Hrabě Mensdorff-Poully je obviněn v kauze uplácení vládních činitelů
Britský úřad pro vyšetřování závažné hospodářské činnosti vznesl obvinění proti hraběti Alfonsovi Mensdorff-Poullymu. Rakušan se šlechtickým titulem je podezřelý z toho, že podplácel vládní činitele při prodeji nadzvukových letadel Gripen do České republiky, Maďarska a Rakouska.
Obžaloba je součástí širšího a několikaletého šetření britského úřadu proti společnosti British Aerospace Systems, jehož bývalé vedení čelí obvinění, že podplácelo při získávání zbrojních zakázek také v Rumunsku, Tanzanii a Jižní Africe.
Kauza uplácení společnosti British Aerospace Systems. Téma pro londýnského spolupracovníka ČRo Ivana Kytku.
Úřad pro závažnou hospodářskou činnost (SFO) měl na rakouského hraběte políčeno už delší dobu, před dvěma lety ho anglická policie převezla k několikahodinovému výslechu, když pobýval na zámku, který si koupil ve Skotsku. Nyní, zdá se, nashromáždila SFO dostatek věrohodných důkazů k jeho zatčení.
Podle londýnského spolupracovníka ČRo Ivana Kytky Mensdorff-Poully v pátek navštívil v Londýně komisařství a byl následně na týden zadržen než budou vyřízeny okolnosti jeho případného propuštění na kauci.
Na základě informací v souvislosti se zmiňovanou žalobou, se měl Mensdorff-Poully dopouštět uplácení v letech 2001 - 2008, přičemž nejpodezřelejší část působení hraběte se datuje k období 2003 - 2004.
'Hrabě konzultant'
Mensdorff-Poully měl ve společnosti British Aerospace Systems figurovat jako zástupce pro střední Evropu, respektive pracovat jako konzultant při získávání zakázek, za což pobíral nemalé honoráře. Podle odhadů si za zmíněná období přišel na 13 miliónů eur, Tyto prostředky, uložené na švýcarských kontech, používal dále ve střední Evropě za účele získání převážně státních zakázek. Ve stejném období se mimo jiné pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli na starosti rozhodování o nákupu nových stíhaček pro armádu. Česko si nakonec v roce 2004 na deset let pronajalo švédské gripeny za 19,5 miliardy korun.
Podle vyšetřovatelů měla British Aerospace Systems s použitím sofistikovaného platebního schématu provádět rozsáhlé skryté platby, které je možné spojit s kampaněmi právě v Česku, Maďarsku a Jihoafrické republice. Tyto platby dosahovaly stamiliónů korun a je možné je spojit s vyplácením úplatků vedoucím činitelům v těchto zemích.
Šetření British Aerospace Systems, z jejichž pověření měl hrabě ve zmíněných zemích jednat, se loni na podzim ocitlo ve slepé uličce, když vedení společnosti odmítlo zaplatit vysokou finanční pokutu výměnou za ukončení vyšetřování. Ta byla původně stanovena na miliardu liber, což se novému vedení společnosti zdálo moc. Koneckonců licitování o konečné výši pokuty bylo spíše zastíracím manévrem, když se vezme v úvahu fakt, že samotní, byť nepřímé, uznání viny, by znamenalo pro British Aerospace Systems odstoupení od jiných lukrativních státních zbrojních zakázek, a to například ve Spojených státech.
