Hřebčín ve slovinské Lipici se potýká s finančními problémy

Slavný hřebčín ve slovinské Lipici, odkud pocházejí elegantní bělouši, má značné finanční těžkosti. Lépe řečeno je má slovinská vláda, protože musí tento národní poklad čítající 400 kusů zvířat bohatě dotovat. Hřebčín, jako národní dědictví, patří do resortu ministerstva kultury. Ministr chce Lipici znovu postavit na vlastní nohy, aby národní stáje nebyly závislé na státním rozpočtu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lipicáni | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

Ze čtyř stovek hřebců a klisen v Lipici jich 160 prochází intenzivním tréninkem. Vychovávají se pro předváděcí jízdy a pro tažení kočárů. Zbylí dorůstají do tréninkového věku a mění původně šedou až hnědou barvu hříběcí srsti na čistě bílou, typickou pro lipicány.

Loni ukončil hřebčín hospodaření se schodkem několika set milionů slovinských tolarů, přesněji 835 tisíc eur, a ministerstvo kultury řeklo: "už dost". Vznikla sice skupina odborníků, která navrhla opatření k ozdravení hospodaření hřebčína, jenže její nápady zůstaly jen na papíře a hřebčín se tak z červených čísel v účetních knihách nedostal.

Ředitel hřebčína se nechal slyšet, že se tento podnik nikdy neobejde bez státní podpory, ale navrhl doplnit stávající podnikání chovné farmy o rehabilitační programy pro děti, muzeum a galerii lipicánů a v neposlední řadě i o rozšíření golfových hřišť, která jsou u hotelového komplexu v Lipici.

Podle jednoho z průvodců po lipickém hřebčíně Borise Polese, jde v případě finanční záchrany Lipice o konflikt myšlenek, jak jí dosáhnout. "Udělal jsem si sám propočty příjmů a nákladů a zjistil jsem, že jen ze vstupného od návštěvníků hřebčína pokrýváme skoro 75% našeho rozpočtu. Proč tedy nezintenzívnit využití toho hlavního, od čeho tu lipická farma je. Můžeme pořádat vyjížďky kočárem, mít jezdecké kurzy a dokonce by tu mohla být škola pro výuku přehlídkového jezdectví," uvažuje pan Boris.

Zatím ale lipický hřebčín tíží nezaplněný megalomanský hotel postavený za dob socialistického rozmachu. K němu patří i kasino, které sice navštěvují hráči z Itálie a Rakouska, ale výdělek z něj patří nikoli hřebčínu, nýbrž obci.

Vláda v Lublani si láme hlavu tím, jak zařídit, aby si na sebe lipicáni vydělali. Je ale téměř jisté, že i když se pro ně budou muset zase najít peníze ve státní pokladně, zůstane Lipica slovinským rodinným bělostným stříbrem.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme