Slzný plyn i vodní děla. Situace na řecké hranici je dál napjatá, Turecko zakázalo migrantům přeplutí moře

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nařídil pobřežní stráži bránit migrantům v přeplouvání Egejského moře, je to prý nebezpečné. Od minulého týdne se desítky tisíc migrantů snaží dostat do Evropské unie přes pozemní turecko-řeckou hranici. Na té se znovu zvýšilo napětí, na hranicích zřejmě obě strany používají slzný plyn a kouřové granáty. Turečtí pohraničníci přitom migranty nutí k překročení hranice.

Tento článek je více než rok starý.

Od zpravodaje z místa Komotiní Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řecká vláda oznámila, že turečtí pohraničníci střílí na řecké území náboje se slzným plynem. Tuto informaci mohu potvrdit, mnohokrát jsem to na vlastní oči viděl. Jako novináři máme ale limitovaný přístup do oblastí, kde dochází ke střetům.

Pomoc Řecku s migranty je na místě, otázkou je, jestli nepřichází pozdě, říká reportér z hranic s Tureckem

Číst článek

Nejhorší a nejtvrdší jsou střety u hraničního přechodu Kastanies a Pazarkule. Tam se shromáždili turečtí pohraniční policisté do kordonu a zpoza štítů stříleli kouřové a slzné granáty na řeckou stranu.

Zároveň byly na turecké straně zapálené ohně, které použili, aby pomohli migrantům a uprchlíkům stříhat díry v plotě, přičemž je kouřem z ohně zakryli.

Běženci mají dokonce k dispozici obrovské kleště, kterými si do plotu prostříhávají díry. Řecko je následně zatlačuje pomocí vodních děl a ženisté rychle plot zacelují. Turecko na druhé straně tvrdí, že za eskalaci situace může Řecko a že jde o jeho slzné granáty, které na území dopadají.

Erdogan otevřel hranice

Ankara minulý měsíc vyvolala znepokojení v řadě evropských zemích poté, co oznámila, že pro migranty otevírá své hranice s Evropskou unií. Turecko tak de facto přestalo plnit dohodu z roku 2016, kdy za příslib finanční pomoci s řešením situace milionů uprchlíků na svém území slíbilo přispět k zastavení migrační vlny do Evropy.

Situace běženců u řeckých hranic eskaluje. Erdogan chce donutit EU k finančním injekcím, říká turkolog

Číst článek

Do Řecka se nyní opět snaží proniknout desetitisíce lidí. Atény proto vyslaly na hranici policisty i vojáky a snaží se zastavit migranty i s použitím násilí.

Turecký prezident Erdogan navíc dal v sobotu podle agentury příkaz pobřežní stráži bránit migrantům v přeplutí moře na egejské ostrovy. Oficiálním důvodem má být nebezpečí, které to obnáší, uvádí agentura AFP.

Ankara a Atény se kvůli přístupu k migrantům navzájem obviňují. Turecko hovoří o brutalitě řeckých úřadů a dokonce zabíjení migrantů, zatímco Řecko sousední zemi viní, že migrantům pomáhá s jejich snahami dostat se na řecké území a že celý konflikt eskaluje tím, že běžence nutí dostat se do Řecka přes pevninu a ne po moři.

'Dohoda je mrtvá'

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v rozhovoru se zpravodajskou televizí CNN řekl, že uprchlická dohoda s Tureckem je mrtvá. Podle něj má Turecko na základě paktu povinnost zadržovat pašeráky lidí a bránit lidem v tom, aby se ilegálně dostávali do Řecka.

Česko vyšle do Řecka kvůli běžencům osm policistů, jsou připraveni odjet v pondělí, prohlásil Hamáček

Číst článek

„Ale Turecko dělá přesný opak. Systematicky lidi podporovalo v jejich snahách dostat se do Řecka, jak po zemi, tak po moři,“ řekl Mitsotakis.

Řecké úřady tvrdí, že v posledních osmi dnech zabránily tisícovkám migrantům v pokusu o překročení hranice. Jenom za posledních 24 hodin do sobotního rána bylo takových lidí více než 1200 a 27 osob bylo zadrženo, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vládní zdroj.

Uprchlíky řecká vláda umisťuje do uzavřených center a zároveň buduje nové zařízení v horách na hranici s Bulharskem u města Serres. Mitsokakis uvedl, že vláda nebude vyřizovat azylové žádosti, za což si vysloužila kritiku lidskoprávních organizací a mezinárodních organizací, například Rada Evropy.

Řecká vláda se v návaznosti na to rozhodla, že vyřizování žádostí pozastaví jen na měsíc a potom by k tomu mělo zase docházet. Zároveň chce běžence vracet zpátky, ale ještě neví kam, protože Turecko je zpět brát odmítá.

Uprchlíci nebo migranti?

Běžní Řekové většinově s uprchlíky problém nemají, zvláště Syřany naopak vítají, protože jsou to uprchlíci před válkou a těm je třeba pomoci, shodují se. Na druhou stranu se jim nelíbí, že jako ekonomičtí migranti přicházejí Afghánci, Pákistánci, Bangladéšané, Iráčané, Íránci, lidé ze severní Afriky a další.

Krok Řecka je protiprávní, evropští státníci se postavili na stranu anarchie, říká šéf humanitární organizace

Číst článek

V případě této krize na řecko-turecké pozemní hranici nám statistiky ukazují, že dvě třetiny jsou lidé z Afghánistánu, pětina jsou Pákistánci a Syřanů přichází zhruba pět procent.

Každopádně mi místní říkali – a já sám to v několika případech viděl –, že když se občas objeví běženci s malými dětmi, tak se jim snaží pomoct, minimálně dát jídlo dětem.

V této krizové situaci jsou místní velmi ostražití. Dokonce se objevil další typ „dobrovolníků“. Jde o organizované skupiny velmi často i z krajní pravice, které se snaží samostatně hlídkovat, byť se je od toho řecké úřady snaží odrazovat. Tito lidé pak dělají problémy i nám novinářům, kolegu ze CNN Greece například napadli.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme