ICTY poslal Karadžiće na 40 let za mříže. I kvůli masakru v Srebrenici

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého politického vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiće ke 40 letům vězení. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Rozsudek není pravomocný, 70letý Karadžić se proti němu hodlá odvolat. Osm let už Karadžić strávil ve vazbě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) | Zdroj: Reuters

„Dále jsou to protiprávní útoky na civilisty a porušení válečných úmluv. Posledním bodem je braní válečných zajatců v rozporu s válečnými konvencemi. Za to vše vás, Radovane Karadžići, tribunál odsuzuje k souhrnnému trestu 40 let vězení,“ oznámil předsedající soudce O-Gon Kwon.

V rozsudku se v souvislosti s masakrem v Srebrenici uvádí, že někdejší prezident bosenské Republiky srbské Karadžić si přál zabití zajatých mužů muslimské (dnes bosňácké) národnosti a souhlasil s ním.

Přehrát

00:00 / 00:00

K rozsudku nad Radovanem Karadžićem se vyjádřila i Kateřina Uhlířová z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, která působila přímo u ICTY

Masové vraždění bosenských muslimů v enklávě kolem města Srebrenica, které zahájila vojska Republiky srbské 11. července 1995, bylo nejhorším masakrem v Evropě od konce druhé světové války.

Zemřelo při něm přes 8000 mužů a chlapců. Přestože Srbsko odmítá mluvit o genocidě, v minulých letech odsoudilo několik svých občanů, kteří se na vraždění podíleli.

Karadžić byl shledán trestně odpovědným například také za brutální obléhání Sarajeva. Trvalo 44 měsíců a vyžádalo si přes 10 tisíc mrtvých, včetně 1500 dětí. V odůvodnění dílčího verdiktu se uvádí, že ostřelování bosenské metropole z ručních a dělostřeleckých zbraní by nebylo možné bez Karadžićovy podpory.

Odpovědný je Karadžić podle soudu také za další zločiny spáchané bosenskosrbskými silami, včetně zločinů proti lidskosti nebo braní rukojmích.

Kvůli nedostatku důkazů naopak nebyl shledán vinným z genocidy v sedmi bosenských městech (Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac) během války v letech 1992-1995.

Proces trval přes šest let

„Celý proces spočívá v tom, aby se odpovědělo spravedlivě na otázku, zda politických vůdce národa nebo státu může nést odpovědnost za zločiny, které páchají lidé, kteří jsou jakoby zaměstnanci toho státu, jsou to vojáci. Republika srbská, v jejímž čele Radovan Karadžić stál, měla svoji armádu. Ta bojovala s ostatními armádami v Bosně a Hercegovině a její příslušníci právě páchali ty zločiny,“ shrnul komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.

Přehrát

00:00 / 00:00

O procesu s Radovanem Karadžićem mluvil komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák

Srbská tajná služba Karadžiće dopadla v červenci 2008 na předměstí Bělehradu, kde žil a pracoval pod falešným jménem Dragan Dabić. Před spravedlností unikal od druhé poloviny 90. let.

Proces před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii začal v říjnu 2009. V říjnu 2014 Karadžić v závěrečné řeči prohlásil, že očekává zprošťující rozsudek – za zločiny prý nese pouze morální odpovědnost, nikoli trestní.

„On mimo jiné uváděl, že plnil rozkazy. I ze strany soudu ale bylo samozřejmě uvedeno, že z hlediska funkcí a pozic, které zastával, byl evidentně v čele plánování a prosazování,“ upozornila bývalá asistentka předsedy soudu při Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii Kateřina Uhlířová z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Válka v Bosně a Hercegovině, která spolu s válečným konfliktem v Chorvatsku provázela rozpad někdejší jugoslávské federace, si vyžádala životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli ní muselo utéci nebo bylo vyhnáno při etnických čistkách z domovů.

„Je nutno si uvědomit, že on byl nejvýše postavená osoba, v podstatě i která stanula před tribunálem, po Slobodanu Miloševićovi, ať už byl prezident takzvané Republiky srbské nebo zejména nejvyšší velitel bosenskosrbské armády,“ dodala.

Rozsudek přivítal vysoký komisař OSN pro lidská práva. Výsledek procesu „by měl zastavit vedoucí činitele v Evropě a všude jinde, kteří zneužívají nacionalistické emoce a dělají obětní beránky z menšin“, uvedl Zaíd Husajn v prohlášení.

Po vynesení verdiktu nad Karadžićem zbývají ICTY už jen tři kauzy, poté svou činnost ukončí. 31. března se očekává vynesení prvoinstančního verdiktu nad srbským ultranacionalistou Vojislavem Šešeljem.

Projednávání procesu s někdejším prezidentem vzbouřených chorvatských Srbů Goranem Hadžićem je momentálně pozastaveno kvůli vážnému zdravotnímu stavu obžalovaného.

V listopadu příštího roku by měl padnout rozsudek nad bývalým vrchním velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladićem.

Odvoláními se už bude zabývat jiný orgán – Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT). Ustavila ho 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.

Dobytí muslimské enklávy Srebrenica jednotkami bosenských Srbů | Foto: Český rozhlas

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme