I v Polsku probíhají potravinářské kontroly norem EU

Inspektoři Evropské unie se rozjeli do budoucích nových členských zemí zkontrolovat dodržování hygienických a veterinárních norem. V Polsku začaly kontroly už minulý týden. Inspektoři se zaměří na jeden a půl tisíce masných provozoven a 170 mlékáren, které prohlásily, že budou schopné plnit unijní standardy ke dni 1.května.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Novák | Foto: Pavel Novák

Do jednoho z uzenářských podniků, který se rozhodl pokračovat v činnosti i po vstupu Polska do Unie se s mikrofonem zajel podívat i varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.

Továrna firmy Strawa patří k menším masným podnikům. Zaměstnává 53 lidí. Vyrábí 80 druhů uzenin a týdně zpracuje 25 tun masa. Než mne spolumajitel firmy Pawel Wrzosek zavedl do výrobních prostor, musel jsem si obléct bílý plášť a ochrannou čepici.

"Tady jsme všechno vybourali a od základů přestavěli. Položili jsme úplně novou kanalizaci z nerezavějící oceli. Podlahy jsou udělané ze speciálního omyvatelného ale nesavého betonu. Tady jsou zaoblené nárazníky u rohů stěn. Na zdech máme omyvatelné obkladačky. Jsou tu speciální stropní podhledy a hermeticky uzavřené zářivky," ukazuje mi pan Pawel prostory, kde se plní a balí salámy, klobásy, párky, šunky a další uzeniny.

V každé místnosti je také hygienický komplet. Umyvadlo s bezdotykovým spouštěním vody, mýdlo, dezinfekce a papírové ručníky. Rodinná firma Strawa je podle slov pana Pawla Wrzoska na plnění unijních standardů už z 98% připravena. Rekonstrukce a modernizace továrny trvala 3 roky.

"Od začátku jsme byli přesvědčeni, že bude třeba splnit podmínky stanovené pro fungování masných podniků v Unii. Problém byl ale v tom, že jsme nedokázali ani odhadnout, jak drahé to pro náš podnik bude," zdůrazňuje Pawel Wrzosek .

"Náklady přizpůsobení provozu unijním požadavkům rostou geometrickou řadou. Když něco zmodernizujete, musíte k tomu ještě změnit několik další věcí, abyste vyhověli stanoveným podmínkám," vzpomíná pan Pawel na to, jak se stále objevovaly nové a nové položky v účtech za modernizaci podniku. Stěžuje si na to, že polské právo pokulhávalo v přebírání unijních předpisů, a proto informace o tom, co vlastně musejí v podniku změnit, získávali sami ze zahraničí. Některé prováděcí předpisy přitom nejsou hotové dodnes.

Na rekonstrukci závodu si musela firma vzít dva státem zvýhodněné úvěry. Nejdříve bylo nutné změnit rozmístění výroby v továrně, aby se oddělily tzv. čistá a nečistá část produkce. Firma raději hned na začátku zrušila vlastní jatka, protože jejich skloubení s výrobou bylo prakticky neřešitelné. Pan Pawel Wrzosek ale věří, že když za cenu vysokých finančních nákladů vyhověl unijním požadavkům, dokáže po vstupu do Unie podnik obstát v silné konkurenci. "Bojíme se toho, to určitě. Nevíme, jestli budeme schopni se vypořádat s konkurencí velkých podniků, za kterými stojí silný kapitál. Ty si mohou dovolit určitou dobu výrobu i dotovat. Ale my jsme do modernizace investovali velké částky a musíme vydělávat, abychom spláceli úvěr a přežili."

Co se bude dít po vstupu do Unie je pro uzenářskou firmu Strawa a jí podobné malé masné podniky velkou neznámou. Jedno ale ví pan Pawel Wrzosek jistě. Kdyby věděl, co splnění unijních podmínek obnáší, raději by se do modernizace podniku ani nepouštěl: "Kdybych už tehdy věděl to, co vím teď a měl ty zkušenosti, co mám nyní. Řeknu vám upřímně, rozhodl bych se asi jinak."

Milan Kopp, Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme