Irácký ministr kultury: Čeští novináři jsou zdrávi a v pořádku
Unesení čeští žurnalisté jsou v pořádku. Českému rozhlasu to řekl irácký ministr kultury Mufíd Jazairi. Zároveň však vyzval k trpělivosti, protože záležitost je citlivá a složitá. "Byli jsme ubezpečeni, že novináři jsou v pořádku, jsou zdraví a dobře se s nimi zachází." Zdůraznil, že lidé, se kterými se nyní vyjednává, ubezpečili o korektním způsobu zacházení s unesenými českými žurnalisty a vyjádřil naději, že k pokroku dojde ve středu.
Stejnou naději vyjádřil i český velvyslanec v Bagdádu Martin Klepetko, upozornil ale, že přehnaný optimismus zatím není na místě: "Vím to samé, co ministr Jazairi. Tohleto je samozřejmě taková optimistická předpověď."
Mufíd Jazairi nemohl určit, ke které skupině únosci patří, protože jednotné velení neexistuje a skupiny operují nezávisle na sobě. Jsou mezi nimi kmenoví náčelníci, přívrženci strany BAAS a bývalého diktátora atd. Jde jim o zatčení a unesení občanů těch států, které jsou součástí koaličních sil. Rukojmí pak mají sloužit k nátlaku na vlády těchto zemí, aby stáhly svá vojska.
Zpravodaje Radiožurnálu Víta Pohanku a redaktora a kameramana České televize Michala Kubala a Petra Klímu unesli iráčtí ozbrojenci při cestě z Bagdádu do Jordánska. Pokud by došlo v nočních hodinách k nějakému zvratu, naleznete informace v našem akuálním zpravodajství ZDE.
Nejasný je pak osud dalších zahraničních rukojmích. Koaliční síly informovaly, že v zemi je zadržováno asi 40 cizinců z 12 zemí. Násilí oproti minulému týdnu sice zesláblo, ale rebelové v úterý sestřelili jeden americký vrtulník a zabili několik vojáků.
Po bezpečnostní radě státu se se situací seznámí i vláda
Se situací okolo tří českých novinářů unesených v Iráku se ve středu seznámí česká vláda. Ministerstvo zahraničí cesty do Iráku rozhodně nedoporučuje a česká strana tam už podle šéfa naší diplomacie Cyrila Svobody přijala bezpečnostní opatření. "Naši experti jsou na území České republiky, bylo jim doporučeno, aby nejezdili do Iráku, dokud jim to nesdělíme. Naši zaměstnanci na zastupitelském úřadu se stěhují na bezpečnější místo. Jednotka Policie České republiky je aktivizována, aby poskytla větší ochranu a firmy, které plánují nějaké závazky v Iráku jsou vyzvány, aby tam pracovníky nevysílaly," uvedl Svoboda.
V obavách z únosů opouštějí Irák pracovníci humanitární organizace Člověk v tísni. Jak Radiožurnálu sdělil Šimon Pánek, cesta domů je velmi nebezpečná, azyl jim proto zatím poskytli naši vojáci v Basře. "Nyní hledáme způsob, jak tu evakuaci dokončit. Jedna z možností byla letecký přesun do Ammánu, ta však nebyla z bezpečnostních důvodů britskými jednotkami doporučena. Předpokládáme, že náš tým opustí Irák zhruba během jednoho až jednoho a půl dne." O stažení českých expertů, kteří se podílejí na rekonstrukci Iráku, ministerstvo zahraničí v tuto chvíli neuvažuje. Uvedl to náměstek Petr Kolář. "Ti experti z koaliční provizorní správy, kteří jsou teď v České republice - byla tady jakási porada a také byly Velikonoce - tak ti ale dostali instrukci, aby se do Iráku zatím nevraceli."
Washington nezůstává stranou
Spojené státy registrují problémy českých občanů v Iráku a jednají o tom s našimi diplomaty. Před nadcházející návštěvou předsedy Senátu Petra Pitharta ve Washingtonu to Českému rozhlasu řekl velvyslanec Martin Palouš. Jak připomíná severoamerický zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina, Petr Pithart má ve Washingtonu na programu přednášku na Georgetownské universitě o novém evropanství, v Houstonu se má setkat s otcem současného prezidenta Georgem Bushem a prohlédnout si prezidentskou knihovnu nesoucí Bushovo jméno. Velvyslanec Palouš ale nevyloučil, že se bude předseda Senátu v neformálních rozhovorech s představiteli americké vlády zajímat také o situaci v Iráku v souvislosti se zmizením trojice českých novinářů. Diplomaté ve Washingtonu se snaží předávat informace, které by pomohli unesené reportéry najít a osvobodit.
Jako rukojmí byly v posledních dnech v Iráku vzaty desítky cizinců. V zemi od minulého týdne probíhá největší vlna násilí od loňského května, kdy USA vyhlásily konec hlavních vojenských operací. Někteří z rukojmích byli propuštěni, jiní ale zůstávají v rukou povstalců, kteří hrozí jejich zabitím, pokud američtí vojáci a jejich spojenci neopustí zemi.
