Krize v Indii neustává. Gangu zaplavily stovky těl, pohřeb žehem si nemohou dovolit všichni
Indii dál sužuje masivní vlna koronaviru, nemocnice jsou na mnoha místech stále přeplněné a stejně tak situaci nezvládají ani krematoria. Tragédie, kterým více než miliardová asijská země čelí, jsou na mnoha místech patrné na první pohled. Jedním z nich je i posvátná řeka Ganga, která v posledních dnech vyplavila stovky mrtvých těl. Ty se tak stávají posledním důkazem závažnosti koronavirové krize v Indii i hluboce podhodnocených statistik.
Indická krematoria jedou už několik týdnů na plné obrátky a nepřetržitě hoří i provizorní pohřební hranice postavené na břehu řeky Gangy. Na hladině posvátné řeky i na jejích březích mezitím lidé nacházejí stovky mrtvých těl, která se stávají jedním z dalších symbolů zoufalé situace.
Proč Indie nezvládá pandemii? ‚Netestují a chybí jim lékaři v nemocnicích,‘ popisuje novinářka
Číst článek
Záběry vyplavených lidských ostatků na břehu Gangy se v Indii začaly objevovat 10. května, kdy tamní obyvatelé našli celkem 71 těl v oblasti na pomezí států Uttarpradéš a Bihár ve východní části Indie.
Následující den byly nalezeny další desítky těl ve vesnici Gahmar, která leží asi o 10 kilometrů dál. Podle britské televize BBC si prý místní stěžovali na zápach už delší dobu, až do zveřejnění mediálních zpráv o nálezu prvních sedmi desítek těl ale nijak nereagovali. Ostatky 62 lidí plovoucích v nafouklých pytlích pak našli také vesničané v blízké čtvrti Ballia, desítky dalších těl ale lidé v posledních týdnech zakopali také na březích a v korytě Gangy.
Britská televize vysvětluje, že hinduisté tradičně nechávají zemřelé zpopelnit, některé komunity ale posílají těla svých blízkých po řekách. K tomu se ale uchylují i chudí Indové, kteří si zpopelnění nemohou dovolit.
„Pohřeb žehem je v Indii celkem drahá věc, má-li být tělo spáleno kvalitně. Dřevo stojí nemalé peníze, chudší lidé si něco takového proto často nemohou dovolit. Z tohoto důvodu se některé kastovní komunity uchylují k tomu, že těla někdy zahrabávají do země nebo je někde pohodí. V tomto ohledu se řeka přímo nabízí,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz odborník z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy Zdeněk Štipl.
Pohled na těla plovoucí po Ganze není zcela neobvyklý, podle BBC je ale nevídaný jejich značný počet, který se objevil v tak krátkém časovém horizontu a na tolika místech. To potvrzuje také indolog z Ústavu asijských studií.
„Kdo někdy putoval kolem Gangy nebo seděl pár dní na jejím břehu, určitě mohl zbytky těl zahlédnout. V takovémto množství je to samozřejmě ale velmi neobvyklé,“ dodává Štipl.
Rozdíly ve statistikách
Pohled na Gangu a okolní břehy ukazuje nejen rozsah krize v Indii, podle novináře ze severoindického Kánpuru se nálezy těl zároveň stávají důkazem „obrovského rozporu mezi oficiálními statistikami a skutečnými počty úmrtí na covid-19“.
Indie prochází peklem. Největší problém je šíření viru na venkově, kde zdravotní péče víceméně neexistuje
Číst článek
Podle novináře, jehož jméno BBC neuvádí, prý úřady Kánpuru zaznamenaly mezi 16. dubnem a 5. květnem oficiálně 196 obětí covidu-19, data z pohřebních ústavů za stejné období nicméně vykázala téměř 8000 zpopelnění.
„Všechna krematoria využívající elektrické pece fungovala v dubnu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Ani to ale nestačilo, správa proto umožnila využít venkovní prostory ke kremacím s použitím dřeva,“ popisuje novinář, podle kterého se ale výjimka vztahovala jen na těla, ke kterým měli pozůstalí potvrzení o prokázání covidu-19.
„Obrovské množství lidí však umíralo doma, aniž by testy vůbec podstoupilo. Jejich rodiny proto odnesly těla na okraj města nebo do sousedních čtvrtí, jako je Unnao. Když nemohli najít dřevo nebo místo určené ke kremaci, prostě je pohřbili v korytě řeky,“ vysvětluje pro BBC.
Podle britské televize tak jde buď o těla pacientů s covidem-19, kteří zemřeli doma bez předchozího otestování, nebo to jsou příslušníci chudých rodin, které si kremaci jednoduše nemohly dovolit.
„Je to skutečně srdcervoucí. Všichni tito lidé byli něčím synem, dcerou, bratrem, otcem nebo matkou. Po smrti si zasloužili určitý respekt, nedostali se ale ani do statistik – zemřeli jako neznámí a byli pohřbeni jako neznámí,“ říká pro britskou televizi novinář z města Prajágrádž, které se nachází na soutoku řek Jamuny a Gangy.
Covid na indických vesnicích
Podle oficiálních statistik si onemocnění covid-19 v Indii dosud vyžádalo necelých 300 tisíc obětí. Jeden z největších denních přírůstků úřady zaznamenaly začátkem týdne, kdy ohlásily 4529 úmrtí za 24 hodin. Na mnoha místech jsou nadále přeplněné také nemocnice, ve velkých městech jako Dillí či Bombaj se situace sice začíná pomalu zlepšovat, to však neplatí pro odlehlejší regiony a vesnice, kde je epidemie koronaviru na vzestupu.
Mezi nejvíce zasaženými indickými státy je zmíněný Uttarpradéš, kde žije 200 milionů lidí, značná část z nich právě na venkově, kde chybí nejen testovací kapacity, ale také zdravotní péče a o to je situace v porovnání s městy horší.
Konvalinka: Zeď virus nezastaví. Dostaly se k nám všechny mutace a pandemie dál zrychluje
Číst článek
„Těla byla objevená na hranicích států Bihár a Uttarpradéš – to jsou severoindické státy, kterými Ganga protéká. V obou případech se jedná o státy, které jsou chudší a které mají zároveň velké množství venkovského obyvatelstva,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Štipl, podle něhož se v posledních dnech „bohužel konečně“ objevují zprávy z indických vesnic, kam virus postupně proniká.
Ještě před měsícem totiž indická média informovala o koronavirové situaci na vesnicích jen velmi zřídka. Koncem dubna na to upozorňovala mimo jiné také BBC, podle které tak „míra devastace“ v odlehlejších regionech zůstávala veřejnosti do velké míry neznámá. Nejenže se v médiích neobjevoval popis situace v tamních zdravotních zařízeních, kvůli téměř neexistujícímu testování nemohou nabídnout ucelenější obrázek o průběhu epidemie ani statistiky. Případy nakažených a zemřelých se totiž do statistik často nedostanou.
„Indická média nyní přinášejí zprávy o tom, že se vesnice stávají místem, kde se odehrává velký boom šíření tohoto viru. To jsou nejnovější zprávy, v indickém kontextu jsou ale pochopitelné. Na vesnicích neexistuje testování, lidé o koronaviru samozřejmě vědí, protože mají mobilní telefony, jakékoliv příznaky ale často považují za chřipku a léčí je tradičními metodami,“ říká indolog.
Podle něj se navíc čím dál častěji píše o sociální stigmatizaci, které lidé na vesnicích v případě prokázání nákazy koronavirem čelí. Pokud se tedy na test vůbec dostanou, často se k tomu odmítají přiznat. „Snaží se to utajit, protože vesnická komunita je velmi tradiční a konzervativní. Pokud by tedy pozitivní test přiznali, stigmatizovali by tím celou rodinu,“ vysvětluje Štipl.
Krize v Nepálu
Zprávy o nalezení stovek těl v řece Ganze, která mohou být infikována koronavirem, vyvolaly v oblasti vlnu paniky. Ostatky nalezené na hladině úřady nechaly vytáhnout a pohřbít, další stovky těl ale zůstávají nedbale zahrabané na březích a v korytech. Lidé proto neskrývají strach, že až zaprší a hladina stoupne, těla vyplavou ven.
Epidemie koronaviru udeřila i v zemi pod Himálajem. Nákaza se rozšířila až do táborů pod Everestem
Číst článek
Tamní úřady zároveň vydaly nové nařízení, které zakazuje lidem posílat těla svých blízkých po řekách, a nabídly pomoc všem chudým, kteří si kremace nemohou dovolit. Dodržování opatření zajišťují hlídky rozmístěné podél řeky, podle jednoho z úředníků města Ghazipur se však jedno nebo dvě mrtvá těla za den stejně objeví, píše BBC.
Situace se mezitím dál zhoršuje v sousedním Nepálu, kde podobně jako v Indii počty nakažených strmě přibývají už od dubna. Chudá země pod Himálajem se s náporem koronaviru jen těžko vyrovnává, nemocnice jsou zahlcené a stejně tak jsou přeplněná i krematoria.
Například pracovníci krematoria v Pašupati poblíž hlavního města Káthmándú čelí náporu, jaký nikdy nezažili. „Za celou noc jsme spálili 110 těl,“ popisuje pro deník The New Indian Express jeho vedoucí Subaš Karki, podle kterého bylo jejich dřívější maximum 80 těl za den. V současnosti tak jeho zaměstnanci musí pracovat dnem i nocí.
