Indie a Pákistán po dvou letech znovu jednají
Zajistit mír a bezpečnost v regionu, to je cíl obnovených jednání mezi Indií a Pákistánem. Dialog obou znesvářených jaderných velmocí byl přerušen před více než rokem, po teroristickém útoku v indické Bombaji. Stopy teroristů vedly k pákistánským ozbrojencům a Díllí proto přerušilo své jednání s Islamabádem.
Za jednací stůl dnes zasedli zástupci rozhádaných sousedů, aby dohodli kdy, kde a o čem bude znovu nastartovaný dialog. Ten přerušil útoku teroristů v Bombaji, který si vyžádal 166 obětí.
Dnes jsou obě země pod velkým tlakem mezinárodního společenství, aby znovu navázaly vzájemný dialog. Západ chce vtáhnout Pákistám znovu do hry. Jeho podporu potřebuje pro úspěšné řešení konfliktu v Afghánistánu. Pákistán by mohl sehrát klíčovou roli v usmíření kábulské vlády a vzbouřenců z Talibanu.
O vztazích mezi Indií a Pákistánem v kontextu obnovených jednání mluvila na Rádiu Česko novinářka a odbornice na tento region Pavla Jazairiová.
Jablkem sváru mezi Indií a Pákistánem je hlavně Kašmír, na který si obě strany dělají nárok. Spor se vleče od rozdělení subkontinentu v roce 1947.
Dillí chce jednat hlavně o mezinárodním terorizmu. Pákistán uvedl, že bude hovořit o všech problémech, mezi které patří i situace ve sporném Kašmíru. Žádné konkrétní výsledky se neočekávají, ale rozhovory se považují za možný začátek dalších mírových vyjednávání. Obnovená jednání však nebudou na nejvyšší úrovni. Sejdou se tajemníci ministrů obou zemí.
Pákistán je pro Indii neléčenou ranou
O jednání Indie a Pákistánu mluvil na Rádiu Česko zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
"Jednání probíhají ve chvíli kdy se Američané pokoušejí o rozhodující úder proti základnám terorismu v Afganistánu. Pákistán je americký spojenec, nicméně iniciátorem rozhovorů je indický premier Manmohan Singh, muž pro kterého je mír s Pákistánem politickou prioritou, ale také politickým rizikem. Neboť jak Indie, tak Pákistán jsou jaderné velmoci a mír jim umožní stabilizovat vnitřní situaci. Obě jsou zmítány korupcí a bojem o moc. Obě musí čelit ekonomickým problémům," vysvětluje znalkyně regionu Pavla Jazairiová.
Podle pozorovatelů indický premiér zatím nedokázal občanům své země vysvětlit, proč je mír s Pákistánem v národním indickém zájmu. Tím spíš, že v Kašmíru stále dochází k novým útokům, za kterými by měla stát zejména pákistánská organizace Lakškar - e- Taiba, která si údajně útok na Mumbaj objednala.
Indický premiér má tedy proti sobě jak veřejné mínění, tak opozici, hinduistickou nacionalistickou stranu Bharatiya Janata, která jednání s Pákistánem odmítá.
"Jisté je, že indický premiér má na jednání zájem. Jeho země, chce být vlivným a silným regionálním hráčem a k tomu potřebuje ekonomickou stabilitu zejména pokud jde o vztahy s Pákistánem. Pro Indii je Pákistán otevřená neléčená rána," pokračuje novinářka Jazairiová.
Pákistán je ovšem v obtížné situaci, která vyplývá z jeho sousedství s Afganistánem. Nemá skutečnou kontrolu nad takzvyným kmenovým územím podél hranic. Vliv Talibánu je tam nesmírný a ve skutečnosti by Pákistán rád s Tálibanem uzavřel příměří.
"Od této schůzky není nutné očekávat průlom. Strany se nejsou schopny dohodnout ani na agendě jednání. Indie by se chtěla dohadovat pouze o boji proti terorismu, Pákistán by chtěl řešit i Kašmírskou otázku. Proto je velmi rozumné, že jednají za zavřenými dveřmi a pokud se dohodnou alespoň na termínu další schůzky, tak to vůbec nebude špatné," říká zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
