Evropský rozpočet je o solidaritě. Balík peněz by měly dostat i státy, které si vedou dobře, říká Jourová

Evropská komise minulý týden předložila návrh rozpočtu Evropské unie na období let 2021 až 2027. Rozpočet má být odpovědí na nové výzvy týkající se například migrace. Komise chce také posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.

Audio Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eurokomisařka Věra Jourová v Interview PLUS | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

„Probíhají další jednání o tom, jak bude vypadat vzoreček pro rozpočítání peněz pro jednotlivé země. Chtěla jsem slyšet, jak jsou ministři na vyjednávání s Komisí připraveni,“ řekla ve vysílání Českého rozhlasu Plus eurokomisařka Věra Jourová z hnutí ANO, která je na návštěvě v České republice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak bude vypadat evropský rozpočet?

Hlavním kritériem pro rozdělování unijních peněz prý nadále bude hrubý domácí produkt. Podle Jourové by ale mělo dojít k dohodě, aby „slušný balík peněz“ získaly i státy, které si vedou dobře. Aby kromě přerozdělovacího vzorečku záleželo i na politickém rozhodnutí.

Solidární rozpočet

Česká eurokomisařka je proti tomu, aby součástí vzorečku bylo, kolik daná země přijala migrantů. Zdůrazňuje ale, že evropský rozpočet je založen i na solidaritě: „Západní státy jsou solidární s východními ohledně budování infrastruktury a stejnou míru solidarity bych očekávala i se zeměmi, které se potýkají s problémem integrace lidí, kteří dostali azyl,“ podotýká Jourová.

Komise také navrhuje spojit unijní peníze s úrovní právního státu. „Hodnocení bude muset být založené na faktech, v ideálním případě podpořené rozhodnutím Soudního nebo Účetního dvora Evropské unie. A tím posledním, kdo o tom rozhodne, nebude Komise, ale státy,“ přibližuje.

Český strašák

Velkým tématem je v Česku tzv. GDPR – neboli obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Přísnější pravidla jsou ale podle Jourové potřeba: „Jako ke strašáku se k tomu přistupuje snad jen v Česku. Rozdmýchávají to různí ‚šmejdi‘, kteří se snaží vystrašit a vyfakturovat.“

Česko nestihne upřesnit evropské nařízení o ochraně osobních dat, myslí si eurokomisařka Jourová

Číst článek

„V panice jsou i firmy, pro které GDPR znamená jen minimální zátěž. Například když u sebe drží data svých zaměstnanců, klientů a subdodavatelů. Pokud ta data nepřeprodávají nebo neposílají dál, chceme po nich jen, aby měly zajištěný server a zamčené šanony,“ uklidňuje.

A čím to je, že Češi patří k nejeuroskeptičtějším národům? „Jsme skeptičtí ke všemu, což vyvažuje náš smysl pro humor. Ale ten se v Bruselu nedá vždy použít. Pro českou reakci je typické ‚nezajímá mě to, nic o tom nevím, ale nelíbí se mi to a nechci to‘. S tím musíme pracovat a podávat věci srozumitelně,“ uzavírá Jourová.

Michael Erhart, Michael Rozsypal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme