‚Černá houba‘ v Indii postihla tisíce lidí s covidem. Smrtelné plísně zasahují i pacienty v Evropě

Zprávy o tisících Indech, které kromě covidu postihla i nemoc označovaná jako „černá plíseň“, v minulých týdnech přitáhly značnou mediální pozornost. Vzácná choroba si v Indii vyžádala stovky obětí, dalším se pak podařilo zachránit život mimo jiné i chirurgickým odstraněním oka, díky kterému se infekce nerozšířila do mozku. Případy nebezpečných plísňových infekcí se však objevily také u covidových pacientů v dalších zemích včetně evropských.

Dillí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vzácná choroba si v Indii vyžádala stovky obětí, dalším se pak podařilo zachránit život mimo jiné i chirurgickým odstraněním oka | Zdroj: Reuters

Když se 65letý Saheba Rao Šinde minulý měsíc zotavil z prodělaného covidu, jeho rodina věřila, že má to nejhorší za sebou.

Vedoucí mise Člověka v tísni: Katastrofa v Nepálu je násobně horší než statistiky. Lidé často umírají doma

Číst článek

O několik týdnů později ale přestal vidět na jedno oko a jeho zdravotní stav se opět zhoršil. Lékaři mu následně diagnostikovali mukormykózu – nemoc označovanou také jako „černá plíseň“ nebo „černá houba“, jejíž průběh může být velmi vážný či dokonce smrtelný.

„Otec byl fit a zdráv, teď se mu ale nechce jíst. Museli mu také vytrhat zuby, je to velice smutné,“ popisuje jeho dcera agentuře Reuters, podle které plísňová infekce v Indii postihla už více než 40 tisíc lidí.

Vzácná nemoc, která se projevuje zčernáním tkání kolem nosu, rozmazaným nebo dvojitým viděním, bolestí na hrudi, dýchacími potížemi nebo vykašláváním krve, nejčastěji napadá lidi s oslabeným imunitním systémem.

„Vidíme mnoho případů mukormykózy spojených s nákazou covidem, protože jak víme, samotný covid imunitu (pacientů) snižuje,“ vysvětluje Charuta Mandkeová z oftalmologického oddělení jedné z bombajských nemocnic.

Lékaři se nicméně domnívají, že důvodem mohutného rozšíření mukormykózy by mohlo být také užívání steroidů k léčbě závažného průběhu covidu-19. Tyto protizánětlivé léky totiž snižují imunitu a zvyšují hladinu cukru, právě tyto dva faktory přitom „černé plísni“ pomáhají v šíření.

Podle odborníka na houbové choroby Tima Chillera tak vzniká „nešťastně dokonalá bouře“, která vysvětluje, proč je počet pacientů v Indii tak vysoký. Jak ale upozorňuje britský deník The Guardian, případy nebezpečných plísňových infekcí spojených s covidem-19 se objevují po celém světě, včetně evropských zemí. 

Oddělení jedné z indických nemocnic, kde se léčí lidé s mukormykózou | Zdroj: Reuters

Další nebezpečí: aspergilóza

U pacientů s vážným průběhem covidu-19 se objevily i další plísňové infekce způsobené patogeny, jakými jsou například plísně rodu Aspergillus a kvasinky označované jako Candida auris.

Jednou z nejčastějších je plicní aspergilóza – poměrně běžná houbová infekce, která se často vyskytuje v kombinaci s chřipkou. Lékaři ve Spojených státech, Velké Británii nebo Francii ji ale odhalili také u pacientů s kritickým průběhem covidu.

Na nebezpečí plicní aspergilózy u covidových pacientů upozorňuje i nedávná studie, která zkoumala průběh covidu u celkem 1421 pacientů z nejrůznějších zemí. Aspergilóza se objevila u více než 13 procent těchto pacientů, z nichž téměř polovina zemřela.

Počty nakažených v Indonésii strmě rostou. Může za to špatný přístup úřadů i únava veřejnosti z restrikcí

Číst článek

„V zásadě platí, že čím více jsou plíce virem poškozeny, tím větší je pravděpodobnost plísňové infekce,“ vysvětluje pro The Guardian odborník na plísňová onemocnění z Královské univerzity v Londýně Darius Armstrong-James, podle kterého jsou plísňové infekce mnohem nebezpečnější než ty bakteriální.

„Obtížně se léčí i diagnostikují a vedou k mnohem vyšší úmrtnosti,“ dodává lékař, který zároveň odhaduje, že aspergilóza postihuje asi 10 až 15 procent pacientů, kteří se v britských nemocnicích zotavují z těžkého průběhu covidu-19.

Odborník na infekční choroby z Univerzity v Manchesteru David Danning zároveň poukazuje na to, že aspergilóza je na rozdíl od mukormykózy daleko hůře rozpoznatelná. Zatímco pacienti s „černou plísní“ dle jeho slov vypadají na první pohled „hrozně“, u aspergilózy to ihned vidět není.

Potvrzení jejího výskytu u pacienta pak probíhá velmi obtížně. Lékaři musí hospitalizovanému odebrat tekutinu z plic, takový postup je v nemocnicích v Evropě či Severní Americe běžný, jinde tomu tak ale nemusí být.

„Někteří nebudou chtít tekutinu odebírat, protože tu je riziko, že se covid dostane do prostoru jednotky intenzivní péče a nakazí tak osoby provádějící tento zákrok,“ tvrdí Danning.

Odborníci včetně Tima Chillera přitom upozorňují, že aspergilóza může být stejně smrtelná jako mukormykóza, zejména pokud jde o pacienty s těžkým průběhem covidu-19. Lékaři by proto měli mít tato plísňová onemocnění na paměti, v opačném případě hrozí, že diagnózu neodhalí včas, nenasadí vhodnou léčbu a život pacienta se nepodaří zachránit.  

Muž, kterému kvůli mukormykóze museli lékaři chirurgicky odstranit oko, čeká před nemocnicí na taxík | Zdroj: Reuters

Léčba mukormykózy

Zatímco západní nemocnice jsou na podobné zákroky velmi dobře vybavené, Indie má prostředky pro záchranu pacientů výrazně omezenější. Epidemie černé plísně navíc zasáhla indické zdravotnictví v době, kdy bylo už tak přetížené pacienty s covidem.

Zodpovědní lidé i krátké lokální lockdowny. V Indii klesají počty nově nakažených i umírajících s covidem

Číst článek

Léčba mukormykózy je přitom zdlouhavá a složitá. Pacientům je nasazován Amphotericin B, tedy antimykotikum, kterým se tato infekce léčí, velmi často se ale plíseň odstraňuje chirurgicky. Lékaři musí některým pacientům dokonce odstranit oko, aby infekci zabránili v dalším šíření a nedostala se až do mozku. Podobné operace ale v Indii zvládnou jen nemocnice ve větších městech, lidé v odlehlejších oblastech takové možnosti nemají.

Indie nicméně není jedinou zemí, kde se potenciálně smrtelná choroba v souvislosti s covidem vyskytla. Několik případů ohlásil také Egypt nebo Omán, kde od začátku června roste počet nakažených i úmrtí spojených s koronavirem.

Naopak v Indii je epidemie covidu na ústupu, odborníci ale neskrývají obavy, že se koronavirová krize a s tím i černá plíseň vrátí.

„Se snížením případů covidu mukormykóza ustoupí a vrátí se na výchozí úroveň…Pokud ale nezjistíme, proč ke (zvýšenému výskytu mukormykózy) dochází, ve třetí vlně se to všechno může vrátit,“ varoval před nedávnem pro americký deník The New York Times indický epidemiolog Dilep Mavalankar.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme