Kvůli plagiátu zažívá Matovič horké chvíle. Kauza je pro něj nepříjemná, koalicí ale neotřese, míní expert

Ani ne půl roku od jmenování do funkce premiéra má za sebou Igor Matovič první hlasování o vyslovení nedůvěry. Páteční pokus opozice o jeho odvolání Matovič podle očekávání ustál, plagiátorská kauza pro něj ale znamená značné nepříjemnosti. Jak pro iROZHLAS.cz podotýká politolog Grigorij Mesežnikov, skandál kvůli opsané diplomové práci může vést k odlivu části jeho voličů, stabilita koalice ale zatím v ohrožení není.

Analýza Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čtyři měsíce od jmenování do funkce premiéra má za sebou Igor Matovič první hlasování o vyslovení nedůvěry | Zdroj: Reuters

„Vy mě chcete soudit po 22 letech za to, jestli jsem někde dal správně uvozovky, nebo ne? Já mám v této věci svoje svědomí čisté,“ uvedl Matovič během projevu, kterým se snažil v plagiátorské kauze obhájit.

Jsem zloděj, prohlásil Igor Matovič. Tak vypadá slovenská plagiátorská republika

Číst článek

Podle listu Denník N slovenský premiér ve své diplomové práci z roku 1998 opsal celé pasáže ze dvou knih, doplnil několik stránek textu a výsledek odevzdal jako své dílo, aniž použité zdroje řádně citoval. Sám Matovič přiznává, že jeho práce není z nejlepších, vědomě prý ale nepodváděl.

Zjištění, které se v posledních týdnech dostalo do centra pozornosti slovenské veřejnosti, nakonec vedlo k hlasování o vyslovení nedůvěry. Důvodů k odvolání Matoviče je podle opozice ale víc. Tvrdí, že premiér neplní programové prohlášení vlády ani svůj slib vykonávat funkci čestně a svědomitě v zájmu občanů a že Slovensko nemá strategii postupu země po koronavirové krizi.

Jak se vzhledem k rozložení sil v parlamentu dopředu čekalo, Matovič pokus opozičních stran o odvolání ustál. Po debatě, která trvala s přestávkami téměř osmnáct hodin, předsedu vlády během pátečního hlasování podpořilo 78 ze 125 přítomných poslanců. Pro jeho odvolání jich hlasovalo 47. Vládní strany totiž mají v parlamentu pohodlnou většinu.

„Z politického hlediska je poměr sil jasný, myslím si proto, že jeho pozici uvnitř koalice kauza neohrozí,“ komentuje pro iROZHLAS.cz ředitel slovenského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.

Podle politologa je třeba brát v potaz to, že současná koalice vznikla poměrně nedávno po dlouholetém vládnutí strany Smer-SD Roberta Fica, která „přivedla do politické praxe na Slovensku mafiánské způsoby“. Na pozadí toho všeho je plagiátorská kauza vnímaná jako přešlap, který by neměl ohrozit stabilitu vlády, tvrdí Mesežnikov.

Dodává ale, že kauza může mít na premiéra negativní dopad v podobě odlivu části voličů.

Fabuloval, nepřesvědčil

„Zatím vidíme, že nejcitlivěji na kauzu reagují lidi s vysokoškolským vzděláním. Tedy lidé, kterým záleží na tom, aby bylo vysoké školství kvalitní – přeci jen je to přešlap, který by měl mít nějaké následky,“ říká Mesežnikov s tím, že informace o údajném opsání diplomové práce samozřejmě vedou k poškození reputace Matoviče. A nejen jeho, ale také dalších vysoce postavených ústavních činitelů.

Zpřísňování interrupcí na Slovensku. Rozštěpí nový zákon o potratech vládní koalici?

Číst článek

Slovenský premiér totiž není prvním politikem současné vládní koalice, který čelí obvinění z plagiátorství. Do hledáčku médií se už dříve dostal předseda parlamentu a šéf druhého nejsilnějšího vládního hnutí Sme rodina Boris Kollár, který ve své diplomové práci bez uvedení zdroje údajně zkopíroval cizí texty.

Proti Kollárovi se vymezily i dvě menší koaliční strany Sloboda a Solidarita a hnutí exprezidenta Andreje Kisky Za ľudí, hlasování o jeho odvolání z čela parlamentu se pak jejich poslanci ale nezúčastnili.

Teď je v centru pozornosti samotný premiér, který se dostal do čela Slovenka po úspěchu v únorových parlamentních volbách. Jako opoziční politik přitom sám kritizoval tehdejšího šéfa sněmovny Andreje Danka kvůli obvinění z plagiátorství a vybízel ho k rezignaci. Jak ale dnes tvrdí, on na rozdíl od Danka zkopíroval jinou práci a tu odevzdal.

„Pro Igora Matoviče je to velmi nepříjemné, protože se pohybuje v prostředí voličů, kteří ho ve volbách podpořili právě kvůli jeho nastavení na boj proti korupci. Mezi nimi je podle mě hodně středo-pravých voličů, kteří by za jiných okolností možná podpořili jiné strany, ale kvůli jeho protikorupční rétorice a reálné šanci porazit Smer zareagovali takto,“ míní slovenský odborník.

Výsledek Matovičova hnutí je ohromující, vypadnutí liberální koalice je ale šokující vývoj, říká expert

Číst článek

Podle Mesežnikova je možné, že právě tito voliči přestanou Matoviče a jeho hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) podporovat, pokud jeho reakce na plagiátorskou kauzu nebude v očích veřejnosti dostatečně důvěryhodná. To se Matovičovi zatím příliš nedaří, myslí si analytik.

„Podle mě na celou kauzu zatím nereaguje příliš přesvědčivě. Při odrážení útoků opozice, které se týkaly jiných kritických bodů, byl Matovič během pokusu o jeho odvolání mnohem přesvědčivější, ale když vysvětloval plagiátorskou kauzu, přesvědčivý příliš nebyl. Fabuloval a zlehčoval význam toho, co se stalo,“ popisuje Mesežnikov.

Matovičův přístup k plagiátorské kauze tak podle něj může vést k částečnému odlivu voličů. Odborník nicméně podotýká, že na odhadnutí voličských nálad je stále velmi brzy.

Nový konkurent na scéně

Částečný vhled do aktuálních voličských nálad na Slovensku tento týden přinesl průzkum agentury AKO.

Dotazování probíhalo od 7. do 17. července, skončilo tedy pouhý den poté, co Matovičova plagiátorská kauza odstartovala. I bez toho ale průzkum nedopadl pro vládní koalici nejpříznivěji, podle aktuální sondáže by totiž vládní strany přišly ve sněmovně o většinu – místo nynějších 95 křesel z celkových 150 by podle průzkumu získaly jen 74.

Hnutí OĽaNO, které v únorových volbách získalo 25,2 procenta hlasů, by v červenci volilo 23,5 procenta Slováků. Na druhém místě by se se ziskem 16,7 procenta umístila nová strana expremiéra Petra Pellegriniho Hlas-sociální demokracie. Strana Roberta Fica by skončila s 11 procenty třetí.

Smer je po Pellegriniho odchodu za zenitem, stal se toxickým. Fico skončí jako Mečiar, říká politolog

Číst článek

Pellegriniho strana v průzkumu obsadila druhé místo, přestože je její zrod teprve v samých začátcích. Jméno strany Hlas-SD, kterou někdejší předseda slovenské vlády založil s několika kolegy po vnitrostranickém rozkolu s Ficovou partají, získala oficiální název na konci června. A už teď je vidět, že míří vysoko.

„Šestnáct procent se mi zdá jako přehnané. Uvidíme, jaká bude reálná podpora, až strana začne skutečně fungovat. Pellegrini ale zřejmě oslovil část tradičních voličů Smeru, i těch, kteří se únorových voleb nezúčastnili. Podle mě se proto dá čekat, že se svede velký zápas mezi Ficem a Pellegrinim o elektorát, který byl dříve téměř celý mobilizovaný ve prospěch Smeru,“ odhaduje Mesežnikov.

Podle odborníka nové straně nahrává především diskreditace Smeru, ke které došlo po turbulentních událostech v roce 2018 souvisejících s vraždou novináře Jána Kuciaka. Teď se zklamaným voličům nabízí nová alternativa v podobě Pellegriniho, který splňuje jejich představy o tom, jak by měl vypadat levicový politik. Má navíc určité osobní charakteristiky, které ho od Fica odlišují, tvrdí politolog.

„Část voličů Smeru během voleb zůstala doma, část se přesunula k jiným stranám a teď přichází Pellegrini, který má sice velkou zodpovědnost za to, co se na Slovensku odehrávalo, protože byl loajálním členem strany, ale má jiný image. Nepoužívá agresivní, radikální rétoriku. Je mladší a dynamičtější a jako předseda vlády u jisté části voličů získal kredit,“ vysvětluje Mesežnikov.

Hlas-SD tak podle něj má šanci být úspěšnou stranou, otazník ale visí nad tím, jak k ní budou přistupovat ostatní politické subjekty. „Protože vzhledem k tomu, že ji založili velcí loajalisti Roberta Fica, si myslím, že se svým politickým profilem od Smeru až tak neodlišuje,“ dodává.

Přes klesající popularitu a vnitrostranický rozkol bude slovenský opoziční Smer dál vést expremiér Fico

Číst článek

U moci až do konce?

Po vraždě Jána Kuciaka, propadu Smeru-SD Roberta Fica a únorových volbách je vznik nové sociálnědemokratické strany dalším náznakem proměny slovenské politické scény. Kvůli plagiátorským kauzám zažívá perné chvíle i nová vládní koalice, poměr pátečního hlasování nicméně ukazuje, že soudržnost koaličních stran je stále vysoká.

„Zatím se mi zdá, že navzdory všem vnitřním problémům a stylu komunikace Igora Matoviče zůstává koalice silná,“ míní ředitel slovenského Institutu pro veřejné otázky, podle kterého u koaličních stran stále převažuje snaha prosadit reformy a nepřipustit k moci Roberta Fica ani Petra Pellegriniho. Nedá se ale vyloučit, že se neobjeví jiný skandál nebo kauza, která to může změnit.

„Jak se ukazuje, kauza plagiátu Igora Matoviče a dalších koaličních politiků stabilitou vlády neotřásla. Myslím, že bude stále převažovat snaha o uskutečnění reforem a udržení stability se zdůvodněním, že je v zájmu státu, aby současná vláda byla u moci co nejdelší dobu. Pokud nedojde k nějakým převratným zjištěním, která by mohla politiky a vládní koalici kompromitovat, může tahle koalice setrvat u moci i celé volební období,“ uzavírá Mesežnikov.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme