Co kdyby se Česko chovalo k Ukrajině tak, jak se měli chovat naši spojenci v roce 1938, ptá se Lukeš

Ani středeční jednání představitelů NATO a Ruska nevedlo k posunu v řešení situace na ukrajinsko-ruské hranici. „Krizi způsobilo Rusko vojenskou koncentrací na ukrajinských hranicích, a proto klíč k řešení krize je v Kremlu,“ připomíná v Interview Českého rozhlasu Plus profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu Igor Lukeš.

Interview Plus Boston Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Profesor Igor Lukeš

Profesor Igor Lukeš | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Rusko od aliance požaduje záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO. Že se tak v dohledné době nestane je ovšem jasné už kvůli tomu, že Ukrajina nekontroluje část vlastního území, což je jednou z podmínek členství.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

„Článek 10 Severoatlantické smlouvy explicitně říká, že členství je otevřené pro každý evropský stát, který sdílí hodnoty organizace a je připraven přispět k bezpečnosti v severoatlantické oblasti. Plyne z toho, že nikdo nemůže Ukrajině zavřít dveře před nosem,“ zdůrazňuje Lukeš.

Ruský prezident Vladimir Putin prý na sebe chtěl strhnout pozornost světa a naopak zakrýt stav, v němž se Rusko po letech jeho vlády nachází. „Je docela možné, že Putinovým cílem v této celé situaci je, abychom – když už nic jiného – měli z Ruska alespoň strach.“

„Když se řekne Rusko, tak si znovu lidé představují tanky a parašutisty. V 90. letech si představovali opilce, korupci a nepořádek.“

Igor Lukeš

Poukazuje přitom na to, že ruská ekonomika nepředstavuje ani desetinu té americké nebo čínské. Rusko se také potýká s úbytkem obyvatel, od roku 1991 ztratilo 10 milionů lidí a ti nejlepší ze země odcházejí. A klesat bude i závislost světa na ropně a plynu, což jsou hlavní zdroje ruského bohatství.

„Když se řekne Rusko, tak si znovu lidé představují tanky a parašutisty, zkrátka vojenskou sílu. V 90. letech si představovali opilce, korupci a nepořádek, který panoval okolo prezidenta Jelcina,“ připomíná s tím, že skutečné problémy Ruska jsou domácího charakteru, Putin ale na jejich řešení rezignuje.

„Domácí problémy Ruska mají co dělat s demokracií, se zdravotní krizí a se skutečností, že ta země je ekonomicky rozpolcená.“

Igor Lukeš

Za nepředstavitelné a iracionální považuje Lukeš to, že by se Západ připravoval napadnout Rusko. Jeho upozorňování na údajné vojenské obkličování ze strany Západu a deklarované obavy jen odvádějí pozornost od domácích problémů země.

„Ty mají co dělat s demokracií, se zdravotní krizí a se skutečností, že země je ekonomicky rozpolcená. Mezi multimiliardáře, kteří patří mezi nejbohatší na této planetě, a zbytek národa. A ta obrovská propast je nebezpečná, protože může sklapnout,“ podotýká.

Jako spojenci v roce 1938

Lukeš si stýská nad neschopností Evropské unie domluvit se na zahraniční politice, a to i kvůli středoevropským zemím. Výsledkem toho je, že o bezpečnosti v Evropě s Ruskem jednají Američané.

„Češi si dodnes rádi stěžují na to, jak se Francie a Velká Británie zachovaly během mnichovské krize. Bylo by výborné, kdyby se teď Česko začalo vůči Ukrajině chovat tak, jak si Češi představují, že se Francouzi a Angličané měli chovat v roce 1938,“ uvádí.

Americkou vyjednavačkou je náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová, která dojednávala například jadernou dohodu s Íránem. Podle Lukeše jde o vzácnou osobnost, která dokáže najít společná místa i s tím nejtěžším partnerem.

Rusko ale například návrh na větší vzájemnou kontrolu zbrojení dlouhodobě odmítá, podle Lukeše to totiž považuje za formu špionáže. Přešlapů se zároveň v minulosti dopouštěly i Spojené státy v éře prezidentů George Bushe mladšího a Donalda Trumpa, kdy vypovídaly platné dohody.

Klade si Rusko nesplnitelné požadavky, aby mělo záminku k vojenskému útoku? A existují analogie s vypuknutím 1. světové války? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Lukáš Matoška, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme