Obklopeni smetím, ale za peníze. Indonéská vesnice je závislá na odpadu, kritizuje omezení jeho dovozu

Indonésie v posledních měsících zpřísnila pravidla pro importování odpadu ze zahraničí, což vedlo také k odmítnutí plných kontejnerů se smetím na hranicích a k jejich navrácení do zemí původu. Ne všichni ale rozhodnutí vítají. Obyvatelé vesnice Bangun namítají, že si tříděním odpadu vydělají mnohem víc než pěstováním rýže na kdysi úrodných polích. Fotoreportáž z místa přináší agentura Reuters.

Tento článek je více než rok starý.

Bangun Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Environmentální organizace krok vítají, obyvatelé Bangunu se ale bojí o obživu.

Environmentální organizace krok vítají, obyvatelé Bangunu se ale bojí o obživu. | Foto: Willy Kurniawan | Zdroj: Reuters

Indonésie přísnějšími regulacemi reaguje na rostoucí množství smetí, které do země proudí ze zahraničí od doby, co Čína přestala importovaný odpad přijímat, píše Reuters.

Environmentální organizace krok vítají, obyvatelé Bangunu ale tvrdí, že omezení importu odpadu ze Spojených států amerických, Kanady a Austrálie jim vezme hlavní zdroj příjmů. 

Vesničané v hromadách odpadu hledají plasty a hliník. | Foto: Willy Kurniawan | Zdroj: Reuters

„Pokud nám tohle zakážou, musí existovat řešení. Vláda nám jinou práci nenabídla,“ řekl agentuře Heri Masud, zatímco třídil odpad na okraji vesnice, která má asi 3600 obyvatel.

Zatímco podle vesničanů jde o lukrativní byznys, environmentalisté varují před zdravotními dopady. | Foto: Willy Kurniawan | Zdroj: Reuters

Smetí se ve vesnici kupí kolem domů i na místech, kde dříve tamní obyvatelé pěstovali rýži. Nyní vesničané v hromadách odpadu hledají plasty a hliník, který by pak mohli prodat firmám se specializací na recyklaci. Odpad vykupují podle Reuters také výrobci tofu, kteří ho používají jako palivo při výrobě sójových produktů.

Odpad vykupují podle Reuters také výrobci tofu, kteří ho používají jako palivo při výrobě sojových produktů. | Foto: Willy Kurniawan | Zdroj: Reuters

Podle 54letého Salama mu peníze vydělané recyklováním odpadu pomohly s financováním vzdělání pro děti i koupí domu, kam se vejde celá rodina i s dobytkem. Mám teď devět koz, řekl pro Reuters Salam, který zprostředkovává odpad mezi vesničany a nedalekou papírnou. Jeho práce je dle jeho slov navíc mnohem jednodušší než farmaření. 

Děti na hromadě odpadu ve vesnici Bangun. | Foto: Willy Kurniawan | Zdroj: Reuters

Zatímco podle vesničanů jde o lukrativní byznys, environmentalisté varují před zdravotními dopady. Podle výzkumníků z organizace ECOTON mikroplasty znečišťují vodu ve vesnici stejně jako nedalekou řeku Brantas, která slouží jako zdroj pitné vody pro více než pět milionů lidí v oblasti. 

V minulém roce země importovala zhruba 283 tisíc tun plastového odpadu. | Foto: Willy Kurniawan | Zdroj: Reuters

Indonésie importovala v minulém roce 283 tisíc tun plastového odpadu, což bylo asi o 41 procent víc než v roce 2017. Podle studie z roku 2015 je Indonésie navíc druhým největším znečišťovatelem světových oceánů.

Obyvatelům indonéské vesnice Bangun se nelíbí zpřísnění pravidel pro import odpadu. | Foto: Willy Kurniawan | Zdroj: Reuters

Problémem ale není jen dovezený odpad. Světová banka v červnu uvedla, že země v městských oblastech generuje na 105 tisíc tun odpadu denně. Mnoho městských skládek je navíc na pokraji své kapacity a pláže kolem souostroví jsou často odpadky zasypány, upozorňuje agentura. 

Mikroplasty znečišťují vodu ve vesnici stejně jako nedalekou řeku Brantas. | Foto: Willy Kurniawan | Zdroj: Reuters

Indonésie se sice zavázala ke snížení plastového odpadu v mořích do roku 2025 o 70 procent, není ale zřejmé, jak moc velké pokroky dělá, uzavírá Reuters.

dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme