Ruská horní komora schválila zákon pozastavující smlouvu o likvidaci raket. Obsahuje pouze tři věty

Horní komora ruského parlamentu schválila zákon o pozastavení platnosti dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou Moskva a Washington podepsaly v roce 1987 a jejíž vypovězení s půlroční lhůtou oznámily USA letos v únoru. Ve středu přijatý zákon, který už schválila dolní komora ruského parlamentu, nicméně dává prezidentovi Vladimiru Putinovi právo dohodu obnovit. Informovala o tom agentura TASS.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Washington tvrdí, že její dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů, zatímco Moskva uvádí, že střela má dolet jen 480 kilometrů (ilustrační snímek) | Zdroj: Ministerstvo obrany Ruské federace

Zákon, jehož návrh Putin předložil do parlamentu koncem května, má pouze tři věty. První stanoví pozastavení platnosti dohody, druhá uvádí, že o obnovení platnosti dohody rozhoduje prezident, a třetí praví, že zákon vstupuje v platnost oficiálním zveřejněním.

Stoltenberg: Síla NATO je v tom, že stojíme při sobě. A dokážeme se přizpůsobit, když se svět mění

Číst článek

Dohoda INF jejím signatářům zakazuje výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů; omezení se týká rovněž odpalovacích zařízení. Loni v říjnu americký prezident Donald Trump oznámil záměr smlouvu vypovědět, protože ji Rusko porušuje. Rusko ale tvrdí, že smlouvu dodržuje.

Loni v prosinci dal šéf americké diplomacie Mike Pompeo Moskvě ultimátum, aby do 60 dnů buď zničila či upravila střelu, která podle Washingtonu dohodu INF porušuje. Předmětem sporu je ruská střela s plochou dráhou letu označovaná na Západě SSC-8 a v Rusku Novator 9M729.

Porušování smlouvy?

Washington tvrdí, že její dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů, zatímco Moskva uvádí, že střela má dolet jen 480 kilometrů.

Že smlouvu Rusko porušuje, rozporuje málokdo. Na druhou stranu Rusové obviňují Spojené státy, že smlouvu porušuje například systém Mark 41 Vertical Launch System. Zde je výklad složitější.

Smlouva o likvidaci raket přinesla Evropě stabilitu. Její případný konec zvýší riziko konfliktu, říká odborník

Číst článek

„Z mého pohledu Spojené státy smlouvu neporušují, ale mohl by existovat systém, díky kterému to může Rusko ověřit a zároveň se s Ruskem dohodnout tak, aby se vrátilo zpátky do smluvního režimu. A ty systémy, které smlouvu porušují, se adaptovaly tak, aby splňovaly její podmínky. To technicky proveditelné je,“ řekl dříve serveru iROZHLAS.cz odborník na jaderné odzbrojení Michal Smetana.

Společná reakce

Letos 1. února Spojené státy oznámily, že od smlouvy odstupují. Podle smluvních podmínek začala půlroční výpovědní lhůta, která dává Moskvě příležitost údajné porušování dohody napravit. Pokud se tak nestane, bude vypovězení ze strany USA po šesti měsících definitivní. Putin už v únoru uvedl, že Moskva na krok Washingtonu odpoví stejně, tedy také odstoupí od dohody a zahájí vývoj nových raket.

V úterý uvedl generální tajemník Severoatlantická aliance Jens Stoltenberg, že NATO chystá společnou reakci v případě, že Rusko nezačne dohodu INF dodržovat. Bližší podrobnosti k možným krokům nesdělil. Dodal však, že země aliance doufají, že Moskva v půlroční lhůtě, tedy do začátku srpna, začne smlouvu dodržovat.

Na Stoltenbergův výrok ve středu reagoval náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který novinářům řekl, že smlouva na akci NATO adekvátně zareaguje. „Pokud se tyto hrozby (NATO) naplní v konkrétní akci, přijmeme odvetná vojenská opatření,“ řekl Rjabkov podle agentury TASS.

ČTK, och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme