Reformátor Si Ťin-pching. V evropském tisku se objevila inzerce velebící čínského prezidenta

„Člověk, který vede čínské reformy do nové éry.“ To stojí v titulku článku, který na konci prosince vyšel v nejméně třech evropských médiích. Jednalo se o označenou inzerci oslavného životopisu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Přinejmenším v Polsku reklama na vůdce čínského režimu vzbudila kontroverze. „Jde o přebírání diskurzivní moci, tedy že diskurz bude určovat Čína, a ne imperialistické mocnosti,“ říká k tomu česká sinoložka Olga Lomová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínský prezident Si Ťin-pching | Foto: Mark Schiefelbein | Zdroj: Reuters

Prestižní polský deník Rzeczpospolita, nejčtenější irské noviny Irish Independent, i oblíbený gruzínský týdeník. Přinejmenším tam v papírových vydáních vyšla před koncem roku celostránková inzerce velebící čínského vůdce Si Ťin-pchinga.

„Si provedl reformy na mnoha frontách, aby dosáhl změny: zmenšily se rozdíly mezi obyvateli vesnic a měst,“ píše se v článku, který čerpá z úryvků z knihy Studie Si Ťin-pchinga: Zamyšlení nad reformami a otevíráním se.

Inzerce v deníku Irish Independent:

null

null

Text doplňují třeba fotografie prezidenta povídajícího si se zemědělci, usmívajícího se Si Ťin-pchinga na archivní fotografii nebo hovořícího při politickém projevu. „Si Ťin-pching je člověk, který je celým srdcem oddaný reformě,“ píše se také v životopisné oslavné inzerci.

Babiš: Nevím, o čem čínský velvyslanec mluví. Vláda chybu neudělala, varování ohledně Huawei bereme vážně

Číst článek

Si Ťing-pching vychází z reklamy jako kladný hrdina, komunista se starostí o osud světa a vůdce provádějící v Číně pozitivní reformy. Článek se stejným obsahem vydala už v polovině prosince čínská agentura Xinhua (Nová Čína), která má v zemi de facto monopol na veškeré zahraniční informace.

Obchodní tajemství

V Polsku přitom inzerce v renomovaném analytickém deníku Rzeczpospolita vzbudila kontroverze. Šéfredaktor novin Bogusław Chrabota musel pak médiím vysvětlovat, že se mu čínský nedemokratický režim nelíbí.

„Jestli je v reklamě uvedeno, že je vůdce Číny reformátorem, tak zrovna s tím tvrzením souhlasím. Si Ťin-pching provádí Činu do nové epochy a reformuje ji,“ řekl také Chrabota portálu Witualnemedia.pl.

Kdo inzerci zadal, ale vydavatelství deníku neprozradilo – jde o obchodní tajemství. „Je to komerční materiál, který jsme umístili, to je vše, co mohu říct,“ sdělil k tomu Jarosław Machocki z obchodního oddělení.

Inzerce v polském deníku Rzeczpospolita:

null

null

Promyšlený postup Číny

Podle české sinoložky Olgy Lomové rozhodně nejde o první takový případ, vzpomíná si například i na podobnou inzerci v americkém tisku. Inzeráty jsou prý promyšlený a plánovaný postup čínské vlády.

„Je to v rámci širší strategie vytváření pozitivního obrazu Číny a jak oni říkají, přebírání diskurzivní moci – tedy, že ten diskurz bude určovat Čína, a ne imperialistické mocnosti,“ vysvětluje serveru iROZHLAS.cz.

Z chudé rodiny světovým byznysmenem. CNN píše o Jie Ťien-mingovi, zmiňuje i Zemanovu pátrací akci

Číst článek

Obvyklejším postupem je podle Lomové inzerce, ve které svou zemi propagují velvyslanci. „Tehdy ale otevřeně zdůrazňují, že jde o propagaci v zahraniční. Číňané teď tedy navazují na něco, co se dělá, ale dělají to ve větší míře a autorem není velvyslanec,“ dodává sinoložka.

Osmistránková příloha v Právu

Podle odborného serveru Sinopsis.cz, který je projektem Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je zmíněná inzerce velvyslanců praxí i v Česku přinejmenším v období, kdy byla čínskou ambasadorkou v Praze Ma Kche-čching. V září ji vystřídal velvyslanec Čang Ťien-min.

„Placené přílohy jsou oblíbeným nástrojem Oddělení propagandy ÚV KS Číny pro průnik na cizí mediální trhy a objevují se po celém světě, včetně renomovaných listů,“ uvádí web a upozorňuje například osmistránkovou komerční přílohu deníku Právo při návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2015.

Studie: chybí povědomí o vlivu Pekingu

Před rostoucím vlivem Číny v oblasti médií a veřejného mínění varovala loni studie dvou berlínských výzkumných institucí: Mercatorova ústavu čínských studií (MERICS) a Ústavu pro globální veřejnou politiku (GPPI).

Čínská propaganda proniká do západních médií přes placenou inzerci a reklamu, varují studie

Číst článek

Odborníci varovali před chybějícím povědomím o čínském vlivu na politické a hospodářské elity, stejně jako na civilní společnost, média a akademické prostředí v Evropě.

Čína je podle studie aktivní ve všech zmíněných oblastech, aby zlepšila obraz svého politického a hospodářského systému ve světě a upevnila jeho pozici jako alternativu k liberální demokracii.

Součástí světových listů se občas formou reklamy stává novinová příloha China Watch. Objevuje se v amerických The New York Times, Washington Postu i britském Telegraphu nebo francouzském Le Figaro.

Podle sinoložky Lomové jde o součást problému s Čínou, který se točí kolem peněz. „Smyslem médií je poskytovat vyvážené a kritické informace o světě, tudíž si myslím, že to úplně v pořádku není. Na druhé straně to médiím pomáhá, dostanou za to peníze a zároveň můžou říkat, že to vyváží tím, že v příštím čísle budou publikovat nějaký kritický článek,“ uzavírá expertka.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme