I v Polsku probíhají potravinářské kontroly norem EU
Inspektoři Evropské unie se rozjeli do budoucích nových členských zemí zkontrolovat dodržování hygienických a veterinárních norem. V Polsku začaly kontroly už minulý týden. Inspektoři se zaměří na jeden a půl tisíce masných provozoven a 170 mlékáren, které prohlásily, že budou schopné plnit unijní standardy ke dni 1.května.
Do jednoho z uzenářských podniků, který se rozhodl pokračovat v činnosti i po vstupu Polska do Unie se s mikrofonem zajel podívat i varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
Továrna firmy Strawa patří k menším masným podnikům. Zaměstnává 53 lidí. Vyrábí 80 druhů uzenin a týdně zpracuje 25 tun masa. Než mne spolumajitel firmy Pawel Wrzosek zavedl do výrobních prostor, musel jsem si obléct bílý plášť a ochrannou čepici.
"Tady jsme všechno vybourali a od základů přestavěli. Položili jsme úplně novou kanalizaci z nerezavějící oceli. Podlahy jsou udělané ze speciálního omyvatelného ale nesavého betonu. Tady jsou zaoblené nárazníky u rohů stěn. Na zdech máme omyvatelné obkladačky. Jsou tu speciální stropní podhledy a hermeticky uzavřené zářivky," ukazuje mi pan Pawel prostory, kde se plní a balí salámy, klobásy, párky, šunky a další uzeniny.
V každé místnosti je také hygienický komplet. Umyvadlo s bezdotykovým spouštěním vody, mýdlo, dezinfekce a papírové ručníky. Rodinná firma Strawa je podle slov pana Pawla Wrzoska na plnění unijních standardů už z 98% připravena. Rekonstrukce a modernizace továrny trvala 3 roky.
"Od začátku jsme byli přesvědčeni, že bude třeba splnit podmínky stanovené pro fungování masných podniků v Unii. Problém byl ale v tom, že jsme nedokázali ani odhadnout, jak drahé to pro náš podnik bude," zdůrazňuje Pawel Wrzosek .
"Náklady přizpůsobení provozu unijním požadavkům rostou geometrickou řadou. Když něco zmodernizujete, musíte k tomu ještě změnit několik další věcí, abyste vyhověli stanoveným podmínkám," vzpomíná pan Pawel na to, jak se stále objevovaly nové a nové položky v účtech za modernizaci podniku. Stěžuje si na to, že polské právo pokulhávalo v přebírání unijních předpisů, a proto informace o tom, co vlastně musejí v podniku změnit, získávali sami ze zahraničí. Některé prováděcí předpisy přitom nejsou hotové dodnes.
Na rekonstrukci závodu si musela firma vzít dva státem zvýhodněné úvěry. Nejdříve bylo nutné změnit rozmístění výroby v továrně, aby se oddělily tzv. čistá a nečistá část produkce. Firma raději hned na začátku zrušila vlastní jatka, protože jejich skloubení s výrobou bylo prakticky neřešitelné. Pan Pawel Wrzosek ale věří, že když za cenu vysokých finančních nákladů vyhověl unijním požadavkům, dokáže po vstupu do Unie podnik obstát v silné konkurenci. "Bojíme se toho, to určitě. Nevíme, jestli budeme schopni se vypořádat s konkurencí velkých podniků, za kterými stojí silný kapitál. Ty si mohou dovolit určitou dobu výrobu i dotovat. Ale my jsme do modernizace investovali velké částky a musíme vydělávat, abychom spláceli úvěr a přežili."
Co se bude dít po vstupu do Unie je pro uzenářskou firmu Strawa a jí podobné malé masné podniky velkou neznámou. Jedno ale ví pan Pawel Wrzosek jistě. Kdyby věděl, co splnění unijních podmínek obnáší, raději by se do modernizace podniku ani nepouštěl: "Kdybych už tehdy věděl to, co vím teď a měl ty zkušenosti, co mám nyní. Řeknu vám upřímně, rozhodl bych se asi jinak."
