Reformátor Si Ťin-pching. V evropském tisku se objevila inzerce velebící čínského prezidenta

„Člověk, který vede čínské reformy do nové éry.“ To stojí v titulku článku, který na konci prosince vyšel v nejméně třech evropských médiích. Jednalo se o označenou inzerci oslavného životopisu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Přinejmenším v Polsku reklama na vůdce čínského režimu vzbudila kontroverze. „Jde o přebírání diskurzivní moci, tedy že diskurz bude určovat Čína, a ne imperialistické mocnosti,“ říká k tomu česká sinoložka Olga Lomová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínský prezident Si Ťin-pching | Foto: Mark Schiefelbein | Zdroj: Reuters

Prestižní polský deník Rzeczpospolita, nejčtenější irské noviny Irish Independent, i oblíbený gruzínský týdeník. Přinejmenším tam v papírových vydáních vyšla před koncem roku celostránková inzerce velebící čínského vůdce Si Ťin-pchinga.

„Si provedl reformy na mnoha frontách, aby dosáhl změny: zmenšily se rozdíly mezi obyvateli vesnic a měst,“ píše se v článku, který čerpá z úryvků z knihy Studie Si Ťin-pchinga: Zamyšlení nad reformami a otevíráním se.

Inzerce v deníku Irish Independent:

null

null

Text doplňují třeba fotografie prezidenta povídajícího si se zemědělci, usmívajícího se Si Ťin-pchinga na archivní fotografii nebo hovořícího při politickém projevu. „Si Ťin-pching je člověk, který je celým srdcem oddaný reformě,“ píše se také v životopisné oslavné inzerci.

Babiš: Nevím, o čem čínský velvyslanec mluví. Vláda chybu neudělala, varování ohledně Huawei bereme vážně

Číst článek

Si Ťing-pching vychází z reklamy jako kladný hrdina, komunista se starostí o osud světa a vůdce provádějící v Číně pozitivní reformy. Článek se stejným obsahem vydala už v polovině prosince čínská agentura Xinhua (Nová Čína), která má v zemi de facto monopol na veškeré zahraniční informace.

Obchodní tajemství

V Polsku přitom inzerce v renomovaném analytickém deníku Rzeczpospolita vzbudila kontroverze. Šéfredaktor novin Bogusław Chrabota musel pak médiím vysvětlovat, že se mu čínský nedemokratický režim nelíbí.

„Jestli je v reklamě uvedeno, že je vůdce Číny reformátorem, tak zrovna s tím tvrzením souhlasím. Si Ťin-pching provádí Činu do nové epochy a reformuje ji,“ řekl také Chrabota portálu Witualnemedia.pl.

Kdo inzerci zadal, ale vydavatelství deníku neprozradilo – jde o obchodní tajemství. „Je to komerční materiál, který jsme umístili, to je vše, co mohu říct,“ sdělil k tomu Jarosław Machocki z obchodního oddělení.

Inzerce v polském deníku Rzeczpospolita:

null

null

Promyšlený postup Číny

Podle české sinoložky Olgy Lomové rozhodně nejde o první takový případ, vzpomíná si například i na podobnou inzerci v americkém tisku. Inzeráty jsou prý promyšlený a plánovaný postup čínské vlády.

„Je to v rámci širší strategie vytváření pozitivního obrazu Číny a jak oni říkají, přebírání diskurzivní moci – tedy, že ten diskurz bude určovat Čína, a ne imperialistické mocnosti,“ vysvětluje serveru iROZHLAS.cz.

Z chudé rodiny světovým byznysmenem. CNN píše o Jie Ťien-mingovi, zmiňuje i Zemanovu pátrací akci

Číst článek

Obvyklejším postupem je podle Lomové inzerce, ve které svou zemi propagují velvyslanci. „Tehdy ale otevřeně zdůrazňují, že jde o propagaci v zahraniční. Číňané teď tedy navazují na něco, co se dělá, ale dělají to ve větší míře a autorem není velvyslanec,“ dodává sinoložka.

Osmistránková příloha v Právu

Podle odborného serveru Sinopsis.cz, který je projektem Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je zmíněná inzerce velvyslanců praxí i v Česku přinejmenším v období, kdy byla čínskou ambasadorkou v Praze Ma Kche-čching. V září ji vystřídal velvyslanec Čang Ťien-min.

„Placené přílohy jsou oblíbeným nástrojem Oddělení propagandy ÚV KS Číny pro průnik na cizí mediální trhy a objevují se po celém světě, včetně renomovaných listů,“ uvádí web a upozorňuje například osmistránkovou komerční přílohu deníku Právo při návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2015.

Studie: chybí povědomí o vlivu Pekingu

Před rostoucím vlivem Číny v oblasti médií a veřejného mínění varovala loni studie dvou berlínských výzkumných institucí: Mercatorova ústavu čínských studií (MERICS) a Ústavu pro globální veřejnou politiku (GPPI).

Čínská propaganda proniká do západních médií přes placenou inzerci a reklamu, varují studie

Číst článek

Odborníci varovali před chybějícím povědomím o čínském vlivu na politické a hospodářské elity, stejně jako na civilní společnost, média a akademické prostředí v Evropě.

Čína je podle studie aktivní ve všech zmíněných oblastech, aby zlepšila obraz svého politického a hospodářského systému ve světě a upevnila jeho pozici jako alternativu k liberální demokracii.

Součástí světových listů se občas formou reklamy stává novinová příloha China Watch. Objevuje se v amerických The New York Times, Washington Postu i britském Telegraphu nebo francouzském Le Figaro.

Podle sinoložky Lomové jde o součást problému s Čínou, který se točí kolem peněz. „Smyslem médií je poskytovat vyvážené a kritické informace o světě, tudíž si myslím, že to úplně v pořádku není. Na druhé straně to médiím pomáhá, dostanou za to peníze a zároveň můžou říkat, že to vyváží tím, že v příštím čísle budou publikovat nějaký kritický článek,“ uzavírá expertka.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme