Za jízdu na koni kamenování, za knírek smrt. Indie bojuje i v 21. století s diskriminací nejnižších kast
Indická ústava zakazuje veškerou diskriminaci na základě kastovního původu už víc než 70 let. Přesto je rozsáhlá diskriminace těch nejnižších kast každodenní indickou realitou. Diskriminace nabírá nejrůznějších podob: od horšího přístupu ke vzdělání a k zaměstnání, až po brutální útoky na příslušníky nejníže postavených kast – takzvaných dalitů, nebo nedotýkatelných.
Záminky k takovým útokům mohou být zcela malicherné. Například pěstování mužného kníru v oblastech, kde se příslušníci vyšších kast domnívají, že něco takového dalitům nepřísluší.
Ostatně – v půli března tak byl zavražděn Džíténdra Méghvál. Podle některých zpráv bylo kromě kníru příčinou útoku také to, že se Džíténdra před dvěma lety na jednoho z útočníků vyzývavě podíval.
Podobně jako v jiných případech, i tady byl záminkou k útoku pocit, že si dalité nárokují privilegia, která by měla zůstat vyhrazená příslušníkům vyšších kast.
Specifickým tématem indických médií se v poslední době staly třeba útoky na svatební průvody. Hlavně na západě země je zvykem, že ženich jede na koni. Ovšem pokud pochází z dalitské kasty, může se mu to stát osudným, protože z pohledu vyšších kast tím útočí na jejich postavení.
Někdy, jako v tomto případě zachyceném televizí NDTV, musí bezpečnost takového průvodu zajišťovat policie. Ta ale není všudypřítomná a na mnoha místech možná ani dost motivovaná k tomu, aby dality chránila. Jindy průvod narazí na blokádu a příslušníci vyšších kast donutí ženicha sesednout.
Někdy ale veřejné potupení nestačí a všechno skočí házením kamenů, násilnými střety, vypalováním dalitských domů nebo vraždou.
Kníry a ježdění na koni jsou přitom jen dva příklady diskriminace, které dalité čelí. V praxi je to tisíc a jedna drobnost: příliš hlasitá hudba, nošení turbanů, druh vyzvánění v mobilu - příčinou sporů, útoků i vražd se může stát prakticky cokoli.
Násilí každý den
Příslušníků některé ze stovek dalitských kast je v Indii asi 200 milionů a není možné říct, že by každý z nich každý den čelil útlaku ze strany ostatních kast.
Brutálních videí zachycujících kastovní násilí je ale na internetu k dohledání víc než dost. Jasně dokazují, že se nejedná o ojedinělé výstřelky jednotlivců, ale o komplexní problém celé indické společnosti.
Dokazují to konec konců i statistiky: Indie eviduje asi 40 tisíc případů násilí motivovaného kastovním původem každý rok a každý den v průměru dva dalité zemřou násilnou smrtí. Samostatnou kapitolou je pak násilí namířené vůči těm nejslabším z dalitů - dalitským ženám.
Indie zaznamenává podle některých zdrojů v průměru tři, podle jiných ale až deset případů znásilnění dalitských žen každý den.
V míře diskriminace i četnosti útoků jsou velké regionální rozdíly a velké rozdíly jsou také mezi městem a vesnicí. Dality obvykle od ostatních částí populace není možné na první pohled rozeznat.
Kastovní původ sice může být zakódovaný ve jménu, nebo v tmavším odstínu pleti, ale zdaleka to neplatí absolutně. Anonymní město tak na rozdíl od vesnice přeci jen poskytuje v tomto směru jistou ochranu.
A je také třeba říct, že přes všechny uvedené příklady násilí a diskriminace se oproti minulosti postavení dalitů výrazně zlepšilo.
Od roku 1950 je chrání indická ústava a díky zákonům, které pro příslušníky dalitských kast vyhrazují místa na školách, ve státní správě, i na úřadech a ve státních podnicích, se za 70 let podařilo mnoho dalitů a jejich komunit pozvednout z bídy a zaostalosti.
Má to ale háček, respektive celou řadu háčků, které brání tomu, aby příklady diskriminace zmizely z každodenní indické reality. Naopak v posledních letech případů mezikastovního násilí spíš mírně přibývá. I ze strany dalitů je stále zřetelnější snaha svou kastovní identitu posilovat.
Proč to tak je? Poslechněte si pořad Za obzorem Ondřeje Himmera.
