I Polsko odmítá požadavky vysídlených Němců
Část poslanců polského Sejmu protestuje proti vznášení požadavků německými organizacemi vysídlenců na revizi poválečných majetkoprávních poměrů v Evropě. Dva poslanecké kluby podaly návrhy rezoluce Sejmu, která kromě protestu proti vystoupením německých krajanských sdružení obsahuje i výrazy solidarity s postojem České republiky v otázce zrušení Benešových dekretů.
"Sejm Polské republiky, reprezentant polského národa, vyjadřuje svou solidaritu s národem českým stojícím tváří v tvář skandálním německým nátlakům na revizi poválečného uspořádání." Tak začíná návrh rezoluce, který předložila ultrakatolická Liga polských rodin zahraničnímu výboru Sejmu.
Návrh druhé pravicové strany Právo a Spravedlnost žádá, aby Sejm protestoval proti stále častějším hlasům v Německu, které zpochybňují změny ve vlastnictví a struktuře společnosti, ke kterým po 2. světové válce došlo především v tehdejším Československu, ale také v Polsku.
Poslanci obou stran se pozastavují nad tím, že 20.června horní komora německého parlamentu BundesRat jako první ústavní orgán v Německu žádal od Česka zrušení Benešových dekretů, které byly podkladem pro poválečný odsun Němců ze Sudet. Poslance znepokojil také neúspěšný červencový návrh opozice v Bundestagu. Jeho autoři chtěli začít "především s Českem" jednat o zrušení právních předpisů, na jejichž základě došlo k vysídlování Němců. Slovo "především" podle poslanců znamená, že by se mohlo v budoucnu zpochybnit i vysídlení Němců z Polska.
"To téma se nás také týká. Oni nejprve útočí na Česko. Je to jednodušší. Česko je menší stát a na slabšího je možné si více dovolit. Obáváme se, že potom bude na řadě Polsko." řekl Českému rozhlasu zpravodaj návrhu rezoluce Ligy polských rodin Maciej Giertych.
Německé krajanské organizace zatím požadavky vůči Polsku otevřeně nevznášejí, protože tady probíhal na základě postupimských dohod odsun Němců trochu jinak. Původní obyvatelé museli opustit území, které po přesunu polsko-německých hranic na západ na linii řek Odra a Nisa připadlo Polsku. Takto bylo podle historiků v letech 1946 - 47 vysídleno přibližně 3 miliony 600 tisíc lidí.
Drtivá většina německého obyvatelstva ale zkrátka utekla před postupující Rudou armádou a byla nuceně evakuována svými vojáky. Takto opustilo Východní Prusko a dnešní západní část Polska asi 6 milionů Němců. S tím, že museli v důsledku poválečného uspořádání Evropy své domovy opustit se ale nechtějí smířit.
"Zdálo se, že tento problém časem zmizí. Když použiji smutnou formulaci z dějin, že vymře přirozenou smrtí. Ale bohužel, v poslední době nabírá tento problém na síle. říká poslanec zpravodaj návrhu rezoluce strany Právo a spravedlnost Marek Jurek.
"Pokus mluvit o vysídlení Němců jako o něčem, co zavinili Poláci nebo Češi, je pokusem zcela obrátit interpretaci toho, čím byla 2.světová válka," říká poslanec Maciej Giertych.
Proto obě strany předložily v Sejmu své návrhy rezolucí. Sejm ale právě zahajuje parlamentní prázdniny, a tak se k jejich projednání dostane až na konci srpna, nebo na začátku září.
