Netušíme, jak to bude dál, říká muž, který v Idlibu vyhrabává mrtvé. Nálety na syrskou provincii pokračují
Na povstaleckou provincii Idlib dopadají bomby syrského režimu. Ten podporuje Moskva. Bombardování probíhá v oblasti, která by měla být chráněná před útoky vládních sil rusko-tureckou dohodou. Avšak ta k uklidnění situace nevedla. Podle OSN navíc útoky vyhnaly z domovů na 150 tisíc lidí.
Provincii bombardují syrská a ruská letadla už od půlky března. V neděli 5. května exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) informovala, že syrská armáda nařídila vyslat další vojáky a zbraně na bojiště v severozápadní Sýrii.
Nejhledanější muž na světě se po pěti letech objevil na videu. Vůdce Islámského státu slíbil mstu
Číst článek
Syrské a ruské letectvo zahájily současné nálety na začátku května a podle SOHR jde o nejprudší boje za několik měsíců.
Rusko a Turecko se loni dohodly na zřízení nárazníkového pásma, které mělo od sebe navzájem oddělit syrské jednotky a oddíly radikálů.
Dohoda byla uzavřena s cílem odvrátit hrozící syrskou vládní ofenzivu. Opozice, za kterou stojí Turecko, podle agentury DPA obviňuje Rusko, že tuto dohodu z Astany neplní.
Syrští vládní vojáci loajální prezidentu Bašáru Asadovi dokonce dobyli několik vesnic, které dosud ovládali povstalci.
Nálety na nemocnice
Podle britského The Guardian zničily nálety už 12 nemocnic a klinik. Bombardování navíc míří i proti školám. Server přináší také svědectví Asema al-Jahia, který pracuje jako dobrovolník pro záchrannou organizaci Bílé přilby.
Nad hlavou slyšel letadla a probíhající útok, když se dozvěděl, že bomby dopadají také na jeho dům, ve kterém byly jeho děti a těhotná žena. Jahia je sice zvyklý vyhrabávat z trosek děti jiných lidí, ale nikdy si nemyslel, že bude vyhrabávat i své vlastní.
„Když jsme začali hrabat, pomyslel jsem si: ‚Jak dokážu žít bez nich?‘ Pátral jsem po nich a bál se, že to může být poslední rozloučení,“ popisuje. Naštěstí ale on a další záchranáři zaslechli jejich zoufalý křik a během dvou hodin je dokázal z trosek domu vysvobodit.
„Jsme teď v bezpečí. Ale netušíme, jak to bude dál, pokud se bombardování zhorší,“ svěřil se britským novinářům Jahia z nemocnice v městě Darkuš.
Humanitární katastrofa
V provincii žijí asi tři miliony lidi, z nichž polovina jsou uprchlíci, kteří tam přesídlili z jiných částí Sýrie. Humanitární organizace se obávají, že ofenziva vyvolá humanitární katastrofu.
Turecko, jeden z garantů dohody, se omezilo pouze na výzvy k ukončení bombardování. Turecký ministr obrany Hulusi Akar uvedl, že syrské vládní síly by se měly vrátit za hranice demilitarizovaného pásma. „Humanitární problém každým dnem (v Idlibu) narůstá a má tendenci přerůst přímo v katastrofu,“ řekl.
Turecko má v oblasti pozorovací stanoviště, které slouží k monitorování příměří. Avšak jak se ukazuje, neuchrání ho před leteckými útoky. Podle tureckého ministerstva obrany dokonce jeho jednotky nálety ohrožují.
Syrský konflikt trvá osm let a Idlib je poslední oblastí, kde se koncentrují radikální skupiny. Nejsilnější z nich je Haját Tahrír aš-Šám (HTS), blízká teroristické síti Al-Káida. Damašek a Moskva své armádní operace označují za boj proti extremistům.
Podle The Guardian je mnoho civilistů v oblasti frustrováno kroky Bašára Asada, zároveň jsou ale také nespokojení se skupinou HTS, která ovládá asi 80 procent Idlibu.
Otázku bombardování chce řešit při své vůbec první cestě do Ruské federace také americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Ten se setká se svým protějškem Sergejem Lavrovem i s prezidentem Vladimirem Putinem. Kromě Sýrie chce mluvit také o dalších „agresivních a destabilizujících krocích Ruska,“ jak Pompeo sám uvedl – například o Venezuele.
