„V boji s koronavirem jsme evropskou jedničkou,“ zdůrazňuje rád slovenský premiér Igor Matovič (OĽaNO). A čísla mu dávají za pravdu, od pátku do neděle u našich východních sousedů zaznamenali pouhé dva nové nakažené z více než šesti tisíc provedených testů. „Byla to zvláštní náhoda a štěstí. Kdyby Slovensko zrovna neměnilo vládu, tak by byl dopad asi vážnější,“ komentuje vývoj pro server iROZHLAS.cz sociolog Michal Vašečka.

Tento článek je více než rok starý.

Bratislava 8:22 12. května 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Slovensko má skutečně výrazně méně nakažených a mrtvých než okolní státy. Nemoc covid-19 se podle pondělních dat potvrdila u 1457 lidí, z nichž 937 se již vyléčilo. Mrtvých evidují na Slovensku 26.

‚Jako za komunistů.‘ Překročení slovenských hranic je podmíněno placenou karanténou ve státním zařízení

Číst článek

Díky příznivým číslům se minulou středu rozvolnily hned dvě fáze opatření, znovu se otevřely obchody, hotely či muzea. Opět se mohou konat bohoslužby či svatby, zavřené zůstávají školy, nákupní centra a hranice. Na rozdíl od Česka musí lidé, kteří se vrátí ze zahraničí, nastoupit čtrnáctidenní státní karanténu.

Ze slovenské společnosti je podle sociologa Michala Vašečky navzdory tomu cítit velká nespokojenost a tlak na to, aby byla opatření rozvolňována ještě rychleji.

„Slovenská ekonomika je exportně zaměřená a ukazuje se, že propad bude strašidelný. Vypadá to na nárůst nezaměstnanosti až na 15 procent. Mnoho podnikatelů nemělo nijak velké rezervy a nepočítali s tím, že by mohlo něco takového přijít,“ popisuje Vašečka pro iROZHLAS.cz.

Vláda však odmítá uvolňování urychlit, premiér Matovič v pořadu V politike na televizi TA3 uvedl, že se v zemi může pohybovat až 2500 neidentifikovaných nakažených lidí.

Souhra okolností

Důvody příznivého průběhu pandemie lze podle slovenského sociologa spatřovat v souhře různých aspektů. „Komunistická historie a s ní spojené podřizování se autoritám, očkování proti tuberkulóze, rychlé omezení pohybu a povinnost nošení roušek,“ vyjmenovává s tím, že jde podle něj zatím jen odhadovat, co skutečně hrálo roli.

Slovenští státníci deklarovali podporu NATO a EU. ‚Záleží nám na jednotné politice,‘ řekla Čaputová

Číst článek

I podle Martina McKee z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny stojí za úspěchy středoevropského regionu v boji proti koronaviru včasná reakce a povinnost nošení roušek ještě dříve, než takové doporučení vydala Světová zdravotnická organizace. „Česko a Slovensko jednaly velmi, velmi rychle,“ uvedl pro Financial Times.

Vašečka přichází s teorií, že menšímu šíření viru pomohla i malá urbanizovanost země. „Největší město Bratislava má necelý půl milion obyvatel, Košice 250 tisíc, nemáme velké letiště... Slovensko je v porovnání se západní Evropou i Českem velmi rurální. Jsme periferií Evropské unie. Co je ale obvykle nevýhodou, teď zafungovalo jako výhoda,“ popisuje.

Lidé byli z epidemie vystrašení, a proto i poslušní, říká. Na druhé straně ale Slováci například nevěří svému zdravotnictví. „Lidé vědí, že když onemocní, tak jim nikdo příliš nepomůže. Po zkušenostech, které mají Slováci s vlastním zdravotnictvím, se upřímně lekli, že by tam museli nějakou dobu trávit,“ přibližuje sociolog.

Střídání kabinetů

Velmi zajímavou roli ve slovenském potýkání se s koronavirem hraje i výměna vlády. Matovičovo hnutí OĽaNO ovládlo parlamentní volby 29. února, první nakažený nemocí covid-19 se v zemi objevil šest dní poté.

Pellegrini: Matovič je bavič slovenské politiky. Teď musí předvést profesionalitu v řízení státu

Číst článek

Zatímco Matovič svůj kabinet teprve skládal, končící vláda Petera Pellegriniho (Smer-SD) přijala velmi rychle tvrdé restrikce s tím, že ekonomické dopady už stejně budou na nové garnituře.

„Byla to zvláštní náhoda a štěstí. Kdyby Slovensko zrovna neměnilo vládu, tak by byl dopad asi vážnější,“ myslí si Vašečka. „Pellegriniho vláda neměla co ztratit a Matovič naskočil do rozjetého vlaku, chtěl ukázat rozhodnost a že není jen ukřičený opoziční politik.“

Matovičova čtyřkoaliční vláda byla v rouškách a rukavicích jmenována 21. března, ve Slovenské národní radě disponuje ústavní většinou 95 hlasů. Kabinet ihned přijal ekonomický balík podobný tomu českému – finanční injekce pro zaměstnance, firmy i živnostníky.

Další česko-slovenskou podobností může být Matovičův způsob komunikace. Podobně jako český premiér Andrej Babiš (ANO) se podle Vašečky zhlédl ve vládním mikromanagementu, snaží se vytvářet dojem, že osobně řeší sebemenší detail. „Někteří lidé jsou z toho konsternovaní. Dělá nekonečné tiskové konference, dříve dokonce několikrát za den. Upřímně, jsem z něj dost na prášky.“

Kdo je Igor Matovič? Tu otázku si teď klade celé Slovensko, říká zpravodajka Českého rozhlasu

Číst článek

Podle sociologa sice oba premiéři mají mnoho společných vlastností, liší se však v jedné zásadní věci: „Oba dva jsou podnikatelé, mají zjednodušené technokratické vidění politiky a světa. Zároveň velmi podléhají úzkému kruhu poradců a blízkých. Oba dělají populistickou politiku. Andrej Babiš je ale sekulární a mimořádně neideologický člověk. Igor Matovič je tradicionalista, římský katolík a obklopuje se lidmi, které bych dokonce označil za bigotní katolíky.“

Komentátorka Českého rozhlasu Plus Kamila Pešeková tvrdí, že se Matovič snaží být „ředitelem celého Slovenska“, čímž způsobuje zmatek. „Zrovna teď by Slovensko potřebovalo mít rozvážného premiéra, týmového hráče, který vystupuje zodpovědně a je schopný si někdy i přiznat chyby,“ říká.

S tím Vašečka v zásadě souhlasí. Podle něj se svým chováním rodák z Trnavy stále ještě premiérem tak úplně nestal. „Nadále pokračuje v efektní apolitické a populistické politice, agendu částečně podmiňuje veřejným míněním. Státníkem se zatím nestal,“ myslí si.

‚Vypnutí Slovenska‘

Statistiky nakažených a zemřelých na Slovensku hrají v Matovičův prospěch, premiér si brzy připsal i první „protikorupční skalp“, když policie obvinila exšéfa správy státních hmotných rezerv Kajetána Kičuru z přijímání úplatků a legalizace příjmu z trestné činnosti. Vyšetřován je mimo jiné i proto, že při nákupu zdravotnického materiálu během pandemie uzavíral podezřelé obchody.

Exšéf slovenských hmotných rezerv uzavíral během pandemie podezřelé obchody. Policie ho obvinila

Číst článek

Mimo to už má ale nový premiér za sebou i první velkou politickou prohru. Před měsícem překvapil návrhem na „vypnutí Slovenska“. Během tří až čtyř týdnů výjimečného stavu měl naprosto ustat život v zemi, lidé podle jeho návrhu měli zůstat celou dobu doma, přičemž by je zásobovala armáda a integrovaný záchranný systém.

„Nebudeme se s tím trápit rok a půl, ale na tři týdny vypneme Slovensko úplně. Uděláme s virem krátký proces, jako to udělali ve Wu-chanu. A potom se nadechneme. Byli bychom ostrůvkem naděje pro celou Evropu. Je to takový můj sen,“ řekl Matovič.

S tím ale nesouhlasila prezidentka Zuzana Čaputová, opozice, experti ani dva ze tří jeho koaličních partnerů. Jak šéf SaS Richard Sulík, tak první místopředsedkyně Za ľudí Veroninika Remišová kategoricky prohlásili, že to nepodpoří. Matovič nakonec po týdnu kapituloval.

I bez těchto brutálních opatření ale Slovensko patří k zemím, které se s koronavirem potýkají nejlépe. Server Worldcrunch jej zařadil po bok Vietnamu, Jižní Koreje nebo Nového Zélandu.

Na Slovensku jinak nadále zůstává nejoblíbenější političkou prezidentka Čaputová. V nedávných průzkumech společností Focus a AKO skončila na prvním místě. Premiér Matovič se také drží v popředí a udržuje si větší podíl lidí, kteří jej vnímají pozitivně než negativně.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít