Index demokracie: Česko se rok od roku propadá, situace se zhoršuje v celém světě

Časopis The Economist každý rok vydává takzvaný Democracy Index - měřítko toho, jak si jednotlivé země světa vedou v udržování demokracie. Podle aktuálních dat se situace všude na světě zhoršuje - včetně Česka.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Loňský rok znamenal podle Economistu pro demokracii takřka pohromu.

Světový průměr indexu, který na základě 60 indikátorů hodnotí stav politické svobody na stupnici od 1 do 10, klesl nejvíc za poslední roky. Ke zlepšení nedošlo v žádné části světa.

Čtyři kategorie zemí

The Economist upozorňuje na čím dál rozdělenější společnost ve vyspělých zemích i na omezování svobody slova.

Index rozlišuje čtyři kategorie zemí: autoritářské režimy (index od 1 do 4), hybridní režimy (tedy ty s prvky demokracie i diktatury, s indexem od 4 do 6), demokracie s chybami (6-8) a plnohodnotné demokracie (8-10).

Česko až do roku 2013 patřilo do poslední jmenované kategorie, od té doby však jeho hodnocení setrvale klesá.

Oproti roku 2016 si v aktuálním vydání žebříčku pohoršilo o 0,2 bodu. S 7,62 bodu je tak na 34. místě ze 167 sledovaných zemí. Přesto jde po Estonsku o druhý nejlepší výsledek ze zemí bývalého východního bloku.

Vůbec nejlépe je na tom Česko ze zemí visegrádské čtyřky. Sousednímu Slovensku přidělili autoři žebříčku 7,16 bodu, Polsku 6,67 bodu a Maďarsku 6,64 bodu.

V přiložené zprávě zmiňují mimo jiné kontroverzní polskou justiční reformu a politický tlak maďarské vlády na nezávislá média.

Nejlépe je na tom Skandinávie

Šedesátku indikátorů dělí The Economist do pěti kategorií: volební proces a pluralismus, funkčnost vlády, politická participace, politická kultura a občanská práva. 

Svoboda médií

Jedním ze sledovaných faktorů, které důvodová zpráva vyzdvihuje, je svoboda médií. Tam Česko s 8 body s 10 skončilo před Polskem nebo Maďarskem, ale za většinou zemí západní Evropy.

Přední místa žebříčku dlouhodobě patří skandinávským zemím. Letos tvoří první trojku Norsko, Island a Švédsko, následují je Nový Zéland, Dánsko, Irsko, Kanada, Austrálie, Finsko a Švýcarsko. Index demokracie převyšující devítku má pouze těchto deset zemí.




Před Českem, tedy v první třicítce, se umístila i řada západoevropských zemí, mezi jinými Německo, Velká Británie, Španělsko nebo Francie. Spojené státy se spolu s Itálií umístily na 21. místě. Mezi autoritářské režimy pak index řadí Rusko i Čínu. Na samém konci žebříčku je Sýrie s 1,43 a Severní Korea s 1,08 bodu.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme