Imigrace povede k nárůstu popularity extremistických stran, varují experti

Evropa nesmí v souvislosti s imigrační vlnou propadnout hysterii, zároveň je ale nutné příliv běženců zastavit. Prohlásil to europoslanec za ODS Jan Zahradil, který v této souvislosti varuje i před růstem popularity extremistických stran zneužívajících problematiku uprchlíků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Migrace (ilustrační foto) | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Podle zástupců organizací pomáhajících běžencům by se ale Evropa měla zaměřit i na zločinecké skupiny profitující ze současné imigrační vlny.

„Myslím, že se Evropa musí uzavřít, alespoň na čas, a dát jasně najevo, že za určitých podmínek není ochotna a schopna další uprchlické vlny přijímat. A to právě proto, aby v lidech neživila falešné naděje,“ říká Zahradil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je třeba nabídnout organizovanou legální migraci, prohlašuje Jan Šrot z Národní organizace pro migraci v příspěvku Roberta Mikoláše

Podle Jana Šrota z Národní organizace pro migraci je však restrikce jen jedním z nutných opatření:

„Je potřeba i nabídnout něco místo převaděčů, tedy legální možnost přijít a pracovat v Evropě. Organizovanou legální migraci.“

V zemích Evropské unie požádalo za první tři měsíce tohoto roku o azyl už 185 tisíc lidí. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat jde ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 o nárůst o 86 %.

Nejvíce žadatelů pochází z Kosova, za nimi následují Syřané a Afghánci. Právě uprchlíci z Blízkého Východu a také z Afriky hledají útočiště na evropském kontinentu a míří přes Středozemní moře do Itálie nebo do Řecka.

Milán se brání náporu uprchlíků

Úřady na Apeninském poloostrově proto žádají Evropskou unii o pomoc při rozdělování imigrantů. Samy už totiž současný nápor zvládají jen s obtížemi.

„Dříve byla situace řešitelnější v tom, že sem přijeli, a pak pokračovali dál na sever. Teď se však vracejí, protože je sousední státy nepřijmou. Takže řešíme, co s nimi. Na základě Dublinské dohody je totiž za žadatele o azyl odpovědná země, kde žádost podají,“ vysvětluje Cossimo Palazzo z milánské radnice.

Právě Milán patří k největším italským městům, které čelí náporu uprchlíků. Ti se shromažďují na hlavním vlakovém nádraží i v městských parcích. Některým obyvatelům to vadí a rádi by je poslali pryč. Jiní se jim naopak snaží maximálně pomoci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je třeba nabídnout organizovanou legální migraci, prohlašuje Jan Šrot z Národní organizace pro migraci v příspěvku Roberta Mikoláše

Jak ale přiznává, finanční prostředky už jim dochází, a bezradní už jsou i na milánské radnici.

„Velkým problémem je vyplnění jejich času. Snažíme se jim proto zajistit vzdělávání, výuku italštiny, nabízíme sportovní aktivity. Máme strach, aby v případě nečinnosti neupadli do deprese a třeba nezačali páchat trestnou činnost,“ říká Alberto Vitalli z milánské arcidiecéze.

„Není to jen problém Itálie, ale celé Evropy, jak vzniklou situaci řešit. O uprchlíky by se měly postarat všechny země Evropské unie podle dohodnutých kvót. Do Milána od loňského roku přijelo na 60 tisíc lidí ze Sýrie a z toho bylo 15 tisíc dětí. My sami to prostě nezvládneme,“ dodává Pallazo.

Tématu se věnuje i dnešní pořad Zaostřeno, který na ČRo PLUS začíná v 18.40.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme