Hrozba jaderného konfliktu? Rusko by tím prolomilo tabu, doposud to bylo nemyslitelné, popisuje odborník

Od invaze na Ukrajinu uplynuly víc než čtyři měsíce, východisko je zatím v nedohlednu. Rusku se daří na jedné straně postupovat, dle všeho mu ale dochází kapacity, už mnohokrát proto pohrozilo užitím jaderných zbraní. „Předvedlo se jako naprosto nezodpovědný aktér v jaderném ringu,“ hodnotí v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Ulrich Kühn, přední odborník na jaderné konflikty. Nemyslí si však, že by k jadernému útoku mělo v blízké době dojít.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odborník na jaderné konflikty Ulrich Kühn

Odborník na jaderné konflikty Ulrich Kühn | Foto: Anna Urbanová | Zdroj: Český rozhlas

Zní otázka potenciálního jaderného konfliktu stále „zda“, nebo už bychom se spíš měli ptát „kdy“?
Jsem přesvědčen, že je to stále otázka na to, zda něco takového nastane. V tento moment se nezdá, že vstupujeme do fáze, kdy by riziko jaderného konfliktu vzrostlo. Zaprvé bychom měli rozlišovat mezi využitím jaderných zbraní Ruska proti zemím NATO a zadruhé proti Ukrajině. V obou případech bych ale řekl, že šance a pravděpodobnost je malá. Což se může velmi rychle změnit.

Osobně se obávám, co se stane, pokud Rusko bude muset přejít do defenzivy na východě Ukrajiny. Možná ve chvíli, kdy budou Ukrajinci schopni vytlačovat zpět ruské síly, pak může být vystaven prezident Vladimir Putin extrémnímu domácímu tlaku a pak bych měl starosti, že by hrozba využití jaderných zbraní byla reálná. Ale v tento moment se nezdá, že se situace vyvíjí tímto směrem.

Světový jaderný arzenál by se podle mezinárodního ústavu mohl poprvé od studené války zvětšit

Číst článek

V posledních dnech se spíše zdá, že se Rusku daří postupovat. Přestože mnozí bezpečnostní experti předpokládali vyčerpání ruských sil, nezdá se, že by k tomu v blízké době mělo dojít. Na druhou stranu Ukrajinci stále žádají Západ, aby posílal více zbraní… Jak byste zhodnotil současnou situaci z této perspektivy?
Co nyní sledujeme na východě Ukrajiny, v regionu Donbas a také kolem města Cherson, je opotřebovávací válka. Obě strany jsou zapojeny do těžkých bojů. Pravdou je, že Rusové ztrácí – velmi pomalu, ale ztrácí. Z vojenského hlediska, a především z pohledu užití těžké techniky Rusové výrazně převyšují Ukrajince. Ten rozdíl je 15:1 čili 15 těžkých dělostřeleckých zbraní na ruské ve srovnání s jednou na ukrajinské straně. To jednoznačně staví Ukrajince do nevýhodné situace – proto volají po dalších dodávkách zbraní. Dělají to také z toho důvodu, že jim dochází munice.

Doposud používali staré postsovětské zbraně, členské státy NATO se tomu snažily přizpůsobit, a proto se munice posílala z někdejších zemí východního bloku, zásobníky Ukrajincům plnila třeba Česká republika. Jenže většina rezerv se vyčerpala. Západ nyní potřebuje exportovat moderní těžké zbraně a k tomu určenou munici. Jenže problém je, že Ukrajinci nejsou vycvičení pro tyto nové kusy a chce to čas, aby se s nimi naučili zacházet. A také trvá, než se dostanou na frontovou linii. Což dává Rusům v tento moment jasnou výhodu.

Současně pokud budeme věřit západním expertům, Rusko je poměrně unavené a má problémy ve svých řadách. Musí se vypořádat s tím, že potřebuje zaplnit klíčová místa těch, kteří již ve válce zemřeli. Je to teď také válka o čas: kdo vydrží déle. Je to velká otázka a myslím si, že v horizontu dvou měsíců uvidíme, kam se tato válka vydává. Zda budou Rusové pokračovat v postupu, případně se jim podaří nějaké větší územní zisky, nebo jestli je situace donutí přejít do defenzivy.

Jaderné výhrůžky Kremlu

Naznačil jste, že ve chvíli, kdy se Rusku nebude dařit postupovat, může se ocitnout ruský prezident Putin pod tlakem. Mohl by pak použít jaderné zbraně?
V tento moment se mi to zdá nepravděpodobné.

Kdo je Ulrich Kühn?

  • expert na jadernou politiku
  • ředitel programu Kontrola zbraní a nových technologií ve Výzkumném ústavu v Hamburku
  • publikoval stovku publikací o jaderných konfliktech, na téma poskytl rozhovory pro Foreign Affairs nebo New York Times 
  • do Prahy přicestoval na konferenci Peace Research Center Prague

Nicméně narážky ze strany ruských autorit slyšíme stále. Výhrůžky, že pokud bude Západ pokračovat v podpoře Ukrajiny, použijí jaderné zbraně pro dosažení ruských zájmů. Jak čtete tyto zprávy?
Je zásadní říct, že výhrůžky užití jaderných zbraní proti komukoliv nejsou v pořádku. Státy, které mají jaderné zbraně, zároveň nesou odpovědnost. Pokud skončíme v jaderné válce, znamená to, že jí bude zasažen celý svět. Nesou tedy odpovědnost vůči ostatním státům.

Rusko se předvedlo jako naprosto nezodpovědný aktér v jaderném ringu. Proč? Protože Rusko už v podstatě využilo své jaderné zbraně, aby zaštítilo konvenční invazi jiné země. Zneužilo výhrůžku jaderné eskalace, aby se ochránilo a udrželo třetí země stranou konfliktu. To je hluboce problematické.

Kreml si tím pojišťuje, že nikdo nenapadne ruské teritorium nebo ruské vojáky. Putin jasně uvedl, že v případě útoku by to mohlo být chápáno jako důvod pro použití jaderných zbraní. Což je naprosto akceptováno Západem – důvod je očividný. Nevidíme přímé a úplné zapojení západních jednotek ve válce na Ukrajině. Neoperují tam jednotky NATO, americký prezident Joe Biden dal velmi jasně najevo, že na Ukrajinu nepošle žádné vojáky, protože pokud by tak učinil, znamenalo by to třetí světovou válku. Rozumí výhrůžce z ruské strany.

Kreml se zároveň snaží přimět druhou stranu ke změně postoje. Říká, že kdokoliv stojí v jeho cestě vůči Ukrajině, měl by poslouchat, protože jinak to bude mít masivní následky. Jenže tomu už Západ nevěří. Dál dodává zbraně na Ukrajinu, uvalil obsáhlé protiruské sankce, snaží se Rusko mezinárodně izolovat a pokračuje v této politice. Z určitého pohledu ji dokonce stupňuje.

Jaké by bylo nejlepší řešení z pohledu Západu?
To je samozřejmě dobrá otázka. Myslím, že si ji pokládá více lidí. Ale řešení, jak vidíme, se nenachází. Můžu vám tedy jenom říct, jaký je můj osobní pohled na celou válku. Velmi bych uvítal dohodu o příměří, kdyby válka skončila – čím dřív, tím líp. A to především proto, že kvůli ní trpí velké množství civilistů. A samozřejmě také z důvodu krize obilí, které v důsledku konfliktu nemůže opustit Ukrajinu, což může a velmi pravděpodobně způsobí problémy v oblasti globálního jihu. To vše jsou pádné důvody, proč by tato válka měla co nejdříve skončit.

V ideálním světě by pak Kreml přistoupil k vypořádání, které by stanovilo ukrajinské území před invazí z 24. února, nebo dokonce na hranice před rokem 2014. Následovala by samozřejmě otázka nějaké finanční nápravy, například reparace pro Ukrajinu. To si ale osobně myslím, že není proveditelné z mnoha důvodů a v tento moment se nezdá, že by Kreml ani Kyjev byly nakloněny dohodě o příměří. Takže to vypadá, že válka bude pokračovat, může to být otázka měsíce, ale také několika let.

Bezprecedentní krok

Invazi na Ukrajinu započal Vladimir Putin tvrzením, že země je součást Ruska. Vniknutí na území cizího státu ospravedlňoval tím, že ho chce denacifikovat. Vztáhneme-li to na možné užití jaderných zbraní, dalo by se to vnímat z ruského pohledu jako obranný krok?
Bezpochyby ano. Ale ona celá jejich strategie je v „sebeobraně“. Pokud řeknete: toto jsou naši bratři a sestry, jsou součástí Ruska, nedává smysl, abyste je začali zabíjet.

Ruské rakety dopadly na ukrajinský Kremenčuk. Zasáhly nákupní středisko, kde bylo přes tisíc lidí

Číst článek

Co přesně si představit pod jaderným rizikem? Často slýcháme až apokalyptické výhledy, pokud by byly použity těžké zbraně. Mohl byste jít do této problematiky hlouběji?
Obávám se, že bychom se mohli dostat do situace, kdy bychom mohli být svědky užití jaderných zbraní. Nesmíme zapomínat, že tím prolomíme 77 let staré tabu. Po tuto dlouhou dobu zde nebyly jaderné zbraně použity, od roku 1945. To je opravdu něco. Po událostech v roce 1945 si nikdo nemyslel, že lidské pokolení by se k něčemu takovému znovu uchýlilo.

Pokud se Rusko rozhodne prolomit toto tabu, bude to mít masivní dopady na globální bezpečnost. I v případě, že to bude jen jedna jediná raketa. Protože je to tabu a to by nemělo být prolomeno.

A jaké jsou okolnosti, za kterých se bojím, že by k něčemu takovému mohlo dojít? Situace, kdy Rusko bude nuceno přejít do defenzivy na východě Ukrajiny, kde by Ukrajinci byli vojensky schopni vytlačit Rusy. Možná úplně pryč z Donbasu, případně by se jim podařilo přesunout válku na ruské území. To by bezpochyby byla situace, ve které by došlo k naplnění ruské jaderné doktríny a případnému útoku. Protože by byli zahnáni do kouta.

Druhá věc, která mě trápí, nevíme, nakolik Vladimir Putin propojuje osobní ambice a možná přežití s výsledkem války. Může být naprosto v bezpečí a bez stresu v jeho vile a říká si: „Dobře, pokud prohrajeme válku, nedá se nic dělat, je mi to jedno.“ O tom ale pochybuji. Například americká expertka Fiona Hillová, která se mnoho let zabývá Putinovým chováním, přichází se stejným závěrem. V případě, že se Rusko bude muset stáhnout do defenzivy a pokud Putin nabude dojmu, že ho výsledek války může osobně ovlivnit a ohrozit, pak to může být z jeho pohledu vlastně racionální – použít jaderné zbraně. Přestože spousta pozorovatelů se proti tomu zcela jasně vymezuje.

.@Michal Smetana has opened the public part of #PRCPAnnualConference - which, as he noted, is already the 5th in PRCP’s existence! @IPS FSV CUNI

11:18 – 21. 06. 2022

2 19

Kapacity jaderného arzenálu

Promlouvá do těchto možností nějakým způsobem Severoatlantická aliance jako možná protiváha?
To je podle mého názoru součástí třetího scénáře možného vývoje. Doposud nebyl žádný incident nebo náhodné střetnutí mezi jednotkami NATO a Ruska. Přestože zejména na začátku operovaly v blízké geografické vzdálenosti. To, že země NATO posílají těžké zbraně na Ukrajinu, často přes Polsko, představuje velmi atraktivní cíl pro ruská vojska. Nicméně doposud nedošlo k žádným útokům. Ale když se zastavíme a zamyslíme nad možnostmi. Co by Rusko teoreticky mohlo udělat? Co kdyby ruský stíhací letoun náhodou zabloudil do vzdušného prostoru NATO? Ne přímo, ale náhodou, třeba kvůli špatné navigaci GPS... Tyto věci se stávají. Staly se v minulosti…

Ukrajinský letecký návodčí: Máme málo zbraní. Rusové nás budou válcovat převahou železa

Číst článek

A byly to skutečně náhody?
To nemůžete vědět, nelze tam prokázat záměr. V takových chvílích se rozhodujete z minuty na minutu. Ale pokud by NATO sestřelilo tento zbloudilý letoun – toto jsou momenty, ve kterých stačí malé zaváhání a nezamýšleným důsledkem jednání může začít řetězová eskalace konfliktu.

Je to něco, čeho se obávám. Vítám, že Američané a NATO zavádí určité mechanismy, aby se ujistili, že vojska spolu mohou komunikovat a předejít těmto případům. Ale nikdy nevíte.

Můžeme přiblížit, jak si stojí jednotlivé strany s ohledem na jejich kapacity? Ukrajina je bezjaderná země, jakou podporu jí ale mohou poskytnout západní spojenci a o jaké velikosti ruského jaderného arzenálu se bavíme?
Je důležité rozlišovat mezi dvěma typy jaderných zbraní. Jedny jsou strategické. Ty mohou být umístěny na bombardéry, na bojové lodě, mají dlouhý mezikontinentální balistický dosah. V podstatě to jsou zbraně, kterými může Rusko útočit na Spojené státy, a naopak. Druhým typem jsou taktické, které mohou být využity na bitevním poli. Mají kratší délku doletu kolem stovek nebo desítek kilometrů.

Při válce na omezeném území lze předpokládat, že bude použita druhá varianta. Pořád to jsou ale jaderné zbraně, nemůžeme se omezit na jejich hodnocení jako na méně škodlivé, jejich dopady jsou samozřejmě zničující. V této kategorii má Rusko daleko větší zásoby než Západ. Ale pokud to sečteme a zahrneme tam především Spojené státy, výsledek je v podstatě srovnatelný. Plus nezapomínejme na to, že NATO netvoří pouze USA, ale členskými státy jsou také Velká Británie a Francie, obě s přívlastkem jaderné mocnosti. Ale na rovnováze v podstatě nezáleží…

Proč?
Ve chvíli, kdy začneme kalkulovat a některá ze stran dospěje k rozhodnutí využít jaderné zbraně, znamená to konec světa. Tato diskuse pak bude bezvýznamná.

Test balistické rakety Trident II D5, která byla vypuštěna z americké ponorky USS Nebraska (ilustrační snímek) | Foto: U.S. Navy/Mass Communication Specialist 1st Class Ronald Gutridge | Zdroj: Reuters

Možná východiska

Už jsme naznačili, že vedení v Kremlu dává do války na Ukrajině v sázku mnoho, pravděpodobně i z osobní perspektivy. Tento stav trvá již čtyři měsíce. Jaké jsou možnosti pro ruské vedení, aby ukončilo válku?
Jsou to agresoři, oni to začali, pokud by chtěli, mohou to ukončit ve vteřině. Pokud Kreml řekne: zastavte, pak ruská vojska uposlechnou. Problém je, že Kreml si vystavil maximalistické cíle – úplné obklíčení Ukrajiny, říkají tomu denacifikace. Ale podívejme se na mapu, Ukrajina je obrovská země. Chtějí zničit celé ukrajinské vojenství, chtějí okupovat celou zemi, chtějí tam zůstat – nikdo neví na jak dlouho – což jsou cíle, které je prakticky nemožné naplnit.

Staví je to ale do nezáviděníhodné situace. Všichni je sledují. Zničehonic říct, že se spokojí s něčím menším a bude to za ně v pořádku? Činilo by je to slabými.

Kritická část vyjednávání je pokusit se najít řešení, které umožní zachování tváře. Aby poražená strana nevzešla z konfliktu jako ponížená. To je v podstatě něco, co se snažil vyjádřit Emmanuel Macron, když mluvil o Rusku, ve chvíli, kdy říkal, že bychom je neměli ponižovat. Jenže zároveň je zřejmé, že Putin je válečný zločinec, takže lidé ho chtějí ponížit. Chtějí, aby opravdu prohrál tuto válku. Musíme najít průsečík mezi těmito extrémy.

Kremlu se musí vyslat signál. Ale časté kritiky vůči právě francouzskému prezidentu Macronovi nebo německému kancléři Olafu Scholzovi, že si příliš volají s Putinem, jsou liché. Je v pořádku, že s ním udržují pravidelný kontakt. Jenom tak můžeme zjistit, že došlo na druhé straně k posunu. Jenom tak se můžeme vyhnout úplnému vyhrocení konfliktu a jeho přelití do celého světa.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme