Hrozí Balkánu nový válečný konflikt? Kremlu by pomohl odvést pozornost od Ukrajiny

Nedlouho po začátku války na Ukrajině prohlásil poslanec zvolený za Srbskou pokrokovou stranu, Vladimir Džukanović, že Srbsko bude muset začít s „denacifikací Balkánu“. Tehdy se kopírovaní termínu tak běžně používaného ruskou propagandou zdálo nesmyslné. Dnes se však o riziku nové války v jihovýchodní Evropě hovoří stále častěji, píše na webových stránkách Rádia Svoboda komentátor Vasilij Vermenskij.

svět ve 20 minutách Bělehrad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Srbský prezident Aleksandar Vučić po hlasování Valného shromáždění OSN o Srebrenici

Srbský prezident Aleksandar Vučić po hlasování Valného shromáždění OSN o Srebrenici | Foto: Eduardo Munoz | Zdroj: Reuters

Myšlenka „srbského světa“, inspirovaná ideologií „ruského světa“, si v Srbsku za poslední dva roky získala řadu přívrženců. Bělehrad by podle ní měl držet ochranou ruku nad všemi Srby na Balkáně a nakonec spojit v jednom státě všechna území, která obývají.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Milorad Dodik, prezident Republiky srbské, která je součástí Bosny a Hercegoviny, se v tomto ohledu nedávno vyjádřil zcela jednoznačně: „Mými přáteli jsou Viktor Orbán, Aleksandar Vučić a Vladimir Putin a naším hlavním městem je Bělehrad. Bosnu a Hercegovinu dříve či později opustíme, nechceme být její součástí. Je to otázka našeho přežití,“ cituje autor Dodika a dodává, že tuto pozici s ním sdílí většina z téměř milionu Srbů žijících v Bosně a Hercegovině.

Zdálo se, že separatistická rétorika prezidenta Republiky srbské už zůstane jen vnitřní záležitostí bosenských Srbů. Ale v souvislosti s hlasováním Valného shromáždění OSN o ustavení Mezinárodního dne památky obětí genocidy v Srebrenici se Dodikovi dostává daleko širší pozornosti.

OSN přijala rezoluci o připomenutí genocidy v Srebrenici. Srbsko se bojí nálepkování

Číst článek

V půlce dubna uspořádali Dodikovi podporovatelé v Banja Luce mnohatisícovou demonstraci proti přijetí rezoluce. Mnozí z účastníků přišli s portréty Vladimira Putina, ale objevily se i plakáty s fotografiemi generála Ratka Mladiće. Ten byl právě v souvislosti s masakrem ve Srebrenici u mezinárodního trestního tribunálu v Haagu odsouzen za genocidu a další válečné zločiny k doživotnímu vězení.

Vzkaz srbskému prezidentovi

Za iniciativou OSN stojí Rwanda, ale především Německo. Podle Vermenského ji lze ze strany Západu vnímat především jako kritický vzkaz srbskému prezidentu Alexandru Vučićovi, který nenaplnil jeho naděje.

„Ve Washingtonu a Bruselu od Vučiće očekávali, že opustí nacionalistický program, který relativizoval krvavou tragédii 90. let, a stane se garantem stability a bezpečnosti na Balkáně. Ten ale místo toho začal prosazovat ideologii ‚srbského světa‘ a odmítl uznat řež ve Srebrenici za genocidu,“ říká k tomu černohorský analytik Boris Vukotić.

Kolektivní vina za genocidu ve Srebrenici je pro srbský národ nepřijatelná, míní odborník

Číst článek

Vučić podle něj porušuje standardy stanovené v rámci Daytonské mírové dohody a snaží se také zablokovat vstup Černé Hory do Evropské unie. Přijetí rezoluce o genocidě ve Srebrenici by tak mělo posloužit jako nástroj k oslabení Vučićovy nacionalistické politiky v regionu.

Reakce Moskvy, která již před deseti lety snahu prosadit podobnou rezoluci vetovala, se podle autora komentáře dala očekávat. Rezoluce má podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova jediný cíl, kterým je potrestat Srby za to, že jsou příliš umínění a samostatní a odmítají přijmout sankce proti Rusku.

Nicméně Moskva vzrůstající napětí kolem přijetí rezoluce o Srebrenici ve skutečnosti vítá. Případný další konflikt v Evropě by dal Kremlu možnost ovlivňovat situaci v regionu s pomocí dodávek zbraní a nabízení zprostředkovatelské role, což by mu pomohlo odvést pozornost od Ukrajiny.

Riziko konfliktu stoupá

Západní Balkán se na takovou roli hodí ideálně. Již koncem minulého roku generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval, že se Rusko snaží situaci na Balkáně destabilizovat, a v lednu jeho obavu potvrdil i britský ministr zahraničí David Cameron. O tom, že v regionu stoupá riziko etnicky motivovaného násilí, v únoru informovala také americká rozvědka.

Dalším Putinovým cílem může být Balkán. Už teď zneužívá jejich neukončenou historii

Číst článek

Situace má pro Rusko jednu nespornou výhodu: nemusí na Balkán vysílat armádu. K destabilizaci regionu úplně stačí Srbsko se svými územními ambicemi. Do karet mu hraje i to, že pokud by došlo na ozbrojený konflikt, NATO si po předchozích zkušenostech dvakrát rozmyslí, zda do něj zasahovat, domnívá se autor komentáře.

Na skutečnost, že pro Rusko je zvyšující se napětí mezi katolickým Chorvatskem, pravoslavným Srbskem a muslimskou Bosnou a Kosovem výhodné, upozorňuje také bývalý velitel spojeneckých sil NATO v Evropě admirál James Stavridis: „Putin (…) ví, že pokud budou členové NATO znovu donuceni angažovat se v udržení pořádku na nepokojném Balkáně, nebudou se moct soustředit na podporu Ukrajiny,“ vysvětluje Stavridis.

Podobného názoru je i makedonský analytik Ljubomir Fračkoski: „Podle plánů Kremlu by se měl západní Balkán, a především jeho slovanské země, proměnit v nárazníkovou zónu nacházející se pod skrytým nebo otevřeným vlivem ‚ruského světa‘. To by naplnilo geopolitickou linii Ruska v této oblasti.“

Čínská rozpínavost nad Balkánem. Investice proudí hlavně do Srbska, neklid vyvolala i v řeckém přístavu

Číst článek

Nicméně Bulharsko, Severní Makedonie a Černá Hora už jsou členy Severoatlantické aliance, a tak Rusku nezbývá než jít jinou cestou. Ta podle Vermenského spočívá v šíření ruského vlivu prostřednictvím nacionalistických a populistických stran, které staví na protimuslimských koncepcích a prosazují vytvoření alternativy Evropské unii založené na pravoslavném souručenství.

Nehledě na tlak srbských politiků a médií si vedení Bosny a Hercegoviny a Černé Hory prozatím udržuje chladnou hlavu. Ministr zahraničí v souvislosti se srbským postojem k rezoluci o Srebrenici prohlásil, že Vučić, který se schovával za proevropskou politiku, musel konečně s pravdou ven a stejně jako Dodik se projevil jako zplnomocněnec Kremlu.

Obdobně to vidí i černohorský premiér Milojko Spajić: „Situace je naprosto jasná: Rusko má zájem jen na vytváření chaosu. V Černé Hoře žijí historicky Černohorci, Srbové, Chorvati, Bosňáci i Albánci. Moskva mezi etnické skupiny záměrně vnáší nesoulad, aby pak mohla říkat, že jsou ohrožené.“

Celý pořad Svět ve 20 minutách si můžete poslechnout v audioverzi na začátku článku.

Jan Machonin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme