Panuje konsenzus, že Švédsko nezvládlo integraci. Není to ale nebezpečná země, říká politolog Braun

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová uznala porážku ve volbách a vládu se pokusí sestavit pravicový blok. Vliv na vládní politiku pravděpodobně budou mít i Švédští demokraté, s nimiž v minulosti všechny hlavní strany odmítaly spolupracovat. „Vychází z neonacistického hnutí konce 80. let, ale současná politická strana se snažila úplně vyčistit a tvrdí, že jsou normální pravicovou stranou,“ přibližuje politolog Mats Braun.

Interview Plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé tráví víkend ve švédském přístavu v Malmö

Lidé tráví víkend ve švédském přístavu v Malmö | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„V roce 2005 se lídrem stal Jimmie Åkesson a od té doby probíhá očista. Jakmile někdo řekne cokoli rasistického, tak je ze strany vyloučen,“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Mats Braun, politolog z Metropolitní univerzity Praha

Strana ve volbách skončila druhá za vítěznými sociálními demokraty, vládu ale budou sestavovat třetí Umírnění spolu s křesťanskými demokraty, a to s podmínkou, že v kabinetu nezasednou zástupci Švédských demokratů.

Braun dále vysvětluje, že jde o antisystémovou stranu, která po léta měla jediné téma, a to odpor proti migraci.

V současnosti má širší agendu, je hodnotově konzervativní a nacionalistická v tom smyslu, že chce chránit tradiční švédské hodnoty. V ekonomických otázkách mají ale Švédští demokraté blíže k levici.

„Odmítají snižování důchodů, jak chtějí některé strany na pravici, ani snižovat podporu v nezaměstnanosti. To může být pro vznikající vládu problém,“ naznačuje politolog působící na pražské Metropolitní univerzitě.

Žádné no-go zóny

Pravicový blok vynesly k vítězství obavy Švédů o bezpečnost podpořené růstem násilí zejména na předměstích velkých měst, což je spojováno s otázkou migrace, ale například i neúspěšné reformy policie.

„Panuje konsenzus, že Švédsko nedokázalo integrovat lidi, kteří přišli,“ připouští Braun v souvislosti s migrační vlnou v roce 2015.

„Problémem je segregace, integrace nebyla úplně úspěšná. V některých částech Stockholmu nebo Malmö jen málo lidí mluví švédsky. Levicové strany tvrdí, že je třeba řešit ekonomické problémy, Švédští demokraté spíš chtějí úplně zastavit migraci a zavést tvrdší tresty,“ popisuje.

Vítězství pravice. Švédská premiérka Anderssonová uznala porážku ve volbách, odstoupí

Číst článek

Ve Švédsku přibývá kriminalita a násilí páchané střelnou zbraní.

Podle Brauna se z něj stal obvyklý způsob řešení konfliktů mezi kriminálními gangy, a to nejen v souvislosti s drogami, ale například i v případě motocyklových gangů typu Hells Angels.

„Je to zejména mezi těmi gangy. Jinými slovy, když jste ve Švédsku, tak nemáte pocit, že je to nebezpečná země. Není to tak, že by existovaly čtvrti, do kterých bych nešel. Ale tento typ násilí šokuje veřejnost, protože k němu dochází i na místech, kde jsou jiní lidé,“ uvádí s tím, že v několika případech přišli k újmě i kolemjdoucí.

Švédsko už v minulých letech zpřísnilo svou migrační politiku, zároveň ale žádná ze stran nepožaduje omezení práva žádat o azyl a například i Švédští demokraté jsou pro přijetí uprchlíků z Ukrajiny.

Konsenzus panuje také v otázce vstupu do NATO a změny tradiční švédské politiky neutrality.

Je švédská společnost polarizovaná? A jak strany chtějí řešit problémy s migrací? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme