 20 miliard dolarů (kolem 457 miliard korun). O část peněz by přitom mohly přijít kvůli sankcím.

Britský server BBC připomíná, že mají vliv na výstavbu domů, přehrad i dopravní infrastruktury, i na projekty týkající se ropy nebo zemního plynu.

Neméně vlivné jsou také politicky; kromě domácí mají podstatný vliv i na zahraniční politiku. A jsou v konfliktu s íránským umírněným prezidentem Hasanem Rúháním. Mimochodem ho ostře kritizovaly za ústupky, které učinil při vyjednávání mezinárodní jaderné dohody, upozorňuje BBC.

Jejich více jak 150 tisíc vojáků má k dispozici také námořní síly. Ty mají na starosti Perský záliv včetně Hormuzského průlivu.

Co je jádrem sporu?

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem jsou dlouhodobě napjaté. Ačkoli staví na vzájemném nepřátelství už od íránské revoluce v roce 1979, poslední zhoršení vztahů přichází poté, co Washington v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody.

Velká Británie se v tom ocitla trochu nechtěně poté, co podlehla tlaku Spojených států, alespoň k takovému názoru dochází editor britského listu The Guardian.

Ve čtvrtek 4. července totiž britské námořnictvo zadrželo u Gibraltaru íránský supertanker. Ten vezl 2,1 milionů barelů lehké ropy, uvedla americká stanice CNN. Dosud je zadržován do Gibraltaru, tamní soud prodloužil zákonný termín do 15. srpna.

vrtulnik armada spojene staty vojak letadlova lod usa americke | Foto: Ahmed Jadallah | Zdroj: Reuters

Důvodem má být podezření, že tanker Grace 1 vezl ropu do Sýrie, která je pod sankčním režimem Evropské unie. Ale předtím k žádné podobné akci nedošlo.

Vniknutí 30 britských mariňáků se tak zdá být motivované spíše vztahem ke Spojeným státům. Evropští spojenci přitom doposud stáli mezi Íránem a Spojenými státy: obávali se, že eskalace posílí radikální elementy v Íránu, hlavně revoluční gardy. Evropa si také přála zachovat mezinárodní jadernou dohodu. Je ovšem otázka, jak se nyní budou vyvíjet vztahy Íránu-Británie a Evropská unie vs. Spojené státy.

Je cílem Íránu získat zpět jejich tanker?

Z krátkodobého hlediska to tak může působit. V Hormuzském průlivu roste napětí několik posledních týdnů. Došlo k několika incidentům, podle Spojených států podnikly íránské gardy v červnu útoky na nejméně dva tankery pomocí přísavných min.

Írán v červnu podnikl útok nejméně na dva tankery v Ománském zálivu u Hormuzského průlivu, uvedl Washington. Pentagon zveřejnil detailní barevné fotografie na nichž údajně íránské revoluční gardy odstraňují z tankeru lodi nevybuchlou minu připevněnou magnetem | Zdroj: Profimedia

„Írán to dělá buď kvůli reakci na zadržení Grace 1, nebo chce zvýšit napětí v Perském zálivu tak, aby současnou podobu konfliktu, který ho poškozuje, přivedl ke krizi,“ cituje CNN britského člena parlamentní zahraniční komise Boba Seelyho.

Jinými slovy: může jít o kontrolovanou eskalaci napětí, budování lepší pozice před vyjednáváním a snahu poškodit Spojené státy. Podle některých analytiků jde o válku nervů a katarzi vedoucí k urovnání vztahů.

Posledním tahem si ale Teherán mohl znepřátelit i ty země, které byly ochotny jednat, hlavně tedy Evropu, upozorňuje americká CNN. „Důrazně odsuzujeme zadržení tankeru plujícího pod britskou vlajkou a vyjadřujeme naší plnou solidaritu se Spojeným královstvím,“ uvedla v sobotu Francie.

Co bude dál?

Někteří komentátoři se obávali, že může dojít k tzv. válce tankerů z 80. let. Nyní k ní je blíže než před měsícem. „Zadržení Stena Impero je pravděpodobně největší bezpečnostní hrozbou, kterou v tomto regionu vidíme od konce 80. let,“ cituje stanice CNN analytika z Lloyds List Richarda Meadeho.

‚Írán sází na Trumpův konec v Bílém domě.‘ Do války se podle experta na Blízký východ nikomu nechce

Číst článek

„Incidenty se stupňují a jde o to, kdo mrkne první. Kdo se rozhodne na ty menší incidenty reagovat silněji, vojensky. Zatím jde o to, že si Írán buduje pozici vůči Spojeným státům. Chce ukázat USA, že má různé nástroje, kterými může život Spojeným státům, a hlavně mezinárodnímu společenství, zkomplikovat,“ řekla ve vysílání České televize analytička z Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Dosavadním nejvážnějším vojenským incidentem byl íránský sestřel amerického bezpilotní průzkumného letounu MQ-4C Triton v hodnotě 130 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun) 20. června. Spojené státy zase ve čtvrtek oznámily, že sestřelily íránský dron, který se přiblížil na 900 metrů k americké výsadkové lodi USS Boxer.

Není tedy ani vyloučeno vojenské řešení a rozsáhlejší násilný konflikt. Konec konců, do hlavy americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, velení íránských revolučních gard nebo íránskému prezidentovi nevidí nikdo.

Jak reagovala Británie a Spojené státy?

Po nočním zasedání výboru pro krizové situace COBRA, nejvyššího orgánu složeného z vládních činitelů nebo představitelů tajných služeb, předstoupil před novináře britský ministr zahraničí Jeremy Hunt: „Pokud tato situace nebude rychle vyřešena, tak bude mít jistě závažné následky. Nechceme vojenské řešení, hledáme diplomatické řešení. Ale je jasné, že to řešení musí přijít. Pokud bude princip svobodné plavby omezený, Írán na tom nakonec ztratí nejvíc.“

Na pomoc Británii přispěchal také americký prezident Donald Trump. „Je to už podruhé tento týden, co se Británie stala terčem zvýšené agrese ze strany Íránů,“ prohlásil mluvčí národní bezpečnostní rady USA Garrett Marquis.

Obecně se zdá, že reakce byly spíše umírněné. Nevypadá to, že by Británie usilovala o zvyšování napětí. Ale riziko konfliktu vzrůstá. A to i nechtěného, pokud například dojde k špatnému vyhodnocení situace.

Reportér deníku Wall Street Journal, který je na palubě americké lodi USS Boxer (ta ve čtvrtek zničila íránský dron), jeden takový incident popsal. V červnu bylo americké plavidlo a íránská válečná loď extrémně blízko, do vzduchu vzlétly vrtulníky na obou stranách a těsně se minuly.

S tím, jak je v okolí Hormuzského průlivu posilována vojenská přítomnost, vzrůstá tedy i riziko nechtěného střetuHormuzský průliv není nafukovací.

Velikost průlivu?

Hormuzský průliv měří v nejužším bodě pouze 33,7 kilometru. Podle americké vládní agentury pro energetiku jde o nejvýznamnější místo na planetě s ohledem na obchod s ropou, které je zároveň velice zranitelné. Lze ho totiž vojensky poměrně jednoduše uzavřít pro obchodní dopravu.

Je ještě užší než zmíněných 33,7 kilometru, a to kvůli své mělkosti. V průlivu jsou jen dva kanály, kterými mohou projet obrovské tankery. Ty jsou pouze 3,2 kilometru široké a prochází íránskými a ománskými výsostnými vodami.

Denně projde průlivem asi 22,5 milionů barelů ropy, což je asi 24 procent denní globální produkce, upozorňuje CNN.

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme